Kulér-Recenze

Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Hodně dobře aplikovaná ekologie

autoři: Marcela Plesníková, Jan Plesník

Většina učebnic ekologie, pokud nejsou zaměřeny podrobněji na určité odvětví, jako je zemědělství či lesnictví, nabídne čtenáři různě rozsáhlý přehled obecných poznatků, doplněný nejrůznějšími příklady z praxe, obvykle v podobě podkapitol nebo rámečků (boxů). Ne že by na tom bylo něco špatného, ostatně jen málokterý vědní obor se žene dopředu takovými mílovými kroky jako právě uvedená vědecká disciplína, které se navíc dostává, byť často v poněkud pozměněné podobě, sluchu i mezi řídícími pracovníky, politiky i nejširší veřejností. Určitou výjimku v popsaném trendu představují hutná skripta Karla Pivničky Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce z roku 2002.

Již jen z výše uvedeného důvodu musíme kvitovat záslužný počin nakladatelství Karolinum vydat objemnou publikaci manželů Jaroslavy a Jana Frouzových. Aplikovaná ekologie představuje značně široký mezivědní obor, pod nímž si lze představit skutečně ledacos. Ostatně, stačí si přečíst několik posledních čísel časopisu Journal of applied Ecology a její košatý rozsah bude naprosto zřejmý. Jednoduše řečeno, jde o to, co z ekologie samotné aplikujeme nebo si alespoň myslíme, že aplikujeme, a kdy, kde, jak a v neposlední řadě proč se tak dělo nebo děje. Pojďme se tedy nejdříve podívat, jak se autoři s výběrem témat do své učebnice popasovali.

V České republice se nachází na 23 000 rybníků, což je jedno z nejvyšších čísel na jednotku plochy na světě. Pokud je rozumně obhospodařujeme, mohou fungovat stejně dobře jako přírodní ekosystémy. Na snímku tradiční výlov v jižních Čechách. Foto Marcela Plesníková

Úvodní kapitola recenzované publikace není nic jiného než informacemi prošpikovaný úvod do environmentalistiky a obecné ekologie. Autoři do ní ale zařadili i poznatky, na nichž po celá století nebo tisíciletí stojí zemědělství, lesnictví a rybářství. Žádný div, že představení základních zákonitostí fungování zemského systému, a to nejen v globálním měřítku, zaujímá více než pětinu příručky.

Následující stránky učebnice jsou věnovány odvětví, které můžeme s jistou nadsázkou označit za vůbec první aplikaci ekologie – zemědělství. Začíná jeho vymezením, shrnutím jeho vývoje a představením jeho základních typů. Následuje výstižný výklad o rostlinné výrobě včetně vysvětlení vlivu půd na produkci plodin, hnojení a výživě rostlin, závlahách a odvodnění, (integrované) ochraně rostlin a o úpravách podmínek prostředí. Čtenář se dozví také nejnovější názory na pěstování polních plodin, trvalé travní porosty, trvalé kultury, agrolesnictví a na zahradnictví. Publikace se nemůže vyhnout ani nejrůznějším vzájemným vazbám mezi rostlinnou výrobou a ekosystémy, resp. krajinou.

Obdobně je strukturována i pasáž knihy věnovaná živočišné výrobě, pochopitelně s přihlédnutím k rozdílům mezi oběma základními typy zemědělské produkce, Za pozorné přečtení určitě stojí stránky o ekologickém zemědělství a jeho vlivu na životní prostředí a lidské zdraví, alternativních přístupech k environmentálně šetrnému zemědělství a o uznávaných scénářích možného budoucího vývoje zemědělství.

Rovněž část publikace zabývající se lesnictvím a myslivostí nemůže nezačít definicí toho, co je a co naopak není les. Odtud je již jen krůček k biologickým základům lesnictví, pasečnému a nepasečnému pěstování lesa a k vlivu lesního hospodářství na biodiverzitu a obráceně. Jednou z nejčtenějších pasáží knihy se bezpochyby stane podkapitola o lovu zvěře a myslivosti, což není totéž.

Výklad sladkovodního i mořského rybolovu a akvakultury seznámí uživatele jak s biologickými základy rybářství, produkcí moří a oceánů i vnitrozemských vod a hlavními metodami lovu ryb a dalších vodních živočichů a jejich dopady na prostředí, tak se z hlediska lidské spotřeby stále významnější akvakulturou včetně rybníkářství.

Závěr vysoce informativní publikace shrnuje, jak lidé ovlivňovali, ovlivňují a budou ovlivňovat přírodu využíváním biologických zdrojů. Současně představuje bez vypjatého ideologického alarmismu doporučení, jak působit na dosavadní směřování naší civilizace k neudržitelnému životu, změny vzorců výroby a spotřeby nevyjímaje.

Kniha je psána živě, bez zbytečného balastu a až na výjimky (stakeholdeři) i bez inflace cizích slov. Čtenář jistě ocení řadu různě rozsáhlých rámečků, sloužících k názornému vysvětlení některých základních pojmů z jiných oborů či ilustraci určitých jevů vhodnými příklady. Otázky k zamyšlení zakončující každou kapitolu jdou ke kořenům problémů. Pokud jde o celkově chvályhodně bohatý výtvarný doprovod v podobě schémat, grafů, map, ilustrací a fotografií, přijde nám, že křídová příloha zrovna nemusela obsahovat kresby plodin, hospodářských zvířat, běžných dřevin, lovné zvěře a lovených a chovaných ryb a dalších mořských živočichů. Na barevných tabulích bychom spíše čekali složitější schémata nebo podrobné mapy. Rovněž ilustrativní fotografie autorů utrpěly zařazením přímo do textu na kvalitě.

V tak rozsáhlé publikaci nemohly nezůstat jisté nepřesnosti, opomenutí či omyly. Americký vědec Eugen Stoermer není autorem pojmu antropocén, i když se mu přičítá. Přestože to může připomínat některou z her či filmů o českém všestranném géniu Járovi Cimrmanovi, v roce 1922 jej zavedl ruský geolog Alexej Petrovič Pavlov: jeho počin ale zcela zapadl. Lov volně žijících živočichů pro maso (bushmeat) nemusí být nutně ilegální, a pokud je samozásobitelský, může být i udržitelný (str. 321). Výraz well-being bude vhodnější překládat jako kvalita života, nikoli blahobyt, což je spíše welfare: chudí obyvatelé rozvojových zemí by se asi hodně divili, že jim příroda zlepšuje jejich blahobyt. Občas do osobního či ideového osočování přecházející diskuse o tom, zda existuje pozitivní vztah mezi biologickou rozmanitostí, zastupovanou nejčastěji druhovou bohatostí, a fungováním ekosystémů, konkrétně produktivitou, skončila v, doufejme, že nikoli dočasné, shodě na tom, že uvedený vztah není lineární a že větší počet druhů znamená, že společenstvo bude moci reagovat na nejrůznější disturbance včetně antropogenních jejich vzájemným zastupováním (portfoliový efekt). Chov kožešinových zvířat v ČR skončil v lednu 2019 (str. 215). U dopadů léčiv na biotu (živou složku ekosystémů) by nebylo od věci uvést dobře známý příběh úbytku zejména asijských supů. Výjimečná výkonnost amerického zemědělství je dána moderními metodami výroby, ale i používáním geneticky modifikovaných plodin a skutečností, že kupř. úrodné lány tvořené hlubokou černozemí (buffalo soils) na Velkých pláních až po Kansas plodí na rozdíl od Nizozemska či Ukrajiny jen 150 let.

