Karel Drbal

Mgr. Vratislav Ouhrabka se narodil v roce 1963 v Jilemnici. V letech 1978–1982 vystudoval obor geologický průzkum a důlní měřictví na Střední průmyslové škole v Příbrami. V roce 1992 úspěšně zakončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde při zaměstnání absolvoval obor inženýrská geologie a hydrogeologie. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1984 nastoupil na místo vedoucího oddělení ochrany přírody Okresní správy krasových jeskyní a ochrany přírody v Bozkově. Od roku 1991 působil na detašovaném pracovišti při správě Bozkovských dolomitových jeskyní ve funkci odborného pracovníka ochrany přírody a krajiny se zaměřením na ochranu a dokumentaci jeskyní a krasu (postupně jako zaměstnanec Českého ústavu ochrany přírody 1991–1995, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 1995–2006 a od roku 2006 dosud ve Správě jeskyní České republiky).

Vědecký pokrok jde díky moderním technologiím neustále kupředu. Moderní metody výzkumu nejen zpřesňují dřívější pohledy na některé otázky vývoje člověka na území Evropy, ale v mnoha případech vedou k jejich úplnému a zásadnímu přehodnocení. A tento vývoj poznamenal i případ nálezu v Mladečských jeskyních.

„Odvážnými sáhodlouhými kroky sestupovali jsme po obrovských čili čertových schodech, ohromných to balvanech se stropu spadlých a tu se již z dáli zatřpytila voda, odrážejíc paprsky pochodní a oznamujíc nám, že se na nejhlubším místě jeskyně nalézáme.“ Takto popisují v časopise Živa z roku 1863 objevitelský sestup do Chýnovské jeskyně tehdejší kustodi Muzea království Českého v Praze pánové Antonín Frič a Jan Krejčí.

Ve dnech 6.–8. září 2022 se konal na Slovensku v Liptovském Mikuláši již 14. ročník vědecké konference s mezinárodní účastí „Výskum, využívanie a ochrana jaskýň“. Akce zaměřená výhradně na speleologickou problematiku se tradičně koná v dvouletých intervalech.

Mezinárodní den geodiverzity byl schválen 22. listopadu 2021 Generální konferencí UNESCO v Paříži. Jeho vznik podpořilo 193 členských států na základě návrhu Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) a dalších vědeckých organizací. Šestý říjen byl tedy trvale vyhlášen Mezinárodním dnem geodiverzity počínaje rokem 2022. Organizace spojených národů předkládá podněty k vyhlášení mezinárodních dnů s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o dané problematice. UNESCO se chystá jako vyhlašovatel do budoucna využít Mezinárodní den geodiverzity především k propagaci cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Chýnovská jeskyně na Táborsku se po několikaletém úsilí dočkala nového návštěvnického střediska, které významně doplňuje turistickou infrastrukturu. Budova se skládá prakticky ze dvou částí. První část střediska je pojata jako kopie historické výtopny průmyslových lokomotiv z bývalého Schwarzenberského kamenolomu. Není to náhodný rozmar. Objev Chýnovské jeskyně byl úzce spojen právě s těžbou vápenců v oblasti Pacovy hory a bez této těžby by unikátní přírodní fenomén nebyl nikdy objeven. Těžba a zpracování místních vápenců již byly ukončeny a z bohaté historie lokality nezůstalo, kromě dvou budov a těžební jámy, prakticky nic. Druhá část střediska je skryta pod úrovní terénu v místě bývalého selského kamenolomu a je mnohem rozměrnější než vlastní budova historické výtopny lokomotiv, kde je zároveň vstup do „podzemních“ prostor.

Nedávno uplynulý rok byl vyhlášen Mezinárodní speleologickou unií (UIS) Mezinárodním rokem jeskyní a krasu (IYCK). Motto této iniciativy zní „Poznávat, rozumět a chránit“. Možná hned v úvodu je vhodné si uvědomit, že krasová krajina zaujímá odhadem asi 20 % zemského povrchu, že krasové zvodně poskytují asi 10 % světové pitné vody a že ročně 150 milionů turistů navštíví jeskyně a přispívá tím do národních ekonomik. Jen tato čísla jsou dostatečným argumentem pro vyhlášení Mezinárodního roku jeskyní a krasu.

Karel Absolon – Objevitel, manažer, vědec
Academia, Praha 2021

Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) v roce 2019 opět spolupracovala prostřednictvím České rozvojové agentury na projektech pomoci zahraniční rozvojové spolupráce vybraným zemím. První z těchto zemí byla Gruzie a pomoc byla vyžádána na hydrologický monitoring jeskyně Arsena Okrodžanašviliho (o které přinesl časopis Ochrana přírody informace v čísle 2/2020) a vytipování nejvýznamnějších krasových jevů oblasti Rača jako podkladu pro vyhlášení velkoplošného chráněného území.

Projekt České rozvojové agentury (ČRA), jehož řešitelem je Správa jeskyní České republiky SJČR), byl zaměřen na odbornou pomoc při provozování jeskyní v Gruzii. Kromě doporučení v oblasti ochrany, využívání, provozu, bezpečnosti a monitoringu mikroklimatu se projekt zabýval i možností zavedení speleoterapeutické léčby v některé z jeskyní Gruzie.