Jan Plesník

Žirafy byly dlouhou dobu považovány za jediný druh, vytvářející v ohromném areálu rozšíření devět všeobecně uznávaných poddruhů, přičemž vědci popsali celkem 26 subspecií (Shorrocks 2016). Přispěla k tomu zejména skutečnost, že taxonomové podrobně zkoumali uvedeného ikonického afrického savce jen v omezené míře a že v lidské péči docházelo ke křížení poddruhů, ačkoliv zpráv o výskytu obdobných hybridů ve volné přírodě bylo uveřejněno jen překvapivě málo. 

Učená společnost České republiky, sdružující významné badatele z nejrůznějších oborů činné na území ČR, představuje obdobu věhlasných vědeckých společností, působících zejména v západní Evropě i několik století, jako je proslulá britská Královská společnost nebo francouzská Akademie věd. U jejího zrodu v roce 1994 stál mj. vynikající makromolekulární chemik, vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. V současnosti má Učená společnost ČR 96 řádných, 49 zahraničních a 18 emeritních členů, kteří pracují ve čtyřech sekcích, mj. v sekci biologicko-medicínských věd, které předsedá známý kardiochirurg Jan Pirk. 

Právě Učená společnost ČR uspořádala 27. dubna 2021 online diskusi nazvanou Krize biodiverzity. Role přednášejících se ujali špičkoví odborníci, navíc nadaní schopností srozumitelně a poutavě přiblížit i nezřídka poměrně složité zákonitosti, související se zmiňovanou problematikou. 

Dobře známá skutečnost, že moře zabírají 70,8 % zemského povrchu, často vyvolává pochopitelnou představu, že světový oceán, největší souvislý ekosystém na světě (při průměrné hloubce téměř 4 kilometry vytváří 95 % oživeného prostoru naší planety, UN 2021), zůstává i nadále prostředím jen minimálně, pokud vůbec, pozměněným lidskou činností. Již ale delší dobu víme, že uvedené tvrzení bohužel neplatí.

Čtivý pohled z okna ředitelny.
Supi v hotelu Continental a další zápisky ředitele zoo 
Bobek M.
Euromedia Group Praha 2020. 288 str. ISBN 978-80-242-6944-3.  Cena 299 Kč

„Vaši práci vám nezávidím.“ 
Těmito upřímnými slovy komentoval následník britského trůnu Charles v květnu 1991 hodně neutěšený stav barokního zámku Jezeří nedaleko Horního Jiřetína, stojícího jak ve špatném trikovém filmu téměř na samé hraně těžební jámy Velkodolu Československé armády. Postesknutí korunního prince bylo určeno především jeho průvodci RNDr. Janu Markovi, CSc., muži, který nejen s Jezeřím, ale i celou Severočeskou hnědouhelnou pánví spojil velkou část svého na nejrůznější události nadmíru bohatého života. 

Ochrana přírody se postupně vyvinula ve svébytnou činnost, v jejímž pomyslném hledáčku se tradičně ocitají části přírody, jejichž existence je ponejvíce v důsledku necitlivého přístupu člověka ve zvýšené míře ohrožena. Druhová ochrana se proto zaměřuje na taxony nebo ekologické/funkční skupiny (gildy), nad nimiž se reálně vznáší hrozba vymizení (extinkce). Nicméně od začátku sedmdesátých let 20. století se nejen mezi akademiky objevují názory, že péče o přírodní a krajinné dědictví by měla z různých důvodů věnovat zvýšenou pozornost i organismům, které ohrožené být nemusejí. 

Začátkem loňského roku jsme v našem časopise položili řečnickou otázku, zda bude mít Česká republika vůbec první přírodní lokalitu světového dědictví, zaštítěnou Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, viz Ochrana přírody, 75, 1, ii-iii, 2020). Nyní můžeme s uspokojením říci, že se tak již stalo a že téměř tříleté úsilí bylo završeno nesporným úspěchem. 

„Počkejte! Chtěla jsem se jen zeptat, kdy bude vaše sbírka motýlů přístupná veřejnosti!“ Kreslený vtip výtvarníka, zpěváka a hudebníka Jana Vyčítala, na němž lepá děva pronásleduje vyděšeného chlapíka se síťkou na motýly, jsem Lojzovi Pavlíčkovi ukazoval v srpnu 1984. Když jsme na Liptovské Maře míjeli davy východoněmeckých turistů, z nichž mnozí si na přehradu přijeli vyzkoušet nejžhavější novinku – windsurfing, jsme ještě netušili, že nás na hřebeni mezi Barancem a Baníkovem překvapí drastický pokles teploty umocněný studeným deštěm se sněhem, takže na seník v Zuberci na oravské straně Roháčů dorazíme až dlouho po setmění… 

Úbytek hmyzích opylovačů zaznamenaný v některých částech světa nejčastěji připisujeme souhře hned několika vnějších činitelů. V Evropě bývá za jednu z klíčových hnacích sil mizení této významné gildy (skupiny organismů, které shodně ovlivňují vlastnosti a procesy v ekosystému nebo které stejným způsobem reagují na změny v prostředí) považována ztráta vhodného prostředí včetně přírodních a přírodě blízkých travinných ekosystémů.

V době, kdy řadu zemí po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, sužovala další vlna pandemie nemoci covid-19, 18. února 2021 představil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres obsáhlou zprávu nazvanou výmluvně Usmiřování s přírodou (Making Peace with Nature, UNEP 2021). V čem se uvedený vysoce informativní dokument mezinárodního společenství odlišuje od učiněné záplavy obdobných sdělení hodnotících stav životního prostředí nebo jeho jednotlivých složek v celosvětovém měřítku?