Péče o přírodu a krajinu

Co je to pozemkový spolek? V podmínkách České republiky jde o neziskovou organizaci (libovolné organizační formy) s hlavním posláním chránit a pečovat o přírodní a kulturní dědictví, k čemuž využívá vlastnického práva či dlouhodobého smluvního vztahu k pozemkům a stavbám.

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) patří k nejvzácnějším motýlům v ČR. Přežívá na jediné lokalitě v Polabí, což je z dlouhodobého hlediska značně rizikové, ale akutní hrozba jeho vymření se snížila. Po letech, kdy se zdál jeho osud zpečetěn, můžeme naštěstí optimisticky vyhlížet do dalších let. Hrozivý kolaps populace na samou hranu bytí a nebytí se nejen zastavil, ale v posledních dvou letech je zřetelný pozitivní obrat. Přibývá jak dospělých motýlů, tak zejména stromů, na nichž jsou nalézány jejich vajíčka a housenky. Dostat se do této fáze nebylo ale vůbec jednoduché.

Píše se rok 1706 a bobr evropský (Castor fiber) postupně mizí z evropského kontinentu. Pruský král Bedřich I. vydává dva dekrety na jeho ochranu. V prvním je uvedeno: "My, Bedřich, z Boží milosti král pruský, uvádíme všem ve známost. Protože stroj bobrový, jak známo, patří mezi nejvzácnější léky a hojivé prostředky proti mnohým nemocem, a my proto vlastnoručně v tomto nejmilostivějším listě 16. dubna t. r. v Kolíně na Sprévě jsme přikázali, aby se bobrů šetřilo a pokud možno jejich rozmnožování podporovalo…".

V roce 2008 byl zahájen pětiletý projekt, jehož cílem bylo komplexní monitorování situace štěrkových biotopů v EVL Ostravice a vytvoření vhodného managementu pro tuto specifickou lokalitu. Článek o projektu byl publikován v časopiseOchrana přírody63 (6): 6-7. Projekt, který přinesl řadu zajímavých výsledků, letos končí.

Krkavec velký (Corvus corax) je zvláště chráněný druh, který minulosti v ČR zcela vymizel, a jehož početnost od 70. let minulého století neustále narůstá (Šťastný et al.2006). Narůst početnosti krkavce vzbuzuje u nás, ale i v jiných evropských státech obavy, a to zvláště u myslivecké veřejnosti a u chovatelů hospodářských zvířat.

Dlouhých sto let trvalo, než se na území České republiky vylíhlo ve volné přírodě mládě orla skalního. Stalo se tak v květnu 2013 ve vojenském prostoru Libavá, jméno dnes již mediálně známé samičky je Anežka. Přestože v odborných kruzích nepanuje shoda v názorech na repatriační a záchranné programy, je tato událost velkým úspěchem ochranářské práce, konkrétně projektu Návrat orla skalního do ČR(Orel, Závalský), který běží od roku 2006.

Obnovitelné zdroje energie představují v energetické politice vyspělých států stále významnější položku. V ČR by podle aktualizované Státní energetické koncepce měl být podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2020 zhruba 13 % oproti dnešním přibližně 10 %. Z obnovitelných zdrojů u nás vykazuje nejvýznamnější potenciál využití energie biomasy. Kromě zbytkové (sláma, probírky, štěpka) lze využívat i záměrně pěstovanou biomasu z porostů energetických rostlin. Jde o rostliny s velmi vitálním růstem a vysokou produkcí biomasy. Zároveň musejí být pěstebně zvládnutelné, biomasa musí být efektivně zpracovatelná a je též nutné zaměřit pozornost na vliv pěstování na okolní přírodu a krajinu. Právě tento aspekt řeší metodické listy Vliv pěstování energetických rostlin na přírodu a krajinu, které byly v AOPK ČR interně vydány počátkem dubna letošního roku. Dokument shrnuje přístup AOPK ČR k hodnocení rizik pěstování energetických rostlin na okolní ekosystémy a přispívá tak ke sjednocení postupu regionálních pracovišť AOPK ČR.

Mnozí vlastníci pozemků ve zvláště chráněných územích usilují řadu let o definování jasných pravidel a podmínek pro své hospodaření. Díky dlouhodobé spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů se to dnes začíná dařit. Po vytvoření legislativních a formálních podmínek, umožňujících plnohodnotné zapojení vlastníků a hospodářů do realizace opatření ve prospěch ochrany přírody a krajiny, a zavedení veřejnoprávních smluv do praxe, byla navržena první dlouhodobá a komplexní dohoda o způsobu hospodaření pro konkrétní území. Zúčastněnými stranami byla podepsána v srpnu letošního roku.

Od katastrofických povodní na Moravě v červenci 1997 a v Čechách v srpnu 2002 jsou orgány ochrany přírody vystaveny nové situaci – musejí se vyrovnávat s požadavky na nové rozsáhlé protipovodňové stavby nejen v sídlech, ale i ve volné krajině, a to i ve zvláště chráněných územích. Pokud se ani v těchto územích nelze vyhnout rozsáhlejším rekonstrukcím a novým vodohospodářským stavbám, je třeba hledat v povolovacích řízeních podmínky, které umožní nezbytné záměry uskutečnit bez nadměrného poškození zájmů ochrany přírody. Vždy se jedná o hledání křehké rovnováhy zájmů. Tato situace se nevyhnula ani CHKO Třeboňsko.

Na seznam mokřadů mezinárodního významu (vyhlašovaných v rámci Ramsarské úmluvy) byly zařazeny dvě nové lokality: Horní Jizera, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa. Celkový počet mokřadů mezinárodního významu tak v České republice vzrostl na čtrnáct.