Podrobné vyhledávání v článcích

Kudlanka nábožná(Mantis religiosa), dnes typický zástupce hmyzu spojený s Pálavou. Exotický vzhled evokuje také netradiční chování jak při lovu potravy, tak při rozmnožování.

V současné době kryjí lesní porosty asi třetinu chráněné krajinné oblasti, přičemž ve většině z nich je díky převládajícímu výmladkovému způsobu hospodaření v minulosti zachována přírodě blízká druhová skladba.

Zedníček skalní(Tichodroma muraria) je podle červených seznamů ČR a IUCN kriticky ohroženým druhem. Tento vzácný pěvec o trochu větší než vrabec na Pálavu přilétá nejčastěji v zimních měsících.

Ladislav Miko, přední odborník na ochranu přírody a krajiny jak u nás doma, tak v rámci Evropy, má kromě řady jiných jednu výraznou vlastnost – je nesmírně výkonný a na všech postech, které kdy zastával, nepřehlédnutelný. Jinak tomu nebylo ani během sedmiměsíčního angažmá ve funci ministra životního prostředí ve Fischerově úřednické vládě (květen–listopad 2009), kdy dokázal během tohoto krátkého času upoutat mediální pozornost ke svému resortu a díky tomu sdělovat veřejnosti jasně a srozumitelně důležité informace. A část vnímavé veřejnosti se opravdu nestačila divit.

Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA) uspořádala ve dnech 18.–23. října 2010 6. kongres, který se vůbec poprvé uskutečnil ve východoevropské zemi, a to na Slovensku, v Demänovské dolině. Šlo v mnoha ohledech o průlomové jednání, které z ISCA učinilo organizaci světového významu.

Kolektiv 175 odborníků vedených M. Hoff­manem z Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) a nevládní organizace s celosvětovou působností Conservation International nedávno vyhodnotil, jak se mění stupeň ohrožení vyhynutí nebo vyhubení u nejlépe prozkoumaných živočichů – obratlovců (Science, 330, 1503-1509, 2010). Autoři měli k dispozici údaje pro všechny druhy savců, ptáků, obojživelníků a paryb. K analýze využili i reprezentativní vzorky plazů a ryb, čítající přibližně 1 500 druhů. Celkem se jednalo o 25 780 druhů.

Nejznámějším chráněným územím v Chile je bezesporu národní park Torres del Paine, ležící na samém jihu této podlouhlé jihoamerické země. Na jejím opačném konci, o více než 3 000 km severněji, je možné navštívit patrně druhé nejznámější místo – Národní park Lauca. Nabízí úžasné výhledy na zasněžené šestitisícové vulkány a modré jezero s bohatou faunou. Rozkládá se v samotném srdci Altiplana, obrovské náhorní plošiny, jejíž průměrná nadmořská výška dosahuje téměř čtyř tisíc metrů. Dominantu parku tvoří sopky Parinacota (6 342 m n. m.) a Pomerape (6 282 m n. m.). Na dohled od nich vypouští občasné obláčky dýmu nejčinnější vulkán severního Chile – Guallatiri (6 063 m n. m.). Nejen tyto zasněžené vrcholky lze pozorovat od Chungara (4 518 m n. m., 2 100 ha), jednoho z nejvýše položených jezer světa, které vděčí za svůj vznik erupci nedaleké Parinacoty. Zhruba před 13 000 lety lávový materiál a uvolněné kusy hornin utvořily přirozenou hráz na dně údolí. Od jezera lze dohlédnout i na nejvyšší horu sousední Bolívie, 6 542 metrů vysokou Sajamu.

Panda velká se stala symbolem ochrany přírody a jedním z nejpopulárnějších savců. V očích veřejnosti je vesměs vnímána jako druh ohrožený vyhubením, jehož rozmnožení v lidské péči patří k mimořádným chovatelským úspěchům. Od dob výzkumů legendárního George Schallera, který studiem pand ve volné přírodě přinesl stěžejní poznatky z jejich biologie, uplynulo třicet let. Dnes na ně s úspěchem navazují čínští vědci ve spolupráci se zahraničními kolegy. Rovněž chov pand v lidské péči dosáhl jiného rozměru. Jaká je tedy současná situace pandy velké jako ohroženého druhu?