Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 2/2019 26. 4. 2019 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Aktualizace Koncepce zprůchodnění říční sítě České republiky

Autor: Zdeněk Vogl

V letošním roce má být dokončena již druhá aktualizace Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, důležitého podkladu pro plánování v oblasti vod. V současnosti je Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky zpracován návrh, který vymezuje vodní toky primárně určené k migračnímu zprůchodnění a přitom komplexně zohledňuje druhovou a územní ochranu. Z tohoto důvodu došlo k celkovému nárůstu délky koridorů oproti stávajícímu stavu. Tyto budou i nadále z důvodu priority zvýhodněny v rámci dotační politiky. Cílem aktualizované verze dokumentu je efektivně a systematicky realizovat opatření pro zajištění volné migrace ryb a dalších vodních živočichů, a to zejména na vodních tocích mezinárodního a národního významu.

Současná Koncepce
Jedná se o strategický dokument MŽP, jehož cílem je stanovení priorit zajišťující obousměrné možnosti migrace vodních organismů na vodních tocích (dále jen VT) České republiky zprůchodňováním příčných překážek. Právě zajištění podélné kontinuity VT je jedním z požadavků pro dosažení dobrého ekologického stavu vodního útvaru dle ustanovení „Rámcové směrnice o vodách“ (2000/60/ES) implementované do „vodního zákona“ (v platném znění). Její naplňování probíhá mimo jiné díky procesu plánování v oblasti vod.

koncepce mapa1

V současně platné Koncepci jsou vymezeny VT mezinárodního (kategorie A) a národního (kategorie B) významu (viz obr. č. 2).

koncepce mapa2

První vytváří koridory s vazbou na mořské prostředí určené pro diadromní migrace ryb, v našich podmínkách zejména pro úhoře říčního (Anguilla anguilla) a lososa obecného (Salmo salar). Druhé byly vymezeny z hlediska priorit územní a druhové ochrany, a to především s ohledem na ohrožené druhy mlžů.


Proč se Koncepce znovu aktualizuje?
Před každou etapou vodohospodářského plánování je třeba provést revizi všech dotčených podkladů, doplnit je o současné poznatky a aktualizovat o nově dostupná data. Aktualizovaná verze Koncepce, kromě výběru prioritních VT zejména pro dálkové migranty, komplexně zohledňuje druhovou a územní ochranu v rámci národní a evropské legislativy (viz obr. č. 1). Z tohoto důvodu došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu národních koridorů a vymezení zcela nové kategorie C, VT nebo jejich úseky regionálního významu. Numerické srovnání změn v rámci současně platné a aktualizované verze Koncepce znázorňuje graf č. 1 a č. 2.

koncepce grafamapa


Nadregionální koridory byly původně vybírány s ohledem na vysoký ekologický potenciál, absenci vodních nádrží a již zmiňovanou vazbu na mořské prostředí. Opomíjeno bylo situování rybničních soustav skrze tyto VT a nadměrné množství migračních bariér. Snahou aktualizace je tyto faktory zohlednit. Nejvýznamnější změny byly v kategorii A provedeny v povodí Odry, a to zejména z hlediska historického výskytu lososa obecného. Pro návrat tohoto druhu byla vymezena Opava s návazností na Moravici až po vodní nádrž v Podhradí. V povodí Labe se pro tento vlajkový druh navíc zařadila Chřibská Kamenice po obec Chřibská a v povodí Ohře Liboc (viz. obr. č. 3). Na obou těchto tocích dochází k repatriaci lososa ze strany Českého rybářského svazu v rámci dlouho trvajícího programu LOSOS 2000. Pro zachování migrační prostupnosti byla do této kategorie zařazena Dyje od soutoku s Moravou až po vodní dílo Nové Mlýny. Naopak došlo ke zkrácení např. současně vymezené Ploučnice (od soutoku s Labem po soutok s Ještědským potokem) nebo Odry (od státní hranice po jihozápadní okraj CHKO Poodří). V rámci následujících jednání není vyloučena redukce této kategorie o horní část Rožnovské a Vsetínské Bečvy v důsledku relativně vysokého počtu příčných překážek.

