Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2022 25. 8. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie začalo i pro AOPK ČR

Autor: Jan Plesník

Letošním prvním červencovým dnem převzala Česká republika na půl roku předsednictví v Radě Evropské unie. Uvedené poněkud proklamativní konstatování jsme rozvedli bližším pohledem na činnosti očekávané v tomto ohledu na poli ochrany přírody a krajiny, resp. šířeji pojaté péče o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 77, 3, 45–48, 2022).

Předsednictví ČR ve zmiňované oblasti začalo zostra. Hlavní tíhu přípravy a zabezpečení CZ PRES 2022 leží na bedrech pracovníků Ministerstva životního prostředí, ať už kmenových, nebo posil. V následujících řádcích se pokusíme shrnout, jak se do této důležité činnosti zatím zapojila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Hned 3. července bylo v Bonnu zahájeno týden trvající 9. zasedání Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Uvedený vědecký panel OSN ustavený v roce 2012 by měl politikům a řídícím pracovníkům po celém světě poskytovat nezpochybnitelné důkazy o stavu, změnách a vývojových trendech biologické rozmanitosti a s ní souvisejících ekosystémových služeb. Ostatně rozsáhlá a velmi podrobná zpráva o biologické rozmanitosti uveřejněná na přelomu dubna a května 2019 patří dnes k nejcitovanějším hodnocením biodiverzity na všech třech základních úrovních (geny, druhy, ekosystémy) v celosvětovém měřítku vůbec.

Po důkladné debatě účastníci v malebném městě na Rýně schválili další dvě analýzy zaměřené na udržitelné využívání volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů, kupř. hub či řas, a na hodnoty související s přírodou včetně biodiverzity a ekosystémových procesů, funkcí a služeb.

OP2022-04_CZ_54_01

V Lítožnici v Praze 10 nebyl díky iniciativě Magistrátu hlavního města Prahy jen obnoven přirozeně meandrující potok, ale v okolní krajině byla mj. vybudována řada tůní vyhledávaných zejména obojživelníky a hmyzem. Foto Jan Plesník

OP2022-04_CZ_54_02

Ředitel odboru ochrany prostředí MHMP Štěpán Kyjovský seznamuje evropské ministry s projektem revitalizace Lítožnice. Vpravo od něj náměstkyně ministryně Eva Volfová, ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, Ladislav Miko, poradce ministryně a vládní zmocněnec pro vyjednávání během předsednictví ČR, a ředitel AOPK ČR František Pelc. Foto Jan Plesník

Vždyť právě na fauně a flóře jako na zdroji potravy a příjmu závisí v současnosti každý pátý obyvatel planety, v případě dřeva na vaření dokonce každý třetí: celkem lidé využívají rozmanitými způsoby asi padesát tisíc druhů. Zprávy vycházejí z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, na jejich přípravách se společně podílely desítky pečlivě vybraných odborníků doslova z celého světa a výstupy prošly důsledným recenzním řízením.

Další červencový týden proběhlo v Praze neformální zasedání ministrů životního prostředí členských států EU. Tématem důležitého jednání se stala mj. právě péče o biologickou rozmanitost, mnohostranné dopady války na Ukrajině na životní prostředí a v neposlední řadě přizpůsobování společnosti i prostředí probíhajícím a očekávaným změnám podnebí. Člen Evropské komise zodpovědný za životní prostředí, oceán a rybolov Vurginijus Sinkevičius připomněl, že se v prosinci 2022 v kanadském Montrealu uskuteční v důsledku syndemie nemoci covid-19 několikrát odložené 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), které by mělo přijmout klíčový strategický plán zahrnující rovněž řadu cílů směrovaných k roku 2030. Myšlenka, která na jednání opakovaně zazněla a která by ale rozhodně neměla zapadnout, zdůrazňuje, že EU chce přírodu chránit ještě více a hlavně lépe, než se dosud děje, a to i v bezprostřední vazbě na opatření zacílená proti negativním dopadům proměňujícího se klimatu. Ministři se rovněž shodli na dalších krocích, jež by měly významně napomoci Ukrajině při stanovení a zejména odstraňování válečných škod na životním prostředí.

AOPK ČR ve spolupráci s odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy připravila pro účastníky zmiňovaného jednání návštěvu lokality Lítožnice na východě naší metropole představující přímo modelovou ukázku obnovy přírody. Místo napřímeného koryta Říčanky byl na pozemcích hlavního města Prahy v posledních letech revitalizován přirozeně meandrující potok obklopený podmáčenými loukami a řadou tůní. Tři rybochovné rybníky, jež byly bez nadsázky v havarijním stavu, nahradil jeden velký s řadou přírodních prvků, ve kterém probíhá extenzivní chov ryb. Oblast se tak stala významným útočištěm pro řadu organismů a navíc nezanedbatelným způsobem pomáhá zadržovat vodu v krajině, a to 2,5x více než před úpravou. Na místě roste i nově založený les a vznikla na něm také stěna pro hnízdění ledňáčků říčních (Alcedo atthis) a břehulí říčních (Riparia riparia). Veškeré náklady v celkové výši 61 milionů Kč byly hrazeny z rozpočtu hlavního města (viz Ochrana přírody, 75, 6, 9–12, 2020). Připomeňme v této souvislosti, že během předsednictví ČR v Radě EU začne jistě intenzivní diskuse nad dlouho očekávaným návrhem nařízení EU na obnovu přírody (viz úvodník F. Pelce v tomto čísle).

Exkurze do CHKO Český kras zpestřila 18. července 2022 dvoudenní jednání atašé stálých zastoupení členských států EU sídlících v Bruselu zodpovědných za životní prostředí. Diplomaté při ní navštívili evropsky významnou lokalitu Zlatý kůň, kde si prohlédli známé Koněpruské jeskyně, seznámili se s výstavbou Domu přírody Českého krasu financovanou z fondů EU a zavítali na unikátní stepní a skalní biotopy. Následovala zastávka v Tetíně, kde si hosté mohli vybrat buď prohlídku přírodních zajímavostí, zhlédnutí kulturních pamětihodností, či návštěvu biofarmy Velkostatku Tetín. Účastníci rovněž kvitovali s povděkem, že občerstvení bylo připraveno z místních surovin.

Současně se již rozběhla jednání tří podskupin Pracovní skupiny Rady EU pro mezinárodní otázky životního prostředí (WPIEI) zabývajících se biodiverzitou, Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES) a velrybářstvím. Jejich hlavním úkolem je dohodnout společná stanoviska EU pro všechna tři klíčová ostře sledovaná globální jednání, která proběhnou ještě do konce roku 2022, tedy za předsednictví ČR v Radě EU. Na mysli máme již zmiňované 15. zasedání konference smluvních stran CBD, 68. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a v neposlední řadě zasedání konference smluvních stran CITES.    ■