Zbrašovské aragonitové jeskyně – zkušenosti z povodní 2010
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v lázních Teplice nad Bečvou v místě, kde se řeka hlubokým kaňonem zařízla do devonského vápence. Vchod do jeskyní se nachází přímo v provozní budově a je v nadmořské výšce 266,3 m, tedy dostatečně vysoko nad povodňovými úrovněmi. Naproti tomu východ z jeskyní byl vybudován v roce 1956 z poslední zpřístupněné prostory návštěvní trasy – Mramorové síně –, a to čtyřicetimetrovou raženou horizontální štolou, ústící na lázeňskou kolonádu na nábřeží Bečvy ve výšce 247,5 m n. m. Pro návštěvní provoz řešení zdařilé a pohodlné, avšak z hlediska ohrožení povodněmi “Achillova pata“, neboť ústí tunelu leží pouhých 3,5 metru nad hladinou Bečvy za normálního stavu. Snad se plánování ražby tunelu trefilo do období bez velkých vod a naši předchůdci na ně trochu pozapomněli, pro nás to dnes znamená starost navíc.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Kumulace vlivů zástavby na krkonošských loukách
Snad každý zná staré české přísloví „stokrát nic umořilo osla“. Výstižně totiž shrnuje podstatu problému, se kterým se dnes a denně setkáváme v nejrůznějších oborech lidské činnosti. V následujícím článku autoři předkládají způsob, jakým se v Krkonošském národním parku pokoušejí vypořádat s problémem kumulativních vlivů zástavby na tradičně obhospodařovaných krkonošských loukách, a zároveň doufají, že vyvolá potřebnou důkladnou diskusi mezi odbornou ochranářskou veřejností.
Ochrana přírody 2/2011 — 11. 7. 2011 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Pomůže Koncepce udržitelného rekreačního využívání oblasti Pradědu?
Národní přírodní rezervace Praděd je se svou rozlohou 2 000 ha největší v České republice. Statut ochrany má již od roku 1955 s cílem ochránit zdejší přírodní prostředí. Jako oblíbená lokalita lyžařských sportů však musí čelit negativním vlivům, spojeným jak s rekreačními a sportovními aktivitami návštěvníků, tak i s doprovodnými jevy, jako například budování dopravní infrastruktury či ubytovacích kapacit. Ke zlepšení situace by měla napomoci nedávno dokončená Koncepce udržitelného rekreačního využívání oblasti Praděd.
Ochrana přírody 2/2011 — 11. 7. 2011 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Návrat sokola stěhovavého
Sokol stěhovavý je druhem, který se již od středověku těšil mimořádnému zájmu člověka. Jeho dokonalé letové vlastnosti, lovecké schopnosti a hrdý vzhled ho předurčovaly k tomu, aby byl častým námětem uměleckých děl, místních názvů nebo erbů šlechtických rodů. Od středověku byl také často využíván k sokolnictví, což mu na jedné straně přinášelo úctu, uznání a ochranu, ale na druhé straně i ohrožení populací vybíráním mláďat pro tyto účely. Díky svému postavení tzv. „vrcholového predátora“ se v posledních desetiletích sokol stěhovavý stal také symbolem mizející ohrožené přírody a následně symbolem její úspěšné ochrany. Velká pozornost byla ochraně sokola v minulých letech věnována i v České republice.
