„Covidová turistika“, komerční reklama a žurnalistika okurkové sezony jako fenomény přispívající k v
Zvláště chráněná území včetně národních parků jsou zejména v posledních letech zatížená nadměrnou návštěvností. Tyto trendy lze vystopovat ve všech národních parcích, patrny jsou z dlouhodobého monitoringu návštěvnosti. Nejinak tomu je i v NP Podyjí, což vyplývá i z jiného článku tohoto čísla časopisu.
Ochrana přírody 2/2021 — 21. 4. 2021 — Kulér: Názory a polemika — Tištěná verze článku v pdf
Osvěžená značka Národního parku Podyjí se představuje
Nevěřte, ale i čáp černý, symbol z loga Národního parku Podyjí, žil a žije svým příběhem. Velmi dobře si vzpomínám na jedno naše jednání v roce 1990 se zástupci rakouské Občanské iniciativy za záchranu Podyjí. Tehdy její představitel pan Helmut Salek, vždy vyzbrojen fasciklem dokumentů, které vehementně posílal na příslušné rakouské úřady, vytasil na nás dopis na novém hlavičkovém papíře. V jednom jeho horním rohu se důstojně vznášel čáp černý. Nevládka si prostě řekla, že bez loga nelze úřadovat (správně) a urychleně tento grafický nedostatek napravila (správně) vskutku symbolickým druhem (správně). A „podyjský“ čáp černý byl na světě!
Ochrana přírody 2/2021 — 21. 4. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Rozhovor s ředitelem Národního parku Thayatal Christianem Üblem
Ochrana přírody 2/2021 — 21. 4. 2021 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
Šumava a Podyjí

Před třemi desítkami let vznikly dva zdánlivě geograficky nesourodé světy. Až časem se ukázalo, že mají mnoho společného. Oba parky totiž zachycují ekosystémy na výškovém gradientu typickém pro celou republiku. Podyjí začíná v nadmořské výšce 220 m a dosahuje na 536 m, nejnižší poloha Národního parku Šumava leží ve výšce 560 m a stoupá až do 1378 m. V chladných roklinách v údolí Dyje žijí organismy, které obývají i vrcholy Šumavy. Třeba střevlík zlatolesklý nebo čáp černý. I v sutích Podyjí najdeme malé přirozené smrčiny a na stráních bučiny tak podobné těm na šumavské Smrčině.
Ochrana přírody 1/2021 — 21. 2. 2021 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
R. I. P. ALAN JOHN LEATH

Alan, tak jsme mu po česku říkali. Objevil se ve Znojmě krátce po Velkém Sametu. Pro mou generaci byl zjevením, v tom dobrém. Byli jsme po celá desetiletí z donucení zvyklí dívat se na dráty železné opony z té špatné strany. A najednou se tu objevil někdo z té strany druhé. Ze svobodného světa přišel k nám, hledajíc práci a uplatnění. Tak, jak to dělají mladí po staletí – šel prostě „do světa“. A náhoda tomu chtěla, že se objevil ve Znojmě. Pro mne byl vždy, aniž by to věděl, tím poslem demokracie, Evropanem, který se choval přirozeně, věren zásadám, které mu vštípili rodiče a školy ve staré dobré Anglii.
Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
25 let Národního parku Podyjí – Čtvrtstoletí pro přírodu

Tento slogan v roce 2016 uvádí akce věnované jubileu Národního parku Podyjí. Jeho správa se toto výročí rozhodla připomenout řadou akcí pro veřejnost i odborníky.
Ochrana přírody 3/2016 — 24. 6. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Za Bohumírem Prokůpkem

Nikdy by mi nepřišlo na mysl, že budu díky nekompromisní realitě života v této smutné roli autora vzpomínky na Bohumíra Prokůpka. Všestranného umělce, fotografa, filozofa, vysokoškolského učitele, vydavatele, člověka renesančního myšlení a ochranáře přírody „bez průkazky a odznaku“. Leč život je takový; náleží k němu i události, kterým se bráníme uvěřit. Úmrtí Bohumíra Prokůpka je jednou z nich. Dne 19. listopadu 2008 prohrál svůj zápas s těžkou nemocí.
Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Zprávy-Recenze
Národní park Podyjí

Podyjí je naším nejmenším národním parkem. Byl vyhlášen nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. dne 20. 3. 1991 na ploše totožné s někdejší stejnojmennou CHKO o rozloze 62,6 km2. Hlavním motivem ochrany je nesmírně cenné území se zachovalým hlubokým říčním údolím s přilehlým lesním komplexem.
Ochrana přírody 2/2008 — 22. 4. 2008 — Z naší přírody