Vzpomínky a medailonky

(3. 4. 1934 – 1. 10. 2025)

„Nikdy nemůžeme obhájit náš argument, pokud apelujeme na lidskou hlavu. Musíme oslovit srdce.“

V srpnu oslavil neuvěřitelné devadesáté narozeniny Bedřich Moldan, světově uznávaný odborník v oblasti analytické chemie, biogeochemie a životního prostředí svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací lidí, kteří se zabývají ochranou životního prostředí v nejrůznějších souvislostech. 

V profesním životě potkáváme řadu kolegů a někdy i vedoucích pracovníků, ale ne vždy se stanou součástí „velkého“ okruhu blízkých a známých, kdy i po ukončení profesní kariéry se nadále setkáváme. Osobně považuji tato setkávání za výraz dobrých vztahů kolektivu v zaměstnání mezi kolegy. Ing. Wernera Hentschela a Ing. Hanu Hentschelovou řadím mezi kolegy, se kterými se rád potkávám i po ukončení jejich profesní kariéry. Kolega Ing. Karel Stein nazval medailonek (Ochrana přírody 6/2015) k 70 letům narození W. Hentschela „šťastnou volbou pro ochranu přírody a CHKO Labské pískovce“ a lze jen doplnit, že pro většinu zaměstnanců působení W. Hentschela ve vedoucí funkci bylo šťastným obdobím.

„Závorky nesmějí být kurzívou,“ dozvěděl jsem se jen chvíli poté, co jsem vložil do přenosného počítače disketu s rukopisem publikace Legislativa EU a ochrana přírody. Předevčírem se pod stromečkem rozbalovaly dárky a dnes jsme zamířili do Hostivaře, do společného sídla Kroužkovací stanice Národního muzea a sekretariátu České společnosti ornitologické, abychom doladili text průkopnické příručky, než půjde ke grafikovi. 

(26. 7. 1925 – 15. 8. 2020)

Vojena jsem poznal jako čtrnáctiletý na putování Českým krasem a jeskyněmi s celoživotním skautským vedoucím Wabim a slyšel prvně jeho vyprávění o přírodě krasu a pak i Wabiho vyprávění o Vojenovi jako všeobecně uznávané vědecké osobnosti. To bylo Vojenovi 29 let!

V letošním roce odešla do důchodu naše milá kolegyně a kamarádka Ing. Radislava Nožířová. A to po těžko uvěřitelných 44 letech práce pro ochranu přírody v lesnické profesi. Rádi bychom jí touto cestou poděkovali za její neutuchající entuziasmus, nadhled a humor, kterými posilovala našeho týmového ducha. Radka začínala svoji profesní dráhu ještě na KSSPPOP (Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody) Pardubice, detašované pracoviště Nasavrky.

Doc. Ing. Milan Králíček, CSc.
(* 10. 7. 1935 – † 8. 8. 2024)

„Vypínám aretaci, pojďte dál,“ mohl slyšet každý, kdo zazvonil u venkovních dveří činžovního domu, ve kterém Milan Králíček v Kyjově bydlel. Na tyto návštěvy jsme se vždy moc těšili, byly nejen zábavné díky Milanovu smyslu pro humor, ale u sklenky vína jsme se dozvěděli i spoustu nových informací nejen z motýlího světa, ale i dalších oborů a poslechli si poutavé příběhy o zajímavých setkáních během jeho sbírání motýlů v různých koutech Česka i Slovenska.

Jaroslav Číhalík se narodil 21. 11. 1924 v Trnavě, kam byl jeho otec povolán do služby jako učitel po vzniku Československé republiky. Po mládí na Slovensku dokončil gymnaziální studia v období druhé světové války v Havlíčkově Brodě a Praze. Po válce vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl žákem významného českého analytika profesora Oldřicha Tomíčka. 

Na konci minulého roku nás opustil malíř, ekolog, diplopodolog a pedagog PaedDr. Pavel Kocourek (1948–2022). V přírodovědecké komunitě byl znám především jako jeden z předních českých znalců mnohonožek, nesmazatelnou stopu zanechal i na poli ekologie a environmentální výchovy.

Dne 8. září tohoto roku nás předčasně opustil RNDr. Aleš Toman (1956). Osudnou se mu stala poslední cesta do jeho milované Afriky.