V prosinci 1946 nebyla založena Mezinárodní komise pro regulaci velrybářství, ale sjednána stejnojmenná úmluva, která o tři roky později ustavila právě Mezinárodní velrybářskou komisi (IWC) přijímající základní rozhodnutí konvence. Od přelomu tisíciletí hodnotí IWC populace kytovců, do té doby považované za plejtváka malého (Balaenoptera acutorostrata), jako dva samostatné druhy. Vody jižní polokoule osídluje plejtvák jižní (B. bonaerensis), zatímco plejtvák malý oživuje severní polokouli, i když některé populace najdeme i v jižních mořích. V klasickém velrybářství sloužila ručně házená harpuna výhradně k připoutání malého dřevěného člunu s muži, kterým rozhodně nechyběla pořádná porce odvahy, ke kytovcům, kteří ale byli zabíjeni kopím. Spermacet, olejovitá látka s vlastnostmi vosku vyplňující v masivní hlavě vorvaně velkou dutinu nad horní čelistí, se používal také jako vyhledávané mazivo automatických převodovek automobilů (str. 352). Dobře známá Natura 2000 není (ekologickou) sítí, ale soustavou chráněných území, i když se v angličtině označuje jako network (str. 193 a další). Úbytek hmyzích opylovačů zaznamenaný v některých částech světa bývá přičítán i nemocem, parazitům, fenologickým posunům v důsledku změn podnebí, znečišťujícím látkám produkovaným spalovacími motory, a dokonce i elektromagnetickému záření z mobilních telefonů (str. 197). Členkou Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB) se může stát seniorka pozorující celý rok na zahradě opeřence, nicméně organizace sdružuje nejen ptáčkaře, ale i špičkové ornitology z věhlasných britských univerzit (str. 96). Již delší dobu díky morfologickým a genetickým analýzám víme, že muflon (Ovis aries musimon, popř. O. gmelini musimon) představuje zdivočelou domácí ovci: otázkou jen zůstává, zda ji Féničané přivezli z Levanty na Korsiku a Sardinii již ferální, nebo jestli zdivočela až na zmiňovaných středomořských ostrovech.

Některé údaje, jako je kupříkladu velikost ekologické stopy v ČR nebo celosvětová spotřeba potravin, by mohly být novější. Korektorům občas uniklo psaní velkých písmen (Světová banka, Jižní Afrika ve smyslu Jihoafrická republika, Evropský parlament, napoleonské války). Jestliže uvádíme latinské jméno druhu, bylo by vhodné zmínit i jeho celý název v češtině. Úctyhodný seznam literatury ne vždy respektuje abecední pořadí příjmení prvního autora a některé zdroje citované v textu v něm chybějí. I když zařazení témat řešených aplikovanou ekologií do příručky zůstává výlučnou záležitostí autorů, přece jen by mohli alespoň krátce zmínit ekosystémový přístup, adaptivní péči, „nové“ nerovnovážné paradigma nebo zásady využívání populací fauny a flóry, shrnuté v principech z Addis Abeby. Větší prostor by si zasloužil i vyhlášený horký brambor současné vědy i praxe – biopaliva I.–III. generace.

Zemědělská krajina zaujímá 53 % rozlohy ČR, na dalších 34 % se rozkládají lesy různé kvality (Benešovsko). Foto Jan Plesník

Hlavní cíl nejen v České republice unikátní publikace, objasnění biologických, resp. ekologických základů zemědělství, lesnictví a rybářství a dopadů těchto oborů na fungování ekosystémů, autoři bezpochyby vyplnili měrou vrchovatou. Ba co víc – a to je v dnešní době možná ještě důležitější – názorně na četných příkladech ukazují, že zmiňovaná, pro člověka doslova existenční odvětví mohou být i v dlouhodobém horizontu udržitelná. Přitom tak nečiní pouze z pohledu přírodovědce, ale dávají je do neopominutelné souvislosti s hospodářskými, společenskými a politickými podmínkami. Jak je možné demonstrovat na pasáži o jedněmi zatracované, jinými vzývané Společné zemědělské politice Evropské unie, činí tak se snahou o co největší objektivitu.

Jak prozradili sami Frouzovi na jejím křtu, publikace vznikla v době omezení pohybu a delší práce z domova během syndemie nemoci covid-19. V každém případě jde o navýsost zdařilé představení aplikované ekologie, určené nejen zájemcům o životní prostředí, ale i širší odborné veřejnosti dalších oborů. Jsme přesvědčeni, že o alespoň základních poznatcích obsažených v knize by měli vědět i profesionální a dobrovolní ochránci přírody. Ostatně o kvalitě díla – toto označení si kniha určitě plně zaslouží – Frouzových kombinujícího vědecké poznatky z mnoha disciplín a ověřené praktické zkušenosti vypovídá, že jej v anglickém překladu s podtitulem How agriculture, forestry and fisheries shape our planet v lednu 2022 vydalo prestižní nakladatelství vědecké literatury Springer Verlag. A to se opravdu nestává každý den.    ■