Péče o přírodu a krajinu

V posledních letech se v břehových porostech zejména malých a středních toků ČR šíří chřadnutí olší. Jde o problém nejen lesnický či provozní, ale dotýká se rovněž z velké části ochrany přírody a krajiny, protože břehové porosty olší často požívají určitý stupeň ochrany – ať už jsou součástí velkoplošných a maloplošných chráněných území, či významných krajinných prvků, nebo jsou zařazeny do soustavy Natura 2000. Významná je jejich role z hlediska územního systému ekologické stability (ÚSES).

Jeskyně jako mimořádné přírodní útvary jsou v civilizovaném světě většinou prezentovány široké veřejnosti. Na území ČR se snahy o turistické zpřístupnění jeskyní datují od poloviny 19. století (Chýnovská jeskyně 1868, Sloupské jeskyně 1817, Jeskyně Na Špičáku 1848).

Národní přírodní památka Blanice

Rozlehlé území luk, rašelinišť a lesů v povodí Blanice bylo v roce 1989 vyhlášeno jako Národní přírodní památka Blanice. Rozprostírá se na ploše 294,41 ha, leží na území CHKO Šumava. NPP Blanice byla joko zvláště chráněné území evropského významu pro záchranu oligotrofních společenstev zapsána v roce 1996 do seznamu biogenetických rezervací Rady Evropy. Samotné povodí Blanice o rozloze 56 km2 je pouze minimálně osídleno (cca 100 obyvatel), což nemalou měrou přispívá k udržení oligotrofního vodního prostředí.

Tuhaň je prakticky neznámá obec nacházející se přibližně 7 km jihovýchodně od okresního města Mělník ve Středočeském kraji.

Vztahy mezi říční plavbou a zájmy ochrany přírody a krajiny jsou zažitým tématem hlavně v souvislosti se záměry další zesplavňující výstavby. Nejčastěji se hovoří o dopadech těchto záměrů na zvláště chráněné druhy organismů.

Orkán Kyrill v lednu 2007 opět prudce rozvlnil hladinu dosud neuklidněných diskusí kolem nebezpečí kůrovce a práce s lesem vůbec v českých národních parcích. Striktní požadavek některých lesníků i nelesníků na zpracování a vyklizení veškeré padlé dřevní hmoty, odůvodňovaný nebezpečím vzniku nezvládnutelné kůrovcové kalamity, je opět na pořadu dne. Proti němu stojí smysl zřízení a poslání národních parků: ochrana jejich přírody a krajiny, prostor pro uplatnění přírodních procesů, biodiverzita, obnova přírodních ekosystémů.

V červenci minulého roku byly ukončeny práce na expertním znění nového, v pořadí již druhého Národního lesnického programu (NLP II), který stanovuje strategické cíle pro období let 2007 až 2013. Kromě směrování lesnické politiky jako celku má tento NLP ambici být základem pro nový lesní zákon a vymezení dosud chybějícího zadání pro hospodaření v lesích ve vlastnictví státu.