Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Problematika a ochrana zpřístupněných jeskyní Evropy

Autor: Olga Suldovská

Počátky zpřístupňování jeskyní veřejnosti
Podzemní prostory navštěvovali lidé od pradávna. Vchodové partie jim často sloužily jako úkryt před nepřízní počasí i zvířecími predátory. Někteří jedinci, sváděni lidskou zvědavostí, již tenkrát projevovali snahu dostat se dál do jejich útrob, zvolna hledali způsoby, jak proniknout do vzdálenějších míst. Tajemno jeskyní neztratilo svoje kouzlo ani v době pohodlnějších lidských příbytků a prvním průzkumníkům se pomalu začínaly odkrývat podzemní říše skrývající svou osobitou krásu. A tak se někteří podnikavci chtěli o takovéto poklady podělit i s dalšími lidmi a začali organizovat výpravy do podzemí pro širší veřejnost za umělého osvětlení.

Problematika spojená s různými přístupy vedení provozu jeskyní
Dnes již není provozování prohlídek jeskyní otázkou jednotlivce, o jeskyně a jejich návštěvníky se starají skupiny lidí. Správy jeskyní mají různé právní formy, a to jak jejich vlastníci, tak i provozovatelé (nemusí se jednat o stejný subjekt). Zatímco v České republice a na Slovensku řídí jejich provoz státní organizace, sdružující správy jednotlivých jeskyní do jednoho celku, ve většině ostatních zemí Evropy je to jinak. Jeskyně jsou nejčastěji spravovány jednotlivě, jsou ve vlastnictví soukromém nebo veřejném (patří obcím, regionům), jejich správci mohou být jak podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, zaměstnanci veřejné správy, instituce typu muzeí, tak i speleologové.

Každá jeskyně je jiná, liší se velikostí, výzdobou, vodními prvky, návštěvnickou infrastrukturou i vzdáleností od dalších turisticky atraktivních lokalit, z čehož pak plyne různý počet návštěvníků dané jeskyně a v neposlední řadě příjem financí, potřebných nejen k běžnému provozu, ale i k ochraně a výzkumu vlastního podzemí. Provozování jeskyní různými institucemi a jako jednotlivých objektů pak snižuje vzájemnou provázanost a komunikativnost, což se následně promítá v různých odborných oblastech i rozvoji jeskyně ve vztahu k návštěvníkům.

Eisriesenwelt – největší ledová jeskyně světa. Foto Olga Suldovská

1^st EuroSpeleo Show Cave Symposium
Cílem prvního ročníku semináře EuroSpeleo Show Cave Symposium bylo zjistit, jakými problémy se provozovatelé jeskyní jednotlivých států Evropy aktuálně zabývají, jaké záležitosti by rádi řešili ve spolupráci s dalšími provozovateli a v čem si mohou být vzájemně nápomocni.

Myšlenka uspořádat takovýto seminář vznikla během vzájemné komunikace provozovatelů rakouských a německých zpřístupněných jeskyní. Z Německa se také semináře zúčastnil největší počet zástupců, neboť nebyl vyslán zástupce ze země jako takové, ale přijelo asi osm zástupců tamních zpřístupněných jeskyní. Z Rakouska, coby hostující země, se vlastního semináře zúčastnili dva zástupci, s dalšími jsme měli možnost se setkat v rámci doprovodných exkurzí do vybraných veřejnosti zpřístupněných jeskyní v okolí místa konání. Ostatní přítomní z Itálie, Chorvatska, Maďarska, Slovenska i České republiky byli vysláni v počtu jednoho až dvou zástupců.

Avizovaným tématem semináře byla otázka vzájemné spolupráce provozovatelů veřejnosti zpřístupněných jeskyní s vlastními speleology. Odpovědi byly různé, někde více či méně spolupracují, jinde nespolupracují vůbec. Jak se však v následné diskusi ukázalo, tato otázka nevystihuje přesně problematiku, která provozovatele jeskyní zajímá nejvíce, byť s ní také souvisí.

Průvodcovské výklady a školení průvodců
Většina provozovatelů upozorňovala na různou úroveň odbornosti průvodcovských výkladů a činnosti průvodců obecně. Obzvláště zástupci německých jeskyní zmiňovali záměr zařadit do výkladů více odborných informací ve formě srozumitelné běžným návštěvníkům. A poukazovali na velké rozdíly v této oblasti mezi jednotlivými jeskyněmi. Především u jeskyní málo atraktivních pro vědeckou činnost je problematické přizvat k řešení odborníky ze specializovaných oborů a na placený výzkum často chybí finance. Za příklad „sjednocených výkladů“ byly uváděny Slovensko i Česká republika, kde v obou státech funguje jeden provozovatel a koncepce jak odborné, tak i praktické stránky výkladů je u všech jeskyní udržována na odpovídající a srovnatelné úrovni. V ostatních státech, kde si každá jeskyně zajišťuje organizaci prohlídek sama, jsou v úrovních i podání výkladu velké rozdíly.

V úzké souvislosti s výklady jsou i odborné a praktické znalosti jednotlivých průvodců. Ty se mezi jednotlivými jeskyněmi také liší. V některých státech již organizují pro průvodce školení za účelem zvyšování odborných znalostí i praktických dovedností. V Rakousku, aby se člověk mohl stát průvodcem, musí získat jednu ze dvou k tomu účelu zřízených licencí. A to buď pro zpřístupněné jeskyně a nebo pro tzv. nature caves, tj. jeskyně zpřístupněné s minimem technických prvků v maximálním zachování jejich původního stavu (obvykle označované jako „adventure“ či speleoturisticky přístupné jeskyně).

