Úvodem

Vypůjčil jsem si první slova z textu, který nechvalně ovlivnil život naší civilizace. Opět ale nejsou daleko od reality. Globální změna, především změna klimatu (GZK), je skutečným „strašidlem“ ― fenoménem, který zásadně mění naše pozemské bytí. NAŠE bytí, životy nás všech. Jakékoliv popírání toho je extrémně nebezpečné, včetně neuvěřitelně arogantního odmítání oprávněných aktivit nastupující generace. Čím dříve totiž problém uchopíme, tím větší je snad ještě šance zvládnout jej.

Vážení čtenáři,
jistě víte, že spoluvydavatelem tohoto časopisu je i Správa jeskyní České republiky, která plní nelehký a choulostivý úkol, a to pečovat o nejvýznamnější jeskynní systémy naší vlasti a jejich zpřístupněné části prezentovat veřejnosti. Je jasné, že je to „chůze na hraně“, obzvláště když k tomu přidáme náročné báňsko-technické zajištění bezpečnosti podzemních prostor. Z jedné strany striktní orgán ochrany přírody, z druhé strany stejně přísný orgán báňské správy.

Tak trochu poprázdninové přemítání o lidech, horách a o tom, co se děje kolem nás.

Motto:
Kdo z nás raději neulpí zrakem na duchaplném zmatku přirozené říční krajiny než na bezduché pravidelnosti napřímeného koryta?

(Friedrich Schiller)

V posledních letech se stále častěji mluví o „inteligenci stromů”. Botanici toto označení nemají příliš rádi a hájí se tím, že inteligence je vzácná i u lidí, natož u stromů. Jiní badatelé však upozorňují, že v případě stromů se jedná o schopnost vnímat okolní svět, vyhodnocovat jeho proměny a podle shromážděné rodové či individuální zkušenosti volit strategii dalšího růstu. Nejvíc senzorů mají stromy v koříncích a v pupenech, ale zatím není jasné, ve které části stromu se získané informace analyzují. Pokusy ukázaly, že stromy v infračerveném světle „vidí” okolní stromy a reagují nejenom na půdní vlhkost, ale také na řadu prospěšných i jedovatých prvků.

Podle poslední verze červeného seznamu Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) je na Zemi ohroženo více než 26 000 druhů organismů.

Za těch mnoho let mého členství ve správní radě Nadace Partnerství, jsem se naučil pojem životní prostředí vnímat jinak, šířeji, než je zvykem v Čechách. Jako místo, kde žiji, pracuji, vychovávám děti a bavím se. V oblasti péče o životní prostředí nadace rozvíjí programy věnované ochraně přírody a podpoře lidí, komunit a odborníků, podnikatelů, milovníků přírody (i života) v jejich snaze najít společnou řeč. A tak jsem byl u zrodu „stromového programu Nadace Partnerství“, přesněji Ankety Strom roku, která je právě o místu, kde žijeme a učíme děti lásce k přírodě, k vodě, živočichům a stromům, k historii „mého domova“.

Přes půlstoletí probíhající intenzifikace zemědělství zásadně proměnila a stále mění naši krajinu a biodiverzitu. Plošná degradace kulturní krajiny, utvářené v našich zemích po staletí, odstartovala v druhé polovině dvacátého století v důsledku znárodňování, vysídlení Sudet, kolektivizace a socializace venkova.

Vážení čtenáři
Číslo časopisu Ochrana přírody, které se vám právě dostává do rukou, je v poměrně velké míře věnováno jeskyním. Více než 40 let se věnuji těmto podzemním objektům a krasu. Troufám si proto tvrdit, že jeskyně byly, jsou a budou předmětem zájmu člověka. V dobách dávno minulých zde naši předkové hledali útočiště, později svatyně a kultovní místa.