Do kategorie B byly zařazeny VT nebo jejich úseky s výskytem zvláště chráněných nebo evropsky významných živočichů s vyšší potřebou migrace jich samotných nebo druhů, které jsou na těchto migrantech existenčně závislé (výčet druhů dokládá tab. č. 1). Tyto druhy jsou vždy předmětem ochrany EVL či ZCHÚ. Jedná se často o krátké, nenavazující úseky VT, které jsou dány mozaikovitým rozmístěním chráněných území. Jako příklad lze uvést Račinku, kde je předmětem ochrany mihule ukrajinská. Pro mihuli potoční jsou takto vymezeny VT, např. na území EVL Olše, EVL Moravice a EVL Údolí Chrudimky. Vlára na území CHKO Bílé Karpaty je vymezena pro ouklejku pruhovanou a zároveň zaštiťuje ochranu dalších druhů ryb, zejména sekavčíka horského (Sabanejewia balcanica). Pro perlorodku říční nově přibyl např. Lužní potok v Ašském výběžku. V některých případech se návaznost na současně vymezené koridory podařila. Například Jihlava od ústí do Nových Mlýnů navazuje na současně vymezenou Rokytnou a přitom protíná EVL Mušovský luh a EVL Meandry Jihlavy, kde je předmětem ochrany hrouzek běloploutvý (viz obr. č. 4).

BOX KONCEPCE

Regionální koridory byly vymezeny pracovníky regionálních pracovišť AOPK ČR či správ národních parků na základě stanovených kritérií dle jednotné metodiky zobrazené na webovém portálu www.vodnitoky.ochranaprirody.cz. Pro zařazení byla zohledněna oproti národním koridorům pouze druhová ochrana. Dále četnost migračních bariér, kvalita vodního útvaru z hlediska jeho hydromorfologie a ekologie a návaznost na kategoricky nadřazené koridory. Do této kategorie byla zahrnuta mj. Ohře s významnými přítoky nad Nechranickou přehradou, která brání zařazení celého VT mezi mezinárodní prioritní koridory (viz. obr. č. 5). V dotčených oblastech byl taktéž zohledněn výskyt invazních druhů raků pro zabránění šíření račího moru. Z tohoto důvodu nebyl zařazen do Koncepce např. Stroupinský potok na území CHKO Křivoklátsko, který byl loni tímto plísňovým onemocněním našich původních raků postižen.

koncepce mapaatabule


Financování navržených opatření
VT vymezené dle výše uvedeného budou i nadále z důvodu priority zvýhodněny v rámci dotační politiky resortu MŽP, především v rámci OP ŽP (až do výše 100 % nákladů). Alokace finančních prostředků je i nadále značná, stále očekáváme podstatný nárůst podaných projektů (resp. žádostí) i s ohledem na náročnou přípravu jak samotných opatření, tak i administraci při žádosti o dotaci, z dnešních jednotek kusů za rok alespoň na desítky za rok.


Závěry a očekávání od aktualizované Koncepce
Aktualizovaná Koncepce by měla primárně sloužit jako podklad pro 3. vodohospodářské plánovací období, které bude probíhat v letech 2022–2027. Cílem bylo komplexně vymezit VT významné z pohledu ochrany přírody a krajiny. Primárně u těchto VT zajišťovat jejich kontinuitu (migrační prostupnost) a tím mj. naplňovat „Rámcovou směrnici o vodách“. Tato kromě zajištění migrační prostupnosti požaduje také zachování či obnovení dalších funkcí vodotečí, např. splaveninového režimu a samočistící funkce. V souladu s těmito cíli by se měla volit vhodná úprava prováděných opatření v pořadí:

  1. Odstranění příčné překážky
  2. Přírodě blízké řešení typu balvanitý skluz
  3. Rybí přechod, optimálně doprovázený revitalizovanými úseky VT navazujících částí, např. ve formě trdlišť, bočních ramen, výhonů apod.


Dokument by měl dále komplexně představit současná opatření a novinky v daném oboru včetně zásadních problémů při řešení migrační prostupnosti zejména na mezinárodních a národních prioritních koridorech. Cílem aktualizace Koncepce je tyto koridory nejenom vymezit, ale i zajistit podmínky pro jejich systematické a efektivnější zprůchodňování.