Úvodem

Žďárské vrchy – tady jsem doma. 
Vyrostl jsem v nich a to doslova a do písmene. Jako malý kluk jsem, ať sám anebo za pomoci rodičů a prarodičů, objevoval jejich krásu. V létě pěšky, v zimě na běžkách, kola jsme tehdy, ač to zní divně, neměli. 

„Kdo ví, nepředvídá, kdo předvídá, neví.“
Lao-c´ 
(4. nebo 6. století př. n. l., 
pokud ovšem existoval)

Vypůjčil jsem si první slova z textu, který nechvalně ovlivnil život naší civilizace. Opět ale nejsou daleko od reality. Globální změna, především změna klimatu (GZK), je skutečným „strašidlem“ ― fenoménem, který zásadně mění naše pozemské bytí. NAŠE bytí, životy nás všech. Jakékoliv popírání toho je extrémně nebezpečné, včetně neuvěřitelně arogantního odmítání oprávněných aktivit nastupující generace. Čím dříve totiž problém uchopíme, tím větší je snad ještě šance zvládnout jej.

Vážení čtenáři,
jistě víte, že spoluvydavatelem tohoto časopisu je i Správa jeskyní České republiky, která plní nelehký a choulostivý úkol, a to pečovat o nejvýznamnější jeskynní systémy naší vlasti a jejich zpřístupněné části prezentovat veřejnosti. Je jasné, že je to „chůze na hraně“, obzvláště když k tomu přidáme náročné báňsko-technické zajištění bezpečnosti podzemních prostor. Z jedné strany striktní orgán ochrany přírody, z druhé strany stejně přísný orgán báňské správy.

Tak trochu poprázdninové přemítání o lidech, horách a o tom, co se děje kolem nás.

Motto:
Kdo z nás raději neulpí zrakem na duchaplném zmatku přirozené říční krajiny než na bezduché pravidelnosti napřímeného koryta?

(Friedrich Schiller)