Bečva – nejvýznamnější moravská lokalita velevruba tupého?

Přes celkově nepříznivou situaci velevruba tupého (Unio crassus) v České republice přežívají v našich vodních tocích i některé poměrně početné populace. Pozoruhodná a dosud téměř neznámá je metapopulace vázaná na řeku Bečvu.
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Ochrana velevruba tupého v České republice

Velevrub tupý (Unio crassus) je druhem velkého mlže, který byl spolu s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) zařazen Evropským programem pro sladké vody (European freshwater program, WWF, 2000) mezi 15 klíčových taxonů, na které je potřeba zaměřit ochranu. Důvodem je, že tyto dva vymírající druhy symbolizují svou vazbou na rybí hostitele ekologickou spojitost mezi různými skupinami vodních organismů. Kromě vysokých nároků na jakost vody upozorňují také na zásadní význam sedimentu a říčního dna pro vodní ekosystém. Velcí mlži tak zprostředkovávají komplexní pohled na sladkovodní ekosystém a jsou vynikajícími indikačními druhy a současně také výborným vzdělávacím prostředkem (Bachmann 2000).
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Endemismus v České republice

Endemit, těší mě
Termín endemit je v ochranářském slovníku skloňován poměrně často. Označují se tak taxony, které jsou vázány k určité oblasti, mimo kterou se nikde jinde přirozeně nevyskytují. Tuto definici osvětlují následující příklady. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je evropským endemitem, neboť se vyskytuje jen na tomto kontinentě.
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zákaz výstavby nových sídelních útvarů

Stále častěji se ozývají alarmující hlasy, které poukazují na velký rozsah zastavování tzv. volné krajiny. Je pravda, že v posledních dvou desetiletích došlo k obrovskému rozmachu výstavby na „zelené louce“, neboť tento způsob byl a dosud je – při nedostatečnosti ekonomických nástrojů ochrany půdy a ochrany volné krajiny – pro investory nejlevnější. Otevřeně se hovoří o hrozbě plošné urbanizace krajiny, zániku tradičních struktur osídlení, hrozbě nikde nezačínající a nikde nekončící zástavby průmyslovými objekty i objekty určenými k bydlení a rekreaci.
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Budoucnost dotačních programů

Mezi ekonomickými nástroji pozitivní stimulace, využívanými v současné době k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny, zatím převládají dotační programy. Vstup České republiky do Evropské unie umožnil čerpání finančních prostředků z evropských fondů, které jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a společné zemědělské politiky, zejména jejího druhého pilíře, zaměřeného na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí.
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Pražské přírodní parky čtvrtstoleté

Přírodní parky jsou jakýmsi mezistupněm mezi obecnou a územní ochranou přírody. V České republice jich je v současné době více jak sto – od ohromných území, kde fakticky suplují funkci CHKO, až po miniaturní plošky příměstských parků, od divočiny až po lokality mající spíše charakter historických zón. V tomto článku bychom vás rádi seznámili s 11 přírodními parky, které se rozkládají na území Prahy. Nejstarší z nich slaví letos již čtvrt století své existence.
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Vyhodnocení dotačních programů
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Říční toky

Říční toky tvoří kostru územního systému ekologické stabilityv Praze. Podél nich je soustředěno největší množství zachovalých přírodních lokalit, tvoří přirozené biokoridory zasahující hluboko do kompaktní zástavby města. I přes řadu negativních zásahů v minulosti a přes jistou míru znečištění lze dosud v Praze najít úseky vodních toků v takřka přirozené podobě – svobodně meandrující, s hodnotnými břehovými porosty tvořenými olší lepkavou, vrbami a jasanem, obývané řadou druhů ptáků, obojživelníků i bezobratlých. K takovým místům patří například přírodní památka Meandry Botiče.
Text Jan Moravec
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Fotografie z obálky
Tesařík obrovský

Tesařík obrovský(Cerambyx cerdo) je rozšířen ve střední a v jižní Evropě, jižním Švédsku, severní Africe a na Kavkaze. Na území České republiky je hojnější pouze na omezených lokalitách v jižních Čechách a na jižní Moravě, ostatní nálezy jsou ojedinělé. Brouci se vyvíjejí ve starých dubech nacházejících se na slunných stanovištích, méně často v jiných listnatých dřevinách (vzácně v jilmu a ořešáku, uváděny jsou i jasan a vrba). Samice kladou vajíčka do kůry, ve které se vylíhnou larvy, jež v kůře první rok přezimují. Larvy jsou světle žluté s rezavou hlavou a dosahují délky až 10 cm. Svým žírem technicky znehodnocují napadené dřevo. Vývoj brouka trvá většinou tři roky. Dospělí brouci se objevují od června do začátku srpna. V důsledku mizení a na druhé straně zvýšenému zapojení původních dubových porostů je tesařík obrovský vzácný. Je zařazen mezi druhy chráněné zákonem v kategorii silně ohrožený.
Text Jiřina Bulisová
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Fotografie z obálky