Situace v Itálii je ještě propracovanější. Od roku 2014 jsou zde dvakrát ročně pořádány za spolupráce italského ministerstva vzdělávání třídenní kurzy pro průvodce, kterých se mohou zúčastnit jak stávající průvodci, tak i zájemci o tuto činnost z řad veřejnosti. Záběr probíraných témat je široký, stejně jako množství oborů souvisejících s jeskyněmi. Na úvod jsou frekventanti seznámeni s historií zpřístupňování jeskyní i s vlastní speleologií, z odborných témat lze jmenovat geomorfologii, jeskynní výzdobu, krasovou hydrologii, monitoring, biologii, archeologii, z praktických dovedností komunikační dovednosti, techniku a nástroje cílené na komunikaci s návštěvníky.

Problematika ochrany zpřístupněných jeskyní
Provozovatelé jeskyní si také velmi dobře uvědomují, že pro prezentování skrytých podzemních krás návštěvníkům i v budoucnosti je důležitá jejich ochrana. Zpřístupněné jeskyně jsou prostředími, kde se setkávají zájmy turistického průmyslu se zájmy ochrany přírodních prvků. Provozování jeskyní pro návštěvníky se v různých státech řídí různou legislativou, která je vydávána různými institucemi.

V Chorvatsku narážejí provozovatelé na střet zájmů mezi chorvatskými ministerstvem turismu a ministerstvem životního prostředí a energie. Italové uvádějí, že by rádi měli pravidla pro organizaci provozu zpřístupněných jeskyní, v současnosti pro jejich činnost platí stejná legislativa jako pro továrny či výrobní podniky. V Německu je organizace turistických prvků zaměřena na marketing a veřejné služby regionů jako na celek, nikoli jen na samotné jeskyně. Provozovatelé by rádi vytvořili pro jednotlivé jeskyně plány pro jejich management, jež by byly zároveň v souladu s ochranou jejich prostředí, která je zde i uzákoněna. Rakouská legislativa se o ochraně jeskyní nezmiňuje, organizačně se tady střetává zájem vlastníků a provozovatelů veřejnosti přístupných jeskyní.

Česká republika i Slovensko mají před výše jmenovanými státy v tomto směru náskok. Správy jeskyní obou států spadají do rezortu životního prostředí. V České republice funguje Správa jeskyní České republiky jako organizace zřízená Ministerstvem životního prostředí. Na Slovensku je to Správa slovenských jaskýň, organizační složka Štátnej ochrany prírody SR, která spravuje všechny jeskyně na Slovensku a provozuje zpřístupněné jeskyně.

Pro některé státy jsou tak inspirací. Například v Itálii, na jejímž území se nachází přes 90 zpřístupněných jeskyní, byla založena Associazione Grotte Turistiche Italiane (AGTI). V současné době (rok 2018) sdružuje 24 veřejnosti přístupných jeskyní. Jejich provozovatelé pro přijetí do této organizace musí splňovat určité podmínky, jako např. bezpečně upravené cesty pro návštěvníky, včetně zajištění jejich osvětlení, průvodci musí poskytovat výklad na dostatečně odborné úrovni a v neposlední řadě musí být zajištěna ochrana těchto zpřístupněných jeskyní v souladu s ochranou životního prostředí.

Rakousko je také na počátku cesty spolupráce svých jednotlivých zpřístupněných jeskyní. Jejich spolupráce začala vzájemnou propagací a shromážděním základních údajů. Byly vytištěny informační tabule se stručným popisem 29 jeskyní, jejich polohou na rakouském území a reprezentativní fotografií. Tyto informační tabule jsou umístěny před jednotlivými jeskyněmi. Obsahují i odkaz na webové stránky, kde jsou informace průběžně rozšiřovány a aktualizovány (v lednu 2019 obsahovaly informace o 31 zpřístupněných jeskyních). A doufají, že spolupráce bude dále pokračovat i na poli ochrany jeskyní, kde se v některých případech střetávají zájmy vlastníků s provozovateli.

Co sympozium přineslo a jaký je výhled budoucího pokračování spolupráce
Uspořádat sympozium zaměřené na problematiku veřejnosti přístupných jeskyní se ukázalo jako dobrý záměr. Účastníci měli možnost navzájem se seznámit s tím, s jakými problematikami se střetávají v jiných státech Evropy, vzájemně diskutovat aktuální situace i náměty pro následný provoz jeskyní. Na prvním ročníku, kdy ještě nebylo zcela jasné, s jakou se setká odezvou, se sešli zástupci sedmi států Evropy. Všichni zúčastnění to považují za začátek a další ročník EuroSpeleo Show Cave Symposium se uskuteční hned v následujícím roce v Bulharsku v rámci 13. ročníku EuroSpeleo Fora. Pořadatelé chtějí oslovit zástupce dalších evropských veřejnosti přístupných jeskyní a doufají v rozšíření účasti mezi další zpřístupněné jeskyně evropských zemí. Sympozium potvrdilo fakt, že problematika turistického provozu v souladu s ochranou těchto přírodních fenoménů je společným tématem.