Jakub Hruška

Mezi lety 2014 až 2019 zažívala střední Evropa nebývalé sucho a teplo. Tato pro většinu lidí i ekosystémů nemilá epizoda ale umožnila odpovědět na některé otázky spojené s hydrologickým režimem naší krajiny a spolu s klimatickými modely nastínit i očekávanou budoucnost.

Přestože se v průběhu loňského roku zdálo, že je možné, že Evropská komise ukončí, anebo omezí takzvanou registraci, tedy možnost používání kontroverzního, ale nejužívanějšího herbicidu světa glyfosátu, všechno bylo nakonec jinak.

V loňském roce jsme čtenáře Ochrany přírody informovali o tom, že totální herbicid glyfosát, účinná látka například velmi používaného přípravku Roundup, ale i mnoha dalších, je vysoce podezřelý z rakovinotvorných účinků, a také že jeho nadužívání v zemědělství má zřejmě velmi devastující vliv na polní volně žijící živočichy a vůbec biodiverzitu zemědělské krajiny. Proto Evropský parlament doporučil ukončit jeho používání ke konci roku 2016.

Jeden z na naší planetě nejrozšířenějších herbicidů čelí v poslední době vážným podezřením, že není až tak neškodný, jak o něm jeho výrobci několik desetiletí tvrdili. V roce 2015 byl zařazen na seznam potenciálních karcinogenů a v červnu 2016 jeho registraci (tedy povolení prodávat) zamítl Evropský parlament. Evropská komise pak na nátlak zemědělců registraci prodloužila o 18 měsíců, během nichž má být toxicita přípravku definitivně prozkoumána. Výsledek se dozvíme zhruba v polovině roku 2017.

Je tradovaným mýtem, že odumření dospělého lesa vede ke vzniku povodní, či naopak k vyschnutí povodí a k úbytku vody v tocích. Argumentace se pak používá podle dané situace. Zatímco po sérii bleskových povodní v letech 2011–2012 posloužil částečně bezzásahový režim v NP Šumava jako zdůvodnění „povodní“, pak v letech 2014 a 2015 pro změnu ke zdůvodnění „katastrofálního sucha“. Jaká je ale realita? To se pokusíme ukázat na dlouhodobých datech měřených na Modravském potoce již od roku 1949.