Ochrana přírody 1/2011 — 8. 4. 2011 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Jeskyně pod Sněžníkem v péči Správy jeskyní ČR
Počátkem roku 2010 převzala Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) do své péče speleologicky a geologicky v mnoha směrech unikátní lokalitu, tzv. Jeskyně pod Sněžníkem. Pod tímto trochu zavádějícím označením (jeskyňáři si vybaví spíše známější krasové jeskyně pod Králickým Sněžníkem) se skrývá soubor pseudokrasových dutin, objevených při těžbě fluoritu (CaF2) na ložisku Jílové–Sněžník v 80. letech 20. století.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Projekty AOPK ČR v Operačním programu Životní prostředí
Pro zajištění praktické péče o přírodu a krajinu využívá Agentura přírody a krajiny (AOPK) ČR kromě národních dotačních zdrojů (zejména Programu péče o krajinu; PPK, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny; POPFK) i evropské dotační tituly, zejména Operační program Životní prostředí (OP ŽP), z něhož čerpá nebo bude čerpat finanční prostředky na projekty investičního i neinvestičního charakteru, např. na rekonstrukce a obnovy rybníků, budování návštěvnické infrastruktury, vzdělávací internetový portál, inventarizace a mapování druhů a území Natury 2000 v kompetenci MŽP, zpracování souhrnu doporučených opatření (SDO) pro evropsky významné lokality (EVL), aktualizace územního systému ekologické stability (ÚSES) a managementová opatření ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ).
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech a jejich význam v ochraně před povodněmi
Na koryta vodních toků v zastavěných územích se obvykle kladou dva požadavky. Mají být průtokově kapacitní, aby okolní zástavba byla co nejméně zaplavována povodněmi. A většinou mají být stabilní, protože ve stísněných podmínkách zástavby není mnoho místa pro jejich vývoj do stran. V minulosti bylo těchto požadavků docilováno metodami technických úprav, vznikala tedy geometricky pravidelná, tvrdě opevněná koryta charakteru kanálů. ...
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Operační program Životní prostředí v polovině své existence
Pro programové období 2007–2013 je v České republice schváleno Evropskou komisí 26 operačních programů (OP), jejichž zaměření vychází a navazuje na cíle a priority rozvojového plánu ČR. Operační programy jsou orientovány buď územně (na jednotlivé kraje), tematicky (doprava, vzdělání, zaměstnanost, životní prostředí), nebo na přeshraniční spolupráci (ČR – Polsko, ČR – Rakousko atd.). Na jednotlivé složky životního prostředí je zaměřen Operační program Životní prostředí (OP ŽP), při jehož nastavování byl zohledněn požadavek, aby z něj mohlo být finančně podpořeno co nejvíce opatření, která byla v minulých letech hrazena z národních dotačních programů (např. z Programu revitalizace říčních systémů). Z OP ŽP je tak možné hradit celou řadu investičních i neinvestičních akcí na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, kvality ovzduší, nakládání s odpady, zlepšování stavu přírody a krajiny a na podporu environmentálního vzdělávání.
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Souhrny doporučených opatření pro ptačí oblasti
V roce 2002 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou dokončila odborný návrh ptačích oblastí (PO) v České republice, který zahrnoval 41 území. Ne vždy snadný proces jejich vyhlašování byl završen v listopadu 2009, kdy byly vládními nařízeními vymezeny poslední dvě PO: Českobudějovické rybníky a Dehtář. K ochraně 41 druhů přílohy I směrnice o ptácích (79/409/EHS) a dalších pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů ptáků je tak nyní konečně vytvořena kompletní soustava území. Vymezením ptačích oblastí však pochopitelně celý proces nekončí; stát se především zavázal, že nedojde k poklesu početnosti druhů, pro jejichž ochranu byly oblasti vytvořeny. Proto je vývoj jejich stavu pravidelně monitorován, výsledky jsou každých šest let formou zprávy předávány Evropské komisi a v případě potřeby je nutné přistoupit k provádění vhodných zásahů a opatření pro zlepšení stavu jejich populací a biotopů.
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Nadregionální územní systém ekologické stability prochází aktualizací
Aktualizace nadregionálního územního systému ekologické stability (dále jen NR ÚSES) má v současné době první výsledky. Zpracování projektu zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na základě pověření Ministerstva životního prostředí (MŽP). Jde o aktualizaci vymezení NR ÚSES, umístění aktuálních mapových podkladů a dat na mapový server AOPK ČR, aktualizace a dopracování dokumentací NR ÚSES včetně stanovení limitů využití území a o poskytování územně analytických podkladů (ÚAP) v oblasti NR ÚSES.
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf