Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2020 — 21. 4. 2020 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Ůvodem Vladimír Dolejský
Vážení čtenáři,
vlivem teplé zimy začaly o 14 až 20 dní dříve kvést lísky a olše, podběl vykvetl o 18 dní dříve, svída o 21 dní dříve, než je dlouhodobý průměr. A tím začala i pylová sezóna nezvykle brzo.
Jsou epizody, kdy je během několika týdnů zúročena víceletá práce mnoha lidí pracujících v systému institucionální, ale i nevládní ochrany přírody. Tři významné dokumenty nesou již nyní datum předložení a schválení rok 2020.
Hned na začátku roku se vláda ČR zabývala Národní strategií pro řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů do roku 2030, materiálem, který v meziresortní a mezioborové spolupráci připravilo Ministerstvo životního prostředí. Hlavním cílem je snížit počet otrávených volně žijících živočichů, zlepšit vyšetřování a prevenci těchto případů. Dokument se věnuje i dopadu užívání pesticidů a veterinárních léčiv.
Šestnáctého března 2020 jsem schválil, podepsal a zadal k naplňování Program péče o vlka obecného, jenž byl nadstandardně prezentován a předjednáván se všemi dotčenými partnery, zvláště s Ministerstvem zemědělství, Českomoravskou mysliveckou jednotou a chovatelskými svazy. Podrobněji je popsán v tomto čísle Ochrany přírody.
Prvního dubna 2020 byl projednán a schválen usnesením vlády č. 360 Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025. Představuje koncepční dokument, navazující na Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 a na předchozí aktualizaci Programu z roku 2009, zároveň reaguje na aktuální stav přírody a krajiny a potřeby jejich ochrany. Program stanovuje dílčí cíle a opatření v oblasti ochrany udržitelného využívání biodiverzity na území ČR. Program rovněž zohledňuje současné mezinárodní závazky, zejména Strategii EU pro oblast biodiverzity do roku 2020 a Strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) do roku 2020.
I v letošním roce budeme svědky plošného rozpadu jehličnatých, zvláště smrkových monokultur. Zima 2019/2020 (období 1. 12.–29. 2.) měla v Praze-Klementinu průměrnou teplotu 5,1 °C, což znamená odchylku +3,4 °C od normálu 1981–2010, +4,1 °C od historického normálu v období mezi rokem 1961 až 1990 a +4,8 °C od dlouhodobého průměru v rozmezí let 1775–2014. Jde o druhou nejteplejší zimu od roku 1775, a patří tedy mezi 1 % nejteplejších zim za toto období.
Rok 2020 s 0,2 mld. m3 má nejnižší zásoby vody ve sněhu od roku 2000. Přitom průměrná (2000–2019) lednová hodnota je 2,1 mld. m3.
Historická epizoda, kterou všichni prožíváme – disturbance založená klimatickou změnou, doprovázená v závěru žírem kůrovců –, dává šanci vzniku přírodě bližších, odolnějších a pestřejších lesních ekosystémů. Lesní krajina se snad bude s naším přispěním měnit tak, aby byla posílena její vitalita a přirozená odolnost a nám byla její nově nabytá estetická hodnota duševní odměnou.
V roce 1847 píše přírodovědec a český politik Jan Krejčí (od roku 1853 redigoval společně s J. E. Purkyněm přírodovědný časopis Živa) v Horopisu české země: „City bolné a radostné naplňují v těchto samotách naše útroby, ale čistý vzduch a vždy měnící se obrazy přírody uhostí v srdci našem konečně jakousi spokojenost.“