Bernská úmluva slaví 40. výročí
Začátek 70. let 20. století přinesl četná zjištění z různých částí světa, že se životním prostředím člověka není něco v pořádku. V západní Evropě, USA a Japonsku proto začala probouzející se občanská společnost hlasitě požadovat po politicích a řídících pracovnících opatření, která by situaci co nejdříve výrazně zlepšila. Současně sílilo poznání, že bez aktivní mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí žádoucí změna nastane jen těžko. Proto začaly být postupně sjednávány mezinárodní mnohostranné úmluvy, jejichž smluvní strany na sebe přijímaly právně závazné povinnosti související s ochranou přírody a péčí o životní prostředí.
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
O molekulách v ochraně přírody
Úvod do molekulárnej ekológie
Mikulíček P.
Univerzita Komenského v Bratislavě 2018.
95 str.
ISBN 978-80-223-4405-0.
Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Seminář CITES zaostřil na Čínu
Jubilejní 10. roční semináře zabývajícího se problematikou naplňování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a pravidelně pořádaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, se tentokrát zaměřil na Čínu a její úlohu v ochraně přírody a krajiny. Důvod je nasnadě. Nejlidnatější země světa představuje jeden z největších, ne-li rovnou vůbec největší, trh s faunou a flórou a z nich získávanými produkty na naší planetě. Není žádným tajemstvím, že uvedená skutečnost významně dopadá na přírodu nejen v Číně.
Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Dvě zprávy o stavu jedné planety
Každý rok se k zájemcům dostane alespoň jedna zpráva, hodnotící stav určité složky životního prostředí v celosvětovém měřítku. Globální analýzy se tak zaměřují kupř. na lesy, oceány, mokřady, půdu (jako hmotu), potravinové zdroje včetně hospodářsky významných druhů ryb a dalších mořských živočichů, mangrovové porosty, korálové útesy, ptáky, cévnaté rostliny, odrůdy a kultivary plodin nebo plemena domácích a hospodářských zvířat.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Jak se žije lidem a přírodě v antropocénu Anthropocene. A very short introduction Ellis E. C.
Jak se žije lidem a přírodě v antropocénu
Anthropocene. A very short introduction
Ellis E. C.
Oxford University Press Oxford 2018. 208 str. ISBN 978-0-19-879298-7. Internetové knihkupectví Amazon nabízí brožovanou publikaci za 10,75 USD.
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
IPBES představil přelomovou zprávu o minulosti, současnosti a budoucnosti globální biodiverzity
Více než 1800 stránek textu připravovaného tři roky. Jeho autoři a redaktoři přečetli na 15 000 recenzovaných článků v časopisech, sbornících a knihách a dalších ověřitelných informačních zdrojů a vypořádali na 22 000 připomínek recenzentů. Uvedená čísla charakterizují dlouho očekávanou zprávu o stavu celosvětové biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Uveřejnila ji Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), odborný panel OSN zaměřený na uvedenou problematiku (viz Ochrana přírody, 71, 3, 44―47, 2016). Její v pořadí již 7. plenární zasedání se uskutečnilo 29. dubna ― 4. května 2019 a hostilo jej pařížské ústředí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, UNESCO). Vysoce informativní dokument podrobně hodnotící stav přírody a služeb, které poskytuje lidské společnosti, sepsalo více než 450 expertů z 50 států. Nechyběli mezi nimi ani pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno, Univerzity Karlovy v Praze/Jihočeské univerzity České Budějovice, Masarykovy univerzity v Brně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
OSN vyhlásilo Desetiletí obnovy ekosystémů
Jedním z důvodů, proč na přelomu 60. a 70. let 20. století vzniklo celosvětové hnutí na ochranu životního prostředí, se stalo zjištění, že na Zemi neexistuje žádné místo, a to ani na souši a sladkovodních vodách, ani na moři, které by vůbec nebylo ovlivněno lidskou civilizací. Podle uznávaných odhadů již člověk stačil poškodit dvě třetiny zemského povrchu: lidé přímo či nepřímo významně přeměnili plné tři čtvrtiny souše a zbývající čtvrtinu tvoří zaledněné nebo odlehlé plochy, zatímco ke zlepšení stavu došlo za posledních 30 let jen na 2,7 % celkové rozlohy suchozemských ekosystémů (IPBES 2019, UNEP 2019). Není divu, že pokračující a často velkoplošné ničení souše negativně ovlivňuje životní úroveň přinejmenším 3,2 miliardy obyvatel naší planety (IPBES 2018). Převedeno na peníze: ročně nás stojí necitlivý přístup k prostředí jenom ve ztrátách ekosystémových služeb (přínosů, poskytovaných ekosystémy lidské civilizaci) 10–17 % světového hrubého produktu (UNEP 2019). Není žádným tajemstvím, že degradace přírody postihuje nejvíce Afriku na jih od Sahary, jihovýchodní Asii a Latinskou Ameriku. Přestože se úbytek lesů na Zemi v letech 2010–2015 snížil, přišli jsme od začátku tisíciletí o milion čtverečních kilometrů zmiňovaného typu zemského pokryvu (UNEP 2018). Vzhledem k tomu, že brazilská vláda vyhlásila amazonský prales za čistě přírodní zdroj a poptávka po palmovém oleji neklesá, v roce 2016 zaznamenaný globální úbytek lesa o rozloze 250 000 km2 musíme považovat za vskutku rekordní. Ještě mnohem hůře jsou na tom mokřady. Ve 20. století jich – pokud jde o plochu – na souši zmizelo 69–75 %: roční úbytek, ačkoliv i on se v poslední době snížil, je tak třikrát větší než v případě lesů (Davidson 2014, WCMC 2017).
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pro přežití nosorožce jávského je založení druhé populace nezbytné
Méně známý nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) patří bezesporu mezi nejvzácnější savce světa. Připomeňme, že původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a severního Vietnamu přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu. Nechce se věřit, že svého času býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější.
Ochrana přírody 2/2019 — 27. 4. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Na 3. března připadá Světový den planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů
Již jen letmý pohled na mezinárodní kalendář potvrzuje, jak široká je rozmanitost lidské kultury. Ostatně někteří ochranářští biologové ji vedle genů, druhů a ekosystémů považují za čtvrtou hladinu biologické rozmanitosti. Světový nebo mezinárodní den má statistika, leváci, žonglování, ženy a dívky ve vědě, poezie, objímání, odpůrci vojenské služby či spodní prádlo.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Mezinárodní ochrana biodiverzity opět na křižovatce
Selháváme ve snaze o zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Tato kritická slova zazněla z úst výkonné tajemnice Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) Christiany Pascové-Palmerové na úvod 14. zasedání konference smluvních stran CBD, konaného 17.–29. listopadu 2018 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajchu.
Součástí Strategického plánu CBD pro období 2010–2020 se stala také dvacítka ambiciózních závazků, označovaných jako cíle z Aiči (CBD 2010, Plesník 2011, 2017). Je zřejmé, že v současné době se většinu z nich ani zdaleka nedaří naplňovat (Tittensor et al. 2014, Mace et al. 2018, UNEP 2018a). Vyhodnocení plnění Strategického plánu, které se očekává na příštím zasedání smluvních stran v Pekingu v roce 2020, proto s velkou pravděpodobností pozitivně nevyzní a dá Pascové-Palmerové za pravdu.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf