Marek Banaš

Jak stanovit vliv spárkaté zvěře na lesní porosty?

Výzkum a dokumentace

autoři: Petr Karlík, Marek Banaš, Tomáš Černý, M Franc, K Motýlová, I Ulbrichová, Jiří Vaníček, Miroslav Zeidler

Jak stanovit vliv spárkaté zvěře na lesní porosty?

Přezvěření je jeden z největších problémů pro lesní hospodaření a ochranu biologické diverzity v ČR. Stavy zvěře jsou enormní a ve velké části honiteb dále rostou. Kupříkladu jelení zvěře žije ve Slavkovském lese (honitba Prameny) aktuálně 13× více, než by odpovídalo přirozené populační hustotě (Tájek et al. 2025). Charakter a míra poškození závisí na biotopu, krajinném kontextu a především na druhu zvířat škodu způsobující. Za účelem tyto škody specifikovat, kvantifikovat a navrhnout možná řešení zadala AOPK ČR několik studií (Banaš et al. 2025, Karlík et al. 2025, Vaníček & Motýlová 2025 a, b), jejichž vybrané výsledky a zejména pak použité metodické přístupy v krátkosti představíme.

Ochrana přírody 4/2026 — 27. 8. 2026 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Vyhlášení CHKO Soutok může napomoci rozvoji regionu

Zaměřeno na veřejnost

autoři: Jan Melichar, Petr Pavelčík, David  Zahradník, Marek Banaš, Radim Misiaček, Jana Hamanová, Martin Slaba, Viktorie Kováčová

Vyhlášení CHKO Soutok může napomoci rozvoji regionu

Ochrana rozsáhlých přírodně a kulturně hodnotných území formou chráněné krajinné oblasti je významná nejen pro zachování druhové rozmanitosti. Je rovněž důležitá pro podporu ekologických procesů, jejichž výsledkem je řada ekosystémových služeb, společenských a ekonomických přínosů, včetně široké škály příležitostí pro realizování rekreačních aktivit ve volné přírodě. Návštěvníci chráněné krajinné oblasti pak svými výdaji plynoucími regionálním poskytovatelům turistických produktů a služeb přispívají ke zvýšení produkce či zaměstnanosti dané regionální ekonomiky. Článek si klade za cíl přiblížit výsledky studie Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok, která vznikla z iniciativy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a směřovala k vyhodnocení využití území přírodní oblasti soutoku Moravy a Dyje, včetně posouzení změny návštěvnosti a vyvolaných ekonomických efektů na region Soutoku, pokud zde dojde k vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti CHKO Soutok o rozloze 139 km2.

Ochrana přírody 3/2023 — 23. 6. 2023 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Miroslav  Zeidler, Marek Banaš

Pichlavá cesta od kleče k alpínským trávníkům v Hrubém Jeseníku

Na hřebenech Hrubého Jeseníku se už řadu let odehrává nerovný boj s rozsáhlými porosty uměle vysázené borovice kleče. Zvuky motorových pil střídá pohled výzkumníků. V nejvyšších polohách se zde během dlouhého vývoje  po skončení poslední doby ledové vyvinulo jedinečné alpínské bezlesí. Díky specifickému vývoji jesenické horské přírody se sem nedostala borovice kleč, která je jinak mezi hranicí lesa a alpínským bezlesím charakteristická ve většině středoevropských hor. Přirozenou absencí borovice kleče jsou tak Jeseníky, společně s Králickým Sněžníkem, unikátní v rámci celé střední Evropy.

Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Ovlivňují globální změny prostředí alpinskou tundru Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku?

Výzkum a dokumentace

autoři: Marek Banaš, Miroslav Zeidler, David  Zahradník

Ovlivňují globální změny prostředí alpinskou tundru Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku?

Na konci roku 2011 byl ukončen pětiletý výzkumný projekt v rámci programu VaV MŽP – „Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP, NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn“. Cílem projektu bylo popsat odezvy alpinské vegetace a půdního prostředí na globální změny prostředí. Rozsáhlý výzkum se odehrával na území Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku a přinesl řadu zajímavých zjištění. Průběh výzkumu a jeho významnější závěry jsou shrnuty v tomto článku.

Ochrana přírody 4/2012 — 7. 11. 2012 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Jalovec obecný nízký

Výzkum a dokumentace

autoři: Miroslav Ziedler, Marek Banaš

Jalovec obecný nízký

Jalovec obecný nízký (Juniperus communissubsp. alpina(Smith) Čelakovský) je amfiboreálním, arktickoalpinským taxonem, který vikarizuje jalovec obecný nad horní hranicí lesa a v Arktidě. Jalovec nízký je rozšířen především v pohořích severní polokoule, v supramontánním, subalpinském a alpinském stupni mírného pásma a v nižších polohách tundry.

Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf