Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2017 — 28. 12. 2017 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem František Pelc
Rok 2017 lze zařadit mezi ty kladné. Především byl rokem dokončení konsolidace institucionálního zajištění české ochrany přírody. Dík patří poslancům Parlamentu ČR, kteří tomu přispěli a zvláště chci vyzdvihnout ministra životního prostředí Richarda Brabce a Robina Böhnische, předsedu výboru pro životní prostředí.
Na severní Moravě kosí smrkové porosty kůrovec a nahodilé těžby dosahují nevídaného rozsahu. Kolaps smrkových monokultur však není jediným problémem lesů; na řadě míst usychají borové monokultury, dochází k rozpadu jasanových porostů. Je zjevné, že pasečné hospodaření a pomalé změny nevhodné druhové skladby lesů jsou neudržitelné. Dobrou zprávou je, že k tomu probíhá diskuse a změny se již u mnoha vlastníků lesa dějí. A to je určitě cennější, než laciné kritizování lesních hospodářů, které by se nabízelo jako reakce na kritiku národního parku Šumava. Rád bych zmínil důležitý krok spolupráce lesníků a ochránců přírody; po sedmi letech se aktivovala dohoda mezi Lesy ČR s.p. a AOPK ČR a byla vyhlášena další dvě bezzásahová území.
V návratu k nám pokračuje vlk, nicméně objevují se i škody na hospodářských zvířatech. Někteří farmáři to chápou jako daň za období sžívání s predátory, ale jiní požadují odstřel vlků. Musíme proto zpřístupnit a finančně podpořit nástroje prevence a omezení škod působených vlky. Pomoci mohou ohradníky, dobří pastevečtí psi, ale i adekvátnější náhrady škod. Musíme také stanovit potenciál populací vlka u nás, územně diferencovaný přístup k jeho aktivní ochraně a v odůvodněných případech nevyloučit ani povolení odlovu problematických jedinců.
Po pomalém rozjezdu OPŽP v roce 2016 se podařilo podnítit zájem žadatelů. Objem žádostí dosáhl už 6,2 mld. Kč a předpokládá se, že k realizaci budou záměry za 3 mld. Kč. Klíčovou úlohu při zlepšení vodního režimu krajiny mají správci toků. Poctivě přiznáno, přes úsilí došlo pouze k dílčímu zlepšení a to zejména díky projektům Povodí Moravy s.p. Bez systémové změny od zakladatele správců toků lze jen obtížně očekávat zásadní posun. U rezortních projektů patřily k nejaktivnějším AOPK ČR a Správa KRNAP. AOPK ČR předložila již 12 projektů v celkové hodnotě 701,8 mil. Kč, ze kterých bylo schváleno 9 projektů v celkové hodnotě 615 mil. Kč.
Za úspěch považuji i nově udílenou mimořádnou cenu AOKP ČR v rámci mezinárodně uznávané soutěže Česká cena za architekturu. Mimořádná cena byla architektonickou komisí AOPK ČR udělena za projekt s respektem ke krajinnému rázu a obdržel ji Archeopark Pálava. Dobrá zpráva je, že i hlavní cena byla udělena stejnému projektu. Architektura ovlivňuje hodnoty naší krajiny, proto v její kultivaci chceme pokračovat.
K výzvám příštího roku patří i dořešení ochrany EVL na soutoku Moravy a Dyje a to jak lesnicko-ochranářských opatření, tak územní ochrany. Jako operativnější se jeví soustava maloplošných chráněných území v kombinaci se základní ochranou anebo dlouhodobě efektivnější vyhlášení chráněné krajinné oblasti.
Na závěr mi dovolte popřát všem čtenářům, profesionálním i dobrovolných ochráncům přírody, nejen zajímavé čtení, ale hlavně klidné prožití vánoc a v roce 2018 hodně zdraví, rodinného štěstí i úspěchů a radosti ze smysluplné činnosti.