Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Sázíme budoucnost – impulz k proměně krajiny
Když Nadace Partnerství na jaře 2019 vyšla na veřejnost s iniciativou Sázíme budoucnost – 10 milionů stromů pro vyprahlou krajinu a přehřátá města, setkali jsme se se dvěma typy reakcí. Spontánně nadšenou od laické veřejnosti, firem i médií a skeptickou od institucí odborných, včetně některých ochranářských organizací. Jen pozvolna se nám daří kritickou odbornou komunitu přesvědčovat, že za iniciativou stojí promyšlený koncept, který jsme dávali dohromady společně s MŽP, arboristickými odborníky, představiteli obcí a dalšími partnery.
Ministr Brabec velmi rychle rozpoznal potenciál této kampaně pro změny, které jeho resort potřebuje prosadit pro zvýšení odolnosti prostředí vůči změnám klimatu. Nástroj k propojení iniciativy lidí, firem, spolků nebo obcí se státními politikami, dotačními možnostmi, mobilizací zdrojů a odborných kapacit představil portál www.sazimebudoucnost.cz. Tím, že jsou stromy evidovány v interaktivní mapě, získáváme unikátní přehled o výsadbách, jejich druhové skladbě, subjektech, které je pořídily, lokalitě apod. Přihlásit výsadbu může kdokoliv. Portál poskytuje zjednodušené metodiky, informace o zdrojích financí, o chystaných výsadbách apod. pro všechny, kdo se chtějí zapojit.
Evropský strom roku. Foto Marek Olbrzymek
Obavy, že se nepodaří zajistit dostatečnou péči o velké množství vysazených stromů, byly určitě oprávněné. Abychom ale mohli začít se vzděláváním k péči o nově vysazené i vzrostlé stromy, je třeba veřejnost k zájmu o stromy přivést. A přesně to pilotní ročník 2019 iniciativy Sázíme budoucnost dokázal!
Dobrovolníci, firmy, média a další zájemci o výsadby stromů lépe chápou, že nestačí vykopat jámu a zasadit stromek a že by se ke stromům měli v dalších letech vracet s odbornou péčí. A ta je náročnější a dražší než pořízení samotné sazenice stromu. V další fázi se s veřejností budeme dělit o legislativní bariéry, které výsadbám stromů brání, o nové poznatky pro vhodné druhy, které přežijí změny klimatu apod.
Hodně lidí poukazovalo také na nedostatek volných ploch pro výsadbu takového množství stromů. To je relevantní hlavně pro intravilány obcí a měst, kde jsou stromy dlouhodobě v defenzivě pod tlakem technických sítí, dopravy, parkování apod. Odborníci se shodují na tom, že přístup je nutné změnit. Hlavní pozornost bude ale soustředěna na kvalitu výsadeb, nikoliv na jejich počet, a na zajištění podmínek pro přežití stromů v centrech měst i za cenu zvýšených nákladů. Současné technologie to umožňují. Stromy ve městech jsou nepochybně nejlepší klimatizací a ochranou proti přehřívání jejich center.
O naplňování cílů iniciativy diskutují její partneři na výročním setkání v prostorách
Nadace Partnerství v Brně. Letos se ho zúčastnili ministr životního prostředí
Richard Brabec, japonský velvyslanec v České republice Kaoru Shimazaki,
primátorka Brna Markéta Vaňková nebo ředitelka Nadace
Tipsport Lucia Štefánková. Foto Veronika Kovářová
Obavy z nedostatku volných ploch pro výsadbu stromů v zemědělské krajině, v extravilánech obcí a měst, se ukázaly jako liché. Samosprávy vlastní řadu pozemků, na kterých už od druhé vlny kolektivizace v sedmdesátých letech hospodaří zemědělské subjekty. Starostové začínají vypovídat pachtovní smlouvy s těmi, kdo nehospodaří odpovědně, ohrožují úrodnost půdy a její vodozádržné a další ekosystémové funkce. Chtějí odpovědnější hospodaření, ochranu půdy proti erozi, zadržování vody, větší krajinnou a biologickou rozmanitost. Standardem se stalo přebírání polních cest zpět do majetku obcí a výsadba alejí nebo alespoň jejich zatravnění. Je to velmi důležitý a symbolický krok pro obnovu historické struktury krajiny a znovu propojení sousedních obcí nebo částí katastrů. Iniciativa Sázíme budoucnost pracuje s tímto konceptem díky osvíceným samosprávám, s nimiž každý rok vysazujeme tzv. alej Svobody (2018 Mnetěš pod Řípem a 2019 Vestec u Prahy). Řada konkrétních výsadeb je podporována z grantových programů nadace, dotačních titulů SFŽP nebo z programu péče o krajinu.
Další zdroj půdy pro výsadby stromů je v rukou drobných vlastníků, farností a dalších subjektů, kteří jsou nespokojeni s hospodařením zemědělských podniků na jejich půdě a začínají přemýšlet, co s tím. S touto perspektivní skupinou chceme dlouhodobě pracovat a poskytovat jí metodickou podporu.
Velkou bariérou zůstává odpor agrárních podniků k členění velkých honů a zejména k výsadbě stromů. Nedokázala ho změnit ani aktuální kalamita s přemnožením hrabošů. Absence stromů v krajině znemožňuje dravcům efektivněji hlodavce lovit a zemědělci už se nenamáhají ani instalovat na polích tzv. berličky. Proto je nutný soustředěný tlak obcí, spolků, drobných vlastníků půdy i odborných institucí a státní správy na to, aby se zemědělská praxe změnila.
Teprve v posledních letech získáváme více poznatků o tom, jak průmyslové zemědělství negativně ovlivnilo strukturu půdy, humusu a složení a vitalitu půdních mikroorganismů nezbytných pro udržení úrodnosti půdy. Dozvídáme se více i o možných důsledcích intenzivního zemědělství na uvolňování uhlíku z půdy do atmosféry. Obnova půdní mikrobioty bude trvat dlouho a výsadba stromů kdekoliv uprostřed nebo na okraji velkých bloků orné půdy vytváří rezervoár pro šíření těchto organismů zpátky do okolní půdy.
Nově vznikající aleje, remízky, biocentra, větrolamy i solitérní stromy, za kterými stojí aktivní občanská společnost, osvícené samosprávy, státní správa i dobrovolníci, se stávají spouštěcím mechanismem proměny naší krajiny. Iniciativa Sázíme budoucnost se snaží tyto aktivity propojovat a podporovat.