Je hydrologická bilance lesních povodí ovlivňována více klimatickými, nebo vegetačními faktory?

Mezi lety 2014 až 2019 zažívala střední Evropa nebývalé sucho a teplo. Tato pro většinu lidí i ekosystémů nemilá epizoda ale umožnila odpovědět na některé otázky spojené s hydrologickým režimem naší krajiny a spolu s klimatickými modely nastínit i očekávanou budoucnost.
Ochrana přírody 6/2020 — 20. 12. 2020 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Rozhovor s Jiřím Kopáčkem
Ochrana přírody 2/2018 — 21. 4. 2018 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
Neomezené použití glyfosátu schváleno na pět let

Přestože se v průběhu loňského roku zdálo, že je možné, že Evropská komise ukončí, anebo omezí takzvanou registraci, tedy možnost používání kontroverzního, ale nejužívanějšího herbicidu světa glyfosátu, všechno bylo nakonec jinak.
Ochrana přírody 1/2018 — 19. 2. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Glyfosát dál nerušeně kraluje českým polím, lesům a zahradám

V loňském roce jsme čtenáře Ochrany přírody informovali o tom, že totální herbicid glyfosát, účinná látka například velmi používaného přípravku Roundup, ale i mnoha dalších, je vysoce podezřelý z rakovinotvorných účinků, a také že jeho nadužívání v zemědělství má zřejmě velmi devastující vliv na polní volně žijící živočichy a vůbec biodiverzitu zemědělské krajiny. Proto Evropský parlament doporučil ukončit jeho používání ke konci roku 2016.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Soumrak glyfosátu?

Jeden z na naší planetě nejrozšířenějších herbicidů čelí v poslední době vážným podezřením, že není až tak neškodný, jak o něm jeho výrobci několik desetiletí tvrdili. V roce 2015 byl zařazen na seznam potenciálních karcinogenů a v červnu 2016 jeho registraci (tedy povolení prodávat) zamítl Evropský parlament. Evropská komise pak na nátlak zemědělců registraci prodloužila o 18 měsíců, během nichž má být toxicita přípravku definitivně prozkoumána. Výsledek se dozvíme zhruba v polovině roku 2017.
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Bezzásahový režim

Je tradovaným mýtem, že odumření dospělého lesa vede ke vzniku povodní, či naopak k vyschnutí povodí a k úbytku vody v tocích. Argumentace se pak používá podle dané situace. Zatímco po sérii bleskových povodní v letech 2011–2012 posloužil částečně bezzásahový režim v NP Šumava jako zdůvodnění „povodní“, pak v letech 2014 a 2015 pro změnu ke zdůvodnění „katastrofálního sucha“. Jaká je ale realita? To se pokusíme ukázat na dlouhodobých datech měřených na Modravském potoce již od roku 1949.
Ochrana přírody 1/2016 — 18. 4. 2016 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky
Téměř po celou dobu existence Národního parku Šumava probíhají vzrušené diskuse o jeho zonaci. Někdy méně, jindy více vyhrocená vyjádření profesionálních ochranářů, státních úředníků, vědců, představitelů nevládních organizací, novinářů, politiků a dalších laiků jsou nerozlučně provázena otázkou, zda se má zasahovat či nezasahovat proti kůrovci v cenných jádrových zónách, a vytvářejí dojem, že hlavním problémem parku je zonace. Z horečných rozprav se již dávno vytratil fakt, že zonace není cílem, ale velmi důležitým nástrojem ochrany přírody.1
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Je současná ochrana přírody postavena na výsledcích výzkumu?
Bezprostředním impulzem k napsání tohoto textu byl seminář Současnost a budoucnost výzkumu biodiverzity, pořádaný 24. května 2010 Ministerstvem životního prostředí v Městské knihovně v Praze. Seminář proběhl v rámci tzv. týdne pro biodiverzitu a jeho cílem bylo nejen popsat současný stav výzkumu biodiverzity, ale diskutovat i širší vazby, jako jsou propojení výzkumu s jeho aplikací, institucionální zajištění, systém a zajištění finančních zdrojů apod.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf