Výzkum a dokumentace

Jalovec obecný nízký (Juniperus communissubsp. alpina(Smith) Čelakovský) je amfiboreálním, arktickoalpinským taxonem, který vikarizuje jalovec obecný nad horní hranicí lesa a v Arktidě. Jalovec nízký je rozšířen především v pohořích severní polokoule, v supramontánním, subalpinském a alpinském stupni mírného pásma a v nižších polohách tundry.

Chytridiomykóza je globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků s výrazným dopadem na jejich populace. Ačkoliv obojživelníci trpí řadou dalších houbových, virových nebo bakteriálních nemocí, pouze chytridiomykóza má na svědomí masové vymírání desítek druhů. V roce 2008 byla poprvé zjištěna i v České republice, v roce následujícím byl její výskyt potvrzen. Měli bychom se jí obávat? A co o ní vlastně víme?

V roce 2010 si Jeskyně Na Pomezí připomněly šedesáté výročí zpřístupnění (1950), které zařadilo zdejší krasové území k nejvýznamnějším a turisty nejnavštěvovanějším místům v České republice. S ohledem na zajištění ochrany této z přírodovědeckého hlediska mimořádně cenné lokality a programu péče byly usnesením rady Severomoravského KNV Ostrava v roce 1965 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem a v roce 1992 převedeny do kategorie národní přírodní památka (NPP Na Pomezí).

Téměř kontinuální zmenšování populace hvozdíku písečného českého (Dianthus arenariussubsp. bohemicus)od počátku 20. století dospělo koncem 90. let do stavu, kdy bylo v národní přírodní památce (NPP) Kleneč přibližně 200 starých trsů hvozdíku písečného českého, na druhé uměle založené lokalitě Na Kamenici u Kyškovic se dochoval jediný trs z výsadby z roku 1987 a nové semenáčky nebyly ani na jedné lokalitě pozorovány. Udržení endemického hvozdíku v české květeně se tak zdálo přinejmenším nejisté. V roce 1999 se však podařilo uskutečnit nebývalý managementový zásah – masivní mechanizované stržení drnu v NPP Kleneč (více viz článek v Ochraně přírody, 61:208-212). Tento zásah znamenal zlom v ochraně tohoto druhu. Hvozdík se na obnaženou písčinu začal spontánně šířit a cesta k záchraně tohoto druhu se otevřela.

Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) je epixylický mech rostoucí na vlhké tlející dřevní hmotě v určitém stadiu rozkladu. Roste na zetlelých padlých kmenech i drobných úlomcích dřeva, ztrouchnivělých pařezech i větvích většinou smrků či jedlí, méně často i některých listnatých dřevin.

Za vážkami bychom se nejspíše vypravili k rybníku, řece nebo na rašeliniště. Málokoho by však napadlo hledat je u melioračního kanálu, který je jediným zpestřením stovek hektarů intenzivně obhospodařovaných lánů polí, nebo u opevněného odvodňovacího kanálu na rekultivované výsypce. I tady však žijí vážky, dokonce jeden z našich naturových druhů – šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum).

Základní poslání Národního parku (NP) České Švýcarsko je dáno zákonem č. 161/1999. Pro nastavení správného systému managementových opatření, která povedou k naplnění cílů stanovených plánem péče, je důležité systematické monitorování jevů ve všech zájmových oblastech. Dlužno podotknout, že před samotným vznikem národního parku a v jeho počátcích nebylo získávání dat zcela systematické a důsledné.

Vláda České republiky schválila 5. 10. 2009 novelu nařízení vlády č. 132/2005 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb.), kterým se doplňuje národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) v kontinentální biogeografické oblasti na základě připomínek Evropské komise (EK). Tím byl ukončen více než tříletý proces, zahájený v dubnu 2006 na biogeografickém semináři ke kontinentální biogeografické oblasti v Darové u Plzně (více Ochrana přírody 5/2007).