Péče o přírodu a krajinu

Historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědnosti nejen k prostému ekonomickému postavení statku – farmy –, ale také odpovědnosti mezigenerační – jak k předkům, tak budoucím generacím. Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56  % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56  % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe dokonce více než 80  %, v rámci Evropské unie 68  % a jsou základem Společné zemědělské politiky EU.

Víceúčelové vodní dílo ve Střekově – Masarykovo zdymadlo – bylo dokončeno již v roce 1936 dle návrhu arch. Františka Vahaly. Ihned po dokončení se stalo zásadním z pohledu plavby, energetiky a zásobování surovou vodou. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.
Z pohledu vodohospodářského jde o jednu z nej-významnějších staveb na území ČR. Příkladem některá fakta – plocha povodí více než 48,5 tis. km² s průměrným ročním průtokem 239 m³/s, 4 jezová pole o délce 24 m a hrazené výšce 9,75  m, délka vzdutí 19,8  km a zadržený objem 15,9 mil. m³ při možnosti regulace cca 3 mil. m³.

Projekt revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov začal vznikat v roce 2007. Protože šlo o aktivitu na Vysočině zcela novou a průkopnickou, příprava a zajištění financování zůstaly téměř zcela na bedrech místní pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině. Postupně se podařilo vykoupit a získat souhlasy k realizaci na většině důležitých pozemků nejen v rezervaci, ale i v souvisejícím okolí. V letech 2013 až 2015 proběhla revitalizace na ploše asi 12 ha za podpory OPŽP, zatím bohužel bez obnovy Jedlov-ského potoka. Realizace obsahuje několik inspirativních revitalizačních řešení, která snad stojí za pozornost.

V prvním letošním čísle byla publikována problematika kolizních úseků obojživelníků v obecné rovině, tedy kolik jich máme, jak významné či problematické jsou a co a jak u nich v rámci projektu AOPK ČR hodnotíme. Díky tomu reagovalo několik čtenářů s informacemi o nových, respektive dosud neznámých úsecích. Nyní navazujeme článkem o úsecích, které byly v minulosti opatřeny trvalými bariérami. Protože, jak z článku vyplývá, výstavba bariér sama o sobě nestačí. Tím hlavním je samozřejmě jejich funkčnost. Pokud totiž přestanou fungovat, pak mohou být tyto úseky opět řazeny mezi kritické, tedy ty nejhorší, o kterých víme a kde každoročně umírají stovky až tisíce obojživelníků.

V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.

Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s pojmem „chřadnutí smrku“, a to nejen na severní Moravě, ale i v sousedním Polsku a Slovensku. Příčiny jsou dnes již zřejmé a koncovým hráčem je kůrovec. Jeho gradaci v oblasti Nízkého Jeseníku podpořila i mimořádně suchá vegetační sezona roku 2015. Každoročně zde tak vzniká několik set hektarů holin, jen např. v roce 2016 se objem kůrovcového dříví přiblížil 2 milionům m³ a údaje za rok 2017 budou velmi podobné.

Silniční mortalita je problémem pro řadu živočichů, obojživelníci však patří mezi ty nejhůře zasažené. To platí zejména pro dva nejběžnější druhy, ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Proto jsou již řadu desetiletí realizována opatření, která mají negativní dopady silniční mortality zmírnit. K tomu přispívá i databáze a mapová vrstva kolizních úseků spravovaná AOPK ČR.

Zalesňování zemědělských pozemků je veřejností většinou považováno za činnost pro přírodu a krajinu přínosnou. Realita je však často přímo opačná. K zalesňování jsou totiž přednostně vybírány hospodářsky obtížně využitelné plochy, které v okolní intenzivně využívané krajině představují poslední ostrůvky biodiverzity. Zalesněním se tyto plochy mění nejčastěji na kulturní smrčinu s minimální ekologickou hodnotou a výrazně sníženou biodiverzitou.

Dlouhé řady zájemců, táhnoucí se před kiny doslova po celém světě, výmluvně potvrzovaly, že na stříbrná plátna dorazil dlouho očekávaný kasovní trhák. Steven Spielberg v Jurském parku pomocí počítačové techniky skoro před čtvrtstoletím vdechl život dávno vyhynulým tvorům. Zápletka oceněními ověnčeného snímku velkého mága stříbrného plátna není nikterak složitá. Z dávné dědičné hmoty (kyseliny deoxyribonukleové, DNA) se vědcům podaří díky nezanedbatelné finanční podpoře výstředního boháče vrátit do současného světa ještěry, které jsme si zvykli označovat jako dinosaury, a dobrodružství může začít.

Na dálničních a silničních komunikacích nachází smrt mnoho živočichů. Nejvíce postiženi bývají právě obojživelníci. Pohledem jejich ontogeneze jsou nuceni každoročně migrovat k vodnímu stanovišti, kde se rozmnožují, a dopravní komunikace se tak pro ně stávají jen těžce překonatelnou bariérou. Ochránci přírody se snaží eliminovat dopad silniční dopravy na mortalitu těchto ohrožených živočichů a přenášejí je z rizikových úseků na druhou stranu vozovky. Další způsob ochrany představují trvalé migrační (naváděcí) zábrany a podchody. V České republice jsou postaveny na 20 lokalitách (Mikátová, ústní sdělení). V jakém technickém stavu se nacházejí a plní svůj účel? Nenaplňují, alespoň na dvou jediných lokalitách v Moravskoslezském kraji.