Mezinárodní ochrana přírody

V poslední době se do popředí zájmu nejen odborné, ale i nejširší veřejnosti dostala dobře známá žirafa (Giraffa camelopardalis). Přispěly k tomu nejen nové názory na systematické zařazení zmiňovaných velkých savců, k němuž napomohly postupy soudobé molekulární genetiky, ale i varující údaje o významném snižování jejich početnosti ve volné přírodě.

Není žádným tajemstvím, jak ke svému jménu přišel největší v současnosti žijící dravý vačnatec ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), dosahující délky 50–80  cm a hmotnosti 4,5–12 kg. Samci soupeří o partnerky vskutku urputně. Neméně zuřivě si zvířata vytvářejí pořadí, v jakém žerou oblíbenou potravu – mršiny. Obrovský tlak stisku čelistí umocněný mohutnými žvýkacími svaly ďáblu umožňuje polykat kosti, celé orgány a srst úlovku. Uvádí se, že za pouhou půlhodinu dokáže zcela spořádat kořist dosahující 40  % jeho hmotnosti (Pemberton & Renouf 1993). Pokud je ďábel zahnán lidmi do úzkých, pohybuje červenýma ušima, vydává odporný zápach, vřeští a doširoka otvírá tlamu s velkými zuby.

Zambie (bývalá Severní Rhodesie) nepatří mezi nejčastěji navštěvované africké státy. Nicméně se jedná o bezesporu krásnou zemi, kde přes narůstající ničení přírodního prostředí zůstává stále velký rozsah krajiny, mající charakter divočiny. Základem soustavy chráněných území Zambie (tab. 1) zůstává 20 národních parků, pokrývajících 8  % plochy státu, 34 území s řízeným lovem zvěře (GMA), kde je však možné stavět obydlí i zemědělsky hospodařit pro vlastní potřebu, a 550 lesních rezervací, zabírajících celkem 30 % plochy státu.

Již tradiční setkání specialistů v oblasti ekologie a dopravy (šířeji chápaná road ecology) se tentokrát konalo v hlavním městě Utahu na březích Velkého Solného jezera. Pořadatelem bylo ministerstvo dopravy států Utah a Wyoming s podporou Americké federální dálniční správy. Mezinárodní konference o ekologii a dopravě ICOET má, podobně jako evropská IENE (Infra Eco Network Europe), mezioborový základ – jde o společné setkávání specialistů na dopravu a ekologů s cílem hledat nové postupy směřující k tvorbě bezpečné a udržitelné dopravy s respektováním současných ekologických požadavků. Připomeňme, že konference ICOET a IENE se každoročně střídají.

O práci expertů Správy jeskyní České republiky v krasových oblastech Gruzie uveřejnil náš časopis již několik článků. Pětiletá spolupráce s partnerskou organizací Agentury chráněných území (APA) přinesla mnoho pozitivních výsledků, a to jak ve zlepšování infrastruktury veřejnosti zpřístupněných jeskyních, tak v krasovém podzemí samotném. Pracovníci SJČR se rovněž měli možnost seznámit s unikátními přírodními oblastmi západní Gruzie včetně řady jeskyní a dalších krasových lokalit. Jednou z nich se stal i krasový kaňon Martvili, který byl v rekordně krátkém čase zpřístupněn turistům.

Jen málokdo plánuje v dnešním světě dostupných letenek do nejrůznějších atraktivních destinací výlet do Moldavska. A není divu, tato země s poměrně malou výškovou členitostí (nejnižší bod ústí Prutu do Dunaje leží v necelých 10 m n. m., nejvyšší vrch Dealul Bălăneşti sahá do 430 m n. m.), bez přístupu k moři a veřejnosti nepříliš známou historií skutečně na dovolenou prvoplánově neláká. Výjimkou mohou být znalci vína, kteří v proslulých sklepích u města Cricova mohou strávit velmi zajímavé a jistě inspirativní chvíle. Délka labyrintu chodeb zdejších sklepů vyhloubených v měkkých vápencích dosahuje úctyhodné délky 120 km.

Již šestý rok pokračuje v rámci projektů České rozvojové agentury úspěšná spolupráce odborníků Správy jeskyní České republiky s pracovníky Agentury chráněných území Gruzie. Pracovníci Správy jeskyní mají v jejím průběhu možnost navštívit a studovat zajímavé krasové lokality, jejichž význam je mnohdy opomíjen, přestože se možná stanou v nejbližších letech předmětem zájmu ochrany a výzkumu. Jednou z nich je jeskyně Solkota v oblasti Imereti.

Fair Isle je místem, kam za mořskými ptáky jezdí nadšenci, vědci a fotografové z celého světa. Na tomto nepatrném kusu souše v nekonečných vodách Atlantiku na půl cesty mezi Shetlandy a Orknejemi, můžete navštívit opravdový ptačí ráj. Touto krátkou reportáží by chtěl autor čtenářům přiblížit několik dní strávených na tomto jedinečném místě.

V Kyrgyzské republice existuje poměrně rozvinutý systém územní ochrany přírody. Státní ochrana přírody reprezentovaná Státní agenturou pro ochranu životního prostředí a lesnictví Kyrgyzstánu (dále jen Agentura) prostřednictvím chráněných území zabezpečuje významné přírodní památky, zachovalé části krajiny vč. cenných biotopů a kulturních památek a v neposlední řadě ochranu ohrožených druhů. Tomu odpovídá množství kategorií s diferencovanými ochrannými podmínkami a péčí. Soustava zvláště chráněných území vytváří také základ v posledních letech vymezované ekologické sítě.

Kyrgyzskou republiku lze nazvat zemí obydlených hor. I přes vývoj v posledních sto letech si zde dodnes místní obyvatelé uchovali kočovný způsob života po celé období roku dovolujícího pastvu tisícihlavých stád koní a dobytka. Unikátnost zdejší přírody podtrhuje skutečnost, že tvoří jádro celosvětového horkého místa biodiverzity nazvaného Pohoří centrální Asie. Základy ochrany přírody zde byly položeny v době, kdy byl Kyrgyzstán jednou ze sovětských svazových republik. I přes mnoho pozitivních kroků, aktivit a rozhodnutí včetně legislativních však není ochrana přírody dostatečně účinná.