Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2020 20. 12. 2020 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Do národního parku za přírodou? Spíš pořídit zajímavé selfie

Autor: Jan Plesník

Do národního parku za přírodou? Spíš pořídit zajímavé selfie

Spojené státy jsou zemí, kde byl vyhlášen vůbec první národní park na světě: stalo se tak v březnu 1872 a byl jím proslulý Yellowstonský národní park. Na rozdíl od všeobecně rozšířené představy byl zřízen nikoli pro ochranu flóry a fauny, ale unikátních geomorfologických jevů, zejména gejzírů, a pro potěchu Američanů, kteří jej od samého začátku mohli využívat pro zábavu a rekreaci. Ostatně, odtud název park. Počet návštěv národních parků, připadajících ročně na jednoho obyvatele, se v USA od roku 1939, kdy začal být tento údaj celostátně zjišťován, s výjimkou 2. světové války nepřetržitě zvyšoval a vrcholu dosáhl v roce 1987. Od té doby ale uvedený ukazatel neustále klesal. Ukázalo se, že menší zájem o národní parky významně souvisel s rostoucím počtem hodin, které Američané tráví sledováním televize a videa, hraním počítačových her a surfováním na internetu. Nešlo ale jen o chráněná území. Obyvatelé USA začali od konce 80. let 20. století trávit kempováním, stanováním a pěší turistikou v přírodě stále méně času. Novou tendenci příliš se nepohybovat a v pohodlí sledovat soudobé informační technologie označují sociologové termínem videofílie.

Obr. 1 (3)
Informační tabule upozorňuje návštěvníky národního parku Havajské sopky na
náročnost jedné z tamějších turistických tras. Foto Jan Plesník 

V poslední době ale došlo k obratu a americké rodiny opět častěji zajíždějí do národních parků. Justin Beall z Georgijské univerzity v americkém městě Athens si se svými spolupracovníky položil otázku, co vůbec vede lidi k tomu, že místo na pláž nebo golfové hřiště zamíří raději do vzdáleného národního parku, kde se často musejí nezvykle uskrovnit. Odpověď hledal u 786 turistů, kteří v posledním roce strávili v některém americkém národním parku alespoň jednu noc (J. Sustain. Tour., DOI: 10.1080/09669582.2020.1825458, 2020). 

Výsledky výzkumu potvrdily, že značná část Američanů, kteří se vydají do tamějších národních parků, skutečně chce poznávat zachovalou přírodu, prožít v ní volný čas, poučit se o zákonitostech v ní probíhajících, chovat se k ní co nejvstřícněji a tento přístup si přenést i do každodenního života. 

Druhé zjištění ale uvedenou tradiční představu poněkud nabourává. Ještě větší motivaci pro návštěvu národního parku mezi Američany v současnosti představuje snaha zvýšit své společenské postavení. Zatímco až donedávna plnily fotografie z přírody rodinná alba a diapozitivy z těchto destinací zpestřovaly posezení přátel nebo kolegů ze zaměstnání, chytré mobilní telefony a sociální sítě vytvořily během překvapivě krátké doby zcela novou situaci.

Snímkem z národního parku na sociální síti okolnímu světu ukazujete, že jste v pohodě a navíc se vezete na současném trendu zvýšeného zájmu o životní prostředí a o změny podnebí. Badatelé zdůrazňují, že si dnešní návštěvníci necení ekoturistické cíle pouze pro jejich nesporné přírodní hodnoty, ale že je stále významněji chápou jako zdroje líbivých fotografií sloužících k jejich vlastní prezentaci. Pro zvýšení společenské prestiže může podle autorů posloužit nové porsche, cenný šperk nebo platinové značkové náramkové hodinky. Dnes ale stejně dobře, ne-li lépe, uspějete se selfiem pořízeným ve skromném kempu v národním parku před výletem k vodopádům s místním průvodcem. Uvedený typ turistů obvykle míří v chráněném území na proslulé lokality, kde pořízení selfie považuje za povinnost, takže na obdobných místech často dochází k dlouhodobému nahromadění návštěvníků. 

Zdá se, že ekoturistika může mít dvě formy. Část návštěvníků bude chtít, aby jejich zajímavé snímky z přírody známí chválili, zatímco dalším i nadále půjde o mnohem více: o to, jak sami působí na přírodu, kam směřují peníze, které v národním parku utratili, nebo jak pro péči o životní prostředí citlivě získávat další občany. Na uvedený trend musejí jako první rozumně, včas a účinně reagovat správci chráněných území.