Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 6/2020 — 20. 12. 2020 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Pandemie covid-19 a co z ní plyne pro ochranu přírody a krajiny

Život lze pochopit jen zpětně, žít se však musí dopředu.Søren Kierkegaard: Deníky (1843)

Autor: Jan Plesník, František Pelc, Silvie Ucová, Marcela Plesníková

Zoonózy jako tikající bomby
Není žádným tajemstvím, že hlavní příčinou pandemií a epidemií zůstává úzký kontakt lidí s patogenními organismy jak domácích, zejména hospodářských, tak volně žijících živočichů (Woolhouse & Gowtage-Sequeria 2005, Plowright et al. 2017). 

Zoonózy, nemoci pocházející ze živočichů a přenášené na člověka, jsou způsobené patogenními organismy, tedy organismy vyvolávajícími chorobu, kupř. viry, bakteriemi, houbami nebo živočišnými parazity. Patogen může infikovat lidi přímo kontaktem s volně žijícími živočichy, jež jsou přirozenými přenašeči těchto onemocnění, nebo nepřímo prostřednictvím mezihostitele, kterým mohou být kupř. domácí nebo synantropní zvířata žijící v blízkosti lidí. Mezihostitelé mohou působit jako míchací nádoby měnící dědičnou hmotu patogenu, což mu umožňuje nakazit člověka (Cui et al. 2017). 

Trhy, kde se kromě jiného zboží prodávají živá i mrtvá zvířata z volné přírody
jako v tomto případě v Laosu, mohou být zdrojem pro člověka infekčních virů.
Foto Miroslav Bobek

Domníváme se, že vodní ptáci a savci hostí 1,7 milionu dosud nepoznaných druhů virů, z nichž 540 000– 850 000 může infikovat člověka: jinak řečeno, až dosud máme informace o 0,1  % virů schopných nakazit lidi (Carroll et al. 2018, Carlson et al. 2019). Není divu, že se každoročně objeví nejméně pět nových infekčních onemocnění, nejčastěji vyvolaných viry, které dokážou dát vznik pandemii (IPBES 2020). Odhaduje se, že 60–70 % všech nových infekčních chorob člověka pochází ze zvířat. Přitom volně žijící živočichové představují zdroj více než 70 % všech zoonóz, zbývající se do lidského organismu dostávají z domácích a hospodářských zvířat (Woolhouse & Gowtage-Sequeria l.c., Jones et al. 2008). Ročně zemře na 13 nejvýznamnějších zoonóz (bez covid-19) na celém světě 2,2 milionu lidí, přičemž za stejnou dobu bývá na Zemi zaznamenáno více než 2,4 miliardy případů těchto onemocnění přenášených živočichy (Grace et al. 2012).

Pokračující ničení přírody podporuje šíření zoonóz
Epidemie či pandemie způsobené zoonózami vznikají nejčastěji v tropických a subtropických oblastech, vyznačujících se vysokou rozmanitostí fauny, a tím i vyšší diverzitou virů, rychlým růstem obyvatelstva a rozsáhlými změnami využívání území vyvolávajícími užší kontakt mezi lidmi a volně žijícími živočichy: zasažené země navíc nemusejí mít dostatek finančních prostředků a dalších kapacit pro včasné zjištění nemoci a zásahy proti jejímu šíření (Allen et al. 2017). Častější kontakt lidí s volně žijícími živočichy zvyšuje pravděpodobnost, že z nich možný patogen přeskočí na člověka a za určitých podmínek i obráceně. Většina patogenních organismů proniká z ohniska nákazy do lidské společnosti lovem a spotřebou volně žijících živočichů, obchodem s nimi a dalšími kontakty. V důsledku vysoké hustoty obyvatelstva a dostupné dopravy jsou zoonózami mimořádně zranitelná lidská sídla, zejména velké aglomerace (WWF 2020a). 

Sušení primáti nabízení ke koupi na trhu v Kongu.
Foto Arthur Sniegoň

Třetinu až polovinu případů propuknutí zoonóz způsobují změny ve využívání území a činnosti s nimi související (Keesing et al. 2010, Loh et al. 2015, IPBES l.c.). Především velkoplošné ničení lesních ekosystémů může vyvolávat častější kontakt lidí s volně žijícími živočichy, a tím zvyšovat pravděpodobnost přenosu viru (Bloomfield 2020, Bloomfield et al. 2020, FAO & UNEP 2020, IFI/UNEP 2020, Schmeller et al. 2020, UN 2020a, White & Razgour 2020). S pronikáním lidí do přírodního prostředí pochopitelně vzrůstá počet druhů fauny, s nimiž přichází člověk, byť v různé míře, do styku. Je ovšem nezbytné přiznat, že zvyšující se počet druhů (druhová bohatost) může přenos patogenů v důsledku kompetice (konkurence) nejen zesilovat, ale i oslabovat (Luis et al. 2018). Zatímco některé živočišné druhy vlivem lidského působení vymírají, jiné, které dokážou za těchto podmínek nejen přežívat, ale i prosperovat, kupř. pěvci, hlodavci a letouni, se mohou stát hostiteli potenciálně nebezpečných patogenů schopných přeskočit na člověka (Gibb et al. 2020, Tollefson 2020). Druhy ohrožené přímým pronásledováním lidmi a ničením pro ně vhodného prostředí mohou hostit dvakrát více typů virů společných se člověkem než taxony čelící nebezpečí vymizení z jiných důvodů (Johnson et al. 2020).

Velkoplošné ničení prostředí, zejména lesů, zvyšuje nebezpečí propuknutí
epidemie některé zoonózy. Snímek byl pořízen v Kamerunu. Foto Miroslav Bobek

Mokré trhy – nebezpečný obchod nejen pro volně žijící živočichy
V mnoha zemích jihovýchodní Asie, především v Číně, se můžeme běžně setkat s prodejem čerstvého masa, ovoce, zeleniny, ryb, drůbeže, ale také volně žijících živočichů ve vesnicích a zejména rychle rostoucích velkoměstech. Zvířata jsou nabízena živá nebo již do určité míry zpracovaná. Led a voda, jejichž použití se prodejci zcela zákonitě nevyhnou, protože jejich zboží podléhá rychle zkáze, daly těmto místům název – mokré trhy. 

Nejčastější změnou využívání území v tropických oblastech zůstává
přeměna přírodních biotopů na zemědělskou půdu (jihozápadní Uganda).
Foto František Pelc

I když naprosto přesný původ nového typu koronaviru zatím neznáme a možná ani nikdy znát nebudeme, má se za to, že jeho zdrojem se stali letouni, konkrétně vrápenci (Rhinolophidae), což podporují i zjištění molekulární genetiky (Andersen et al. 2020, Callaway et al. 2020, Zhou et al. 2020a, 2020b). Za mezihostitele bývá nejčastěji považován luskoun ostrovní Manis javanica (Lam et al. 2020, Li et al. 2020a, Wong et al. 2020, Xiao et al. 2020). Názor, že může jít o toulavé psy (Xia 2020) nebo hady (Ji et al. 2020), byl molekulárními genetiky vyvrácen (Callaway & Cyranoski 2020, Zhang et al. 2020). Jako jeden z možných zdrojů nového viru je uváděn právě mokrý trh Chua-nan ve Wu-chanu, největší ve střední Číně: koronaviry vrápenců a luskounů se na něm mohly rekombinovat (Latinne et al. 2020, Li et al. 2020b, Mizumoto et al. 2020, Wang et al. 2020a, Zhu et al. 2020). Z prvních 41 čínských pacientů se souvislost s wuchanským mokrým trhem prokázala u 27 z nich (Huang et al. 2020). 

V některých rozvojových zemích je obchodování s masem volně žijících živočichů
zakázané. Foto Miroslav Bobek

I kdyby tomu tak nebylo, pravdou zůstává, že prodejní místa s volně žijícími živočichy často jako součást větších legálních mokrých trhů neustále vytvářejí četné příležitosti pro přenos patogenů, zejména pokud jsou živá zvířata držena ve stísněném prostoru nebo v jinak stresujících podmínkách blízko masa, živých domácích zvířat a lidí. Na jednom malajském trhu hostila zvířata na něm nabízená 19 druhů bakterií, 16 druhů parazitů a 16 druhů virů, které mohou být přeneseny na člověka (Cantlay et al. 2017). Umístěním různých druhů živočichů v přecpaných bednách či klecích narůstá nebezpečí genetické rekombinace mezi různými viry a následný přenos těchto virů na nový druh nebo druhy. Nevhodné zacházení se živými zvířaty a jejich masem rovněž podporuje šíření zoonóz, zvláště pokud jsou zabíjena před zákazníkem přímo na místě (Woo et al. 2006, Chomel et al. 2007, UNEP & ILRI 2020).

Na rozdíl od hospodářských zvířat neprochází většina obchodu s volně žijícími živočichy ve světě žádným veterinárním dohledem. Foto Markéta Swiacká

Je jen jedno zdraví
Mezi odbornou veřejností převládá názor, že šíření covid-19 ukazuje na širší krizi životního prostředí způsobenou neudržitelným hospodářstvím vedoucím k nadměrnému využívání přírody, projevujícím se mj. fragmentací a poškozováním přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a vysoce rizikovým obchodem s volně žijícími živočichy a výrobky z nich. Hlavní zaznamenané a předpokládané dopady nemoci covid-19 na životní prostředí přibližuje tab. 2.

Petrovan et al. (2020) sestavili seznam 161 opatření, která mohou omezit nebezpečí přenosu zoonóz včetně covid-19 a jeho variant na člověka. Jestliže chceme omezit na nejmenší možnou míru nebezpečí propuknutí dalších zoonóz vyvolaných viry, za nejdůležitější kroky z pohledu ochrany přírody se obvykle považují:

(a) zachování a obnova zdravých, odolných a pružných ekosystémů

Vědci již delší dobu upozorňovali, že pokračující nešetrné zacházení s přírodou podporuje zejména v tropech užší kontakt člověka a hospodářských zvířat s volně žijícími živočichy, a tím i nebezpečí propuknutí infekčních zoonóz (Wolfe et al. 2005, Lambin et al. 2010, Kilpatrick & Randolph 2012, Morse et al. 2012, Gottdenker et al. 2013, Jones et al. 2013, Afelt et al. 2018, Wilkinson et al. 2018): jejich názory ale nebyly odpovídajícím způsobem vyslyšeny. Situaci se snaží změnit iniciativa Jedno zdraví, tvrdící, že účinná ochrana lidského zdraví není dost dobře myslitelná bez zachování zdraví jak hospodářských zvířat, tak ekosystémů včetně jejich fauny (Cook et al. 2004, IPBES l.c., Osterhaus et al. 2020). 

(b) regulace, řízení a monitorování lovu, odchytu, sběru a farmového chovu volně žijících živočichů, obchodování s nimi a s výrobky z nich a jejich využívání tak, aby byly bezpečné, dlouhodobě udržitelné a legální.

Celosvětový zákaz mokrých trhů nebo rovnou veškerého obchodování s volně žijícími živočichy, navrhovanými některými americkými a západoevropskými nevládními organizacemi a vědci, by byl hned z několika důvodů kontraproduktivní (FAO 2020, Pagani-Núñez 2020, Pearson et al. 2020, Roe et al. 2020, Wang et al. 2020b). Zavedení přísných veterinárních a hygienických norem do celého řetězce volně žijící živočich → spotřebitel, samozřejmě za předpokladu, že je legální, a jejich vymáhání, využívání náhradních zdrojů živočišných bílkovin pro venkovské obyvatelstvo a osvětové kampaně mohou být účinnější (IPBES l.c., Montgomery & Macdonald 2020). Nicméně zákaz by se týkal taxonů, u nichž existuje nebo může existovat vysoké nebezpečí propuknutí zoonóz, hlavně primátů, letounů, luskounů, cibetek a hlodavců (Dobson et al. 2020).

Nebezpečí vzniku nových infekčních epidemií zesilují změny podnebí vyvolávající posun areálů rozšíření druhů a vznik nových společenstev (Carlson et al. 2020). Pohyby obyvatelstva v důsledku měnícího se klimatu stejně jako dopady mimořádných povětrnostních jevů rovněž sníží naši schopnost zabraňovat a vypořádávat se se zoonózami (Wu et al. 2016). 

Jsme vůbec poučitelní? 
Pandemie covid-19 významně ovlivnila, stále ovlivňuje a bude ovlivňovat i světové hospodářství. Tří- až šestiměsíční omezení řady činností lidské civilizace způsobilo v celosvětové měřítku ztrátu 5,8–8,8 bilionů USD (127–193 bilionů Kč), tedy 6,4–9,7 % globálního hrubého domácího produktu (Park et al. 2020). V případě EU se pro rok 2020 očekává propad HDP ve výši 7,6 % (EEA 2020). Jen do června 2020 vyplatilo 198 vlád na nejrůznější nouzová opatření 9–11 bilionů USD (197–240 bilionů Kč), což přesahuje objem financí vynaložený vládami na zmírnění dopadů hospodářské krize v období 2008–2009 (Battersby et al. 2020, Gaspar & Gopinath 2020). Omezení nebezpečí vzniku pandemií lepší péčí o životní prostředí by stálo jen 2 % jimi způsobených ekonomických škod (Dobson et al. l.c.).

Pokud jde o ochranu přírody, po odeznění pandemie covid-19, můžeme očekávat tři scénáře: (1) návrat ke stavu před vypuknutím choroby, (2) globální hospodářská krize promítající se mj. do omezení péče o přírodní a krajinné dědictví a (3) pozměněný, tedy udržitelný a šetrnější vztah lidí k přírodě.

Ochrana přírody by měla kromě zachování biologické rozmanitosti posilovat svou úlohu při udržení kvality života lidí v době, kdy čelíme dopadům změn podnebí, stále častějším epidemiím, resp. pandemiím, a dlouhodobým problémům souvisejícím s potravinovou bezpečností (IPBES l.c., Jacob et al. 2020, Kavousi et al. 2020, Naidoo & Fisher 2020, OECD 2020, UN 2020c). Jak naznačuje mj. nedávno přijatá Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (European Commission 2020, Pešout 2020), obnova společnosti po pandemii covid-19 tak současně představuje příležitost, jak rozumným způsobem skloubit ochranu biodiverzity, lidského zdraví a podnebí v globálním, regionálním a místním měřítku a přispět tak k řešení i dalších globálních problémů lidstva.

Seznam literatury

Afelt A., Frutos R. & Devaux Ch. (2018): Bats, coronaviruses, and deforestation: Towards the emergence of novel infectious diseases? Front. Microbiol. 9: 702. - Allen T., Murray K.A., Zambrana-Torrelio C., Morse S.S., Rondinini C., Di Marco M., Breit N., Olival K.J. & Daszak P. (2017): Global hotspots and correlates of emerging zoonotic diseases. Nat. Commun. 8: 1124. - Andersen K.G., Rambaut A., Lipkin W.I., Holmes E.C. & Garry R.F. (2020): The proximal origin of SARS-CoV-2. Nat. Med. 26: 450-455. – Bates A.E., Primack R.B., Moraga P. & Duarte C.M. (2020): COVID-19 pandemic and associated lockdown as a “Global Human Confinement Experiment” to investigate biodiversity conservation. Biol. Conserv. 248: 108665. - Battersby B., Lam W. R. & Ture E. (2020): Tracking the $9 trillion global fiscal support to fight COVID-19. International Monetary Fund Washington, D.C. https://blogs.imf.org/2020/05/20/tracking-the-9-trillion-global-fiscal-support-to-fight-covid-19/. - Bloomfield L.S.P. (2020): Global mapping of landscape fragmentation, human‑animal interactions, and livelihood behaviors to prevent the next pandemic. Agr. Hum. Val. 37:603–604. - Bloomfield L.S.P., McIntosh T.L. & Lambin E.F. (2020): Habitat fragmentation, livelihood behaviors, and contact between people and nonhuman primates in Africa. Landsc. Ecol. 35: 985-1000. - Buckley R. (2020): Conservation implications of COVID19: Effects via tourism and extractive industries. Biol. Conserv. 247: 108640. – Callaway E. & Cyranoski D. (2020): Why snakes probably aren’t spreading the new China virus. Nature doi: 10.1038/d41586-020-00180-8. - Callaway E., Ledford H. & Mallapaty S. (2020): Six months of coronavirus: The mysteries scientists are still racing to solve. Nature 583: 178-179. - Cantlay J.C., Ingram D.J. & Meredith A.L. (2017): A review of zoonotic infection risks associated with the wild meat trade in Malaysia. EcoHealth 14: 361–388. - Carlson C.J., Zipfel C.M., Garnier R. & Bansal S. (2019): Global estimates of mammalian viral diversity accounting for host sharing. Nat. Ecol. Evol. 3: 1070-1075. – Carlson C.J., Albery G.F., Merow C., Trisos C.H., Zipfel C.M., Eskew E.A., Olival K.J., Ross N. & Bansal S. (2020): Climate change will drive novel cross-species viral transmission. bioRxiv 2020. https://doi.org/10.1101/2020.01.24.918755. - Carroll D., Daszak P., Wolfe N.D., Gao G.F., Morel C.M., Morzaria S., Pablos-Méndez A. et al. (2018): The Global Virome Project. Science 359: 872-874. - Cook R., Karesh W. & Osofsky S. (2004): One world, one health: Building interdisciplinary bridges to health in a globalized world. Wildlife Conservation Society New York. http://www.oneworldonehealth.org/sept2004/owoh_sept04.html. - Corlett R.T., Primack R.B., Devictor V., Maas B., Goswami V.R., Bates A.E., Koh L.P., Regan T.J. et al. (2020). Impacts of the corona virus pandemic on biodiversity conservation. Biol. Conserv. 246: 108571. - Cui J., Chen F. & Fan S. (2017): Effect of intermediate hosts on emerging zoonoses. Vector Borne Zootic Dis. 20 (20): 1-11. – Dobson A.P., Pimm S.L., Hannah L., Kaufman L., Ahumada J.A., Ando A.W, Bernstein A., Busch J. et al. (2020): Ecology and economics for pandemic prevention. Investments to prevent tropical deforestation and to limit wildlife trade will protect against future zoonosis outbreaks. Science 369: 378-381. – Drahný R. (2020): Návštěvnost KRNAP 2020. Prezentace na videokonferenci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha “Jak si nesešlapat národní parky v době zvýšeného turismu”. Praha, 7.10.2020. - EEA (2020): COVID-19 and the environment: Explore what we know. European Environment Agency Copenhagen. https://www.eea.europa.eu/post-corona-planet/explore. - Eroğlu H. (2020): Effects of Covid‑19 outbreak on environment and renewable energy sector. Environ. Dev. Sustain. ttps://doi.org/10.1007/s10668-020-00837-4. – European Commission (2020): EU Biodiversity Strategy for 2030. Bringing nature back to our lives. European Commission Brussels, 27 pp, - Evans K.L., Ewen J.G., Guillera-Arroita G., Johnson J.A., Penteriani V., Ryan S.J., Sollmann R. & Gordon I.J. (2020): Conservation in the maelstrom of Covid-19 – a call to action to solve the challenges, exploit opportunities and prepare for the next pandemic. Anim. Conserv. 23: 235-238. – FAO (2020): The COVID-19 challenge: Zoonotic diseases and wildlife. FAO Rome, 6 pp. - Fao & unep (2020): The state of the world´s forests. Forests, biodiversity and people. FAO Rome, 188 pp. + xxii. - Forster P.M., Forster H.L., Evans M.J., Gidden M.J., Jones Ch.D., Keller Ch.A., Lamboll R.D., Le Quéré C. et al. (2020): Current and future global climate impacts resulting from COVID-19. Nat. Clim. Change 10: 913-919. – Gaspar V. & Gopinath G. (2020): Fiscal policies for a transformed woel. IMG Blog https://blogs.imf.org/2020/07/10/fiscal-policies-for-a-transformed-world/. - Gibb R., Redding D.W., Chin K.Q., Donnelly Ch.A., Blackburn T.M., Newbold T. & Jones K.E. (2020): Zoonotic host diversity increases in human-dominated ecosystems. Nature 584: 1-5. - Gorbalenya A.E., Baker S.C., Baric R.S., de Groot R.J., Drosten C., Gulyaeva A.A., Haagmans B.L., Lauber C. et al. (2020). The species severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: classifying 2019-nCoV and naming it SARSCoV- 2. Nat. Microbiol. 5: 536–544. - Gottdenker N.L., Streicker D.G., Faust Ch.L. & Carroll C.R. (2014): Anthropogenic land use change and infectious diseases: A review of the evidence. EcoHealth 11: 619-632. - Grace D., Mutua F., Ochungo P., Kruska R., Jones K., Brierley L., Lapar L., Said M. et al. (2012): Mapping of poverty and likely zoonoses hotspots. Department for International Development, U.K., London, 119 pp. - Hockings M., Dudley N., Elliott W., Ferreira M.N., MacKinnon K., Pasha M.K.S., Phillips A., Stolton S. et al. (2020): COVID-19 and protected and conserved areas. Parks 26 (1): 7-24. - Huang C., Wang Y., Li X., Ren L., Zhao J., Hu Y., Zhang L., Fan G. et al. (2020): Clinical features of patients infected with 2019 novel coronavirus in Wuhan, China. The Lancet 395: 497-506. - Chen K., Wang M., Huang C., Kinney P.L. & Paul A.T. (2020): Air pollution reduction and mortality benefit during the COVID-19 outbreak in China. medRxiv 2020. https://doi.org/10.1101/2020.03.23.20039842. - Cheval S., Adamescu C.M., Georgiadis T., Herrnegger M., Piticar A. & Legates D.R. (2020): Observed and potential impacts of the COVID-19 pandemic on the environment. Int. J. Environ. Res. Public Health 17: 4140. – Chomel B.B., Belotto A. & Meslin F.-X. (2007): Wildlife, exotic pets, and emerging zoonoses. Emerg. Infect. Dis. 13: 6-10. - IFI/UNEP (2020): Forests and pandemics. How tropical forests can prevent coronaviruses and other emerging diseases. Interfaith Rainforest Initiative/UNEP New York, 16 pp. - IPBES (2020): IPBES workshop on biodiversity and pandemics. Workshop report. Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services Bonn, 96 pp. - Jacob A, Johnson K., Cohen R. & Carlson S.E. (2020): Incorporating natural ecosystems into global health and food security programmes. Bull. World Health Organ. 98: 576–578. - Johnson Ch.K., Hitchens P.L., Pandit P.S., Rushmore J., Evans T.S., Young C.C.W. & Doyle M.M. (2020): Global shifts in mammalian population trends reveal key predictors of virus spillover risk. Proc. R. Soc. B 287: 20192736. - Jones K.E., Patel, N.G., Levy M.A., Storeygard A., Balk D., Gittleman J.L & Daszak P. (2008): Global trends in emerging infectious diseases. Nature 451: 990–993. - Jones B.A., Grace D., Kock R., Alonso S., Rushton J., Said M.Y., McKeever D., Mutuab F. et al. (2013): Zoonosis emergence linked to agricultural intensification and environmental change. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 110: 8399-8404. - Ji W., Wang W., Zhao X., Zai J. & Li X. (2020): Cross‐species transmission of the newly identified coronavirus 2019‐nCoV. J. Med. Virol. 92: 433–440. - Kavousi J., Goudarzi F., Izadi M. & Gardner Ch .J. (2020): Conservation needs to evolve to survive in the post-pandemic world. Glob. Change Biol. 26: 4651–4653. - Keesing F., Belden L.K., Daszak P., Dobson A., Harvell C.D., Holt R.D., Hudson P., Jolles A. et al. (2010): Impacts of biodiversity on the emergence and transmission of infectious diseases. Nature 468: 647-652. - Kilpatrick A.M. & Randolph S.E. (2012): Drivers, dynamics, and control of emerging vectorborne zoonotic diseases. The Lancet 380:1946–1955. - Lal P., Kumar A., Kumar S., Kumari S., Saikia P., Dayanandan A., Adhikari D. & Khan M.L. (2020): The dark cloud with a silver lining: Assessing the impact of the SARS COVID-19 pandemic on the global environment. Sci. Total Environ. 732: 139297. - Lam T.T., Shum M.H., Zhu H.C., Tong Y.G., Ni X.B., Liao Y.S., Wei W., Cheung W.Y., Li W.J. et al. (2020). Identifying SARS-CoV-2 related coronaviruses in Malayan pangolins. Nature 583: 282-285. - Lambin E., Tran A., Vanwambeke S.O., Linard C. & Soti V. (2010): Pathogenic landscapes: Interactions between land, people, disease vectors, and their animal hosts. Int. J. Health Geogr. 9:54. – Latinne A., Hu B., Olival K.J., Zhu G., Zhang L., Li H., Chmura A.A. et al. (2020): Origin and cross-species transmission of bat coronaviruses in China. Nat. Commun. 11: 4235.- Lenzen M., Li M., Malik A., Pomponi F., Sun Y.-Y., Wiedmann T., Faturay F., Fry J. et al. (2020) Global socioeconomic losses and environmental gains from the Coronavirus pandemic. PLoS ONE 15(7): e0235654. - Li X., Giorgi E.E., Marichannegowda M.H., Foley B., X.iao Ch., Kong X.-P. et al. (2020a): Emergence of SARS-CoV-2 through recombination and strong purifying selection. Sci. Adv. 6: eabb9153. - Li Q., Guan X., Wu P., Wang X., Zhou L., Tong Y., Ren R.., Leung K.S.M. et al. (2020b): Early transmission dynamics in Wuhan, China, of novel coronavirus-infected pneumonia. N. Engl. J. Med. 382: 1199-1207. – Lindsey P. Allan J., Brehony P., Dickman A., Robson A., Begg C., Bhammar H., Blanken L. et al. (2020): Conserving Africa’s wildlife and wildlands through the COVID-19 crisis and beyond. Nat. Ecol. Evol. 4: 1300-1310. - Liu Z., Ciasi Ph., Deng Z., Lei R., Davis S.J., Feng S., Zheng B., Ciu D. et al. (2020): Near-real-time monitoring of global CO₂ emissions reveals the effects of the COVID-19 pandemic. Nat. Commun. 11: 5172. - Loh,E.H., Zambrana-Torrelio C., Olival K.J., Bogich T.L., Johnson Ch.J., Mazet J.A.K., Karesh W. & Daszak P. (2015): Targeting transmission pathways for emerging zoonotic disease surveillance and control. Vector Borne Zoonotic Dis. 15: 432-437. - Luis D.A., Kuenzi A. & Mills J.N. (2018): Species diversity concurrently dilutes and amplifies transmission in a zoonotic host-pathogen system through competing mechanisms. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 110: 8399-8404. - Mizumoto K., Kagda K. & Chowell G. (2020): Effect of a wet market on coronavirus disease (COVID-19) transmission dynamics in China, 2019–2020. Int. J. Infect. Dis. 97: 96–101. – Montgomery R.A. & Macdonald D.W. (2020): COVID-19, health, conservation, and shared wellbeing: Details matter. Trends Ecol. Evol. 35: 748-750. - Morse S.S., Mazet J.A.K., Woolhouse M., Parrish C.R., Carroll D., Karesh W.B., Carlos Zambrana-Torrelio, Lipkin W.I. & Daszak P. (2012): Prediction and prevention of the next pandemic zoonosis. The Lancet 380:1956–1965. - Naidoo R. & Fisher B. (2020): Sustainable Development Goals: Pandemic reset. Nature 583: 198-201. - OECD (2020): Biodiversity and the economic response to COVID-19: Ensuring a green and resilient recovery. OECD Paris, 26 pp. – Osterhaus A.D.M.E., Vanlangendonck Ch., Barbeschi M., Bruschke Ch.J.M., Christensen R., Daszak P., de Groot F., Doherty P. et al. (2020): Make science evolve into a One Health approach to improve health and security: a white paper. One Health Outlook 2: 6. - Pagani-Núňez E. (2020): Wildlife trade: Ban orientalism. Nature 579: 497. - Park C.-Y., Villafuerte J., Abiad A., Narayanan B., Banzon E., Samson J., Aftab A. & Tayag M.C. (2020): An updated assessment of the economic impact of COVID-19. ADB Brief 133: 1-16. - Pearson R.M., Sievers M., McClure E.C., Turschwell M.P. & Connolly R.M. (2020): COVID-19 recovery can benefit biodiversity. Science 368: 838-839. – Pelc F. (2020): Usměrňování návštěvnosti v CHKO. Prezentace na videokonferenci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha “Jak si nesešlapat národní parky v době zvýšeného turismu”. Praha, 7.10.2020. – Pešout P. (2020): Navrácení přírody do našeho života – strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Ochrana přírody 75 (4): 44-48. - Petrovan S.O., Aldridge D.C.,.Bartlett H., Bladon A.J., Booth H., Broad S., Broom D.M. et al. (2020): Post COVID-19: A solution scan of options for preventing future zoonotic epidemics. University of Cambridge Cambridge, U.K., 68 pp. DOI: 10.17605/OSF.IO/5JX3G. - Plowright R.K., Parrish C.R., McCallum H., Hudson P.J., Ko A.I., Graham A.L. & Lloyd-Smith J.O. (2017): Pathways to zoonotic spillover. Nat. Rev. Microbiol. 15. 502-510. - Roe D., Dickman A., Kock R., Milner-Gulland E.J., Rihoy E. & ’t Sas-Rolfes M. (2020): Beyond banning wildlife trade: COVID-19, conservation and development. World Dev. 136: 105121. - Rondeau D., Perry B. & Grimard F. (2020): The consequences of COVID‑19 and other disasters for wildlife and biodiversity. Environ. Resour. Econom. 76: 945–961. - Rutz Ch., Loretto M.-C., Bates A.E., Davidson S.C., Duarte C.M., Jetz W., Johnson M., Kato A. et al. (2020): COVID-19 lockdown allows researchers to quantify the effects of human activity on wildlife. Nat. Ecol. Evol. 4: 1156-1159. - Schmeller D.S., Courchamp F. & Killeen G. (2020): Biodiversity loss, emerging pathogens and human health risks. Biodiv. Conserv. 9: 3095–3102.- Tollefson J. (2020): Why deforestation and extinctions make pandemics more likely. Nature 584: 175-176. - UN (2020a): Forests: at the heart of a green recovery from the COVID-19 pandemic. United Nations New York, 4 pp. – UN (2020b): United in science 2020. A multi-organizational high-level compilation of the latest science information. United Nations New York, 28 pp. - UN (2020c): United Nations comprehensive response to COVID-19. Saving lives, protecting societies, recovering better. United Nations New York, 72 pp. - UNEP & ILRI (2020): Preventing the next pandemic: Zoonotic diseases and how to break the chain of transmission. UNEP Nairobi, Kenya, 72 pp. + v. – Wang L., Wang Y., Ye D. & Liu Q. (2020a): A review of the 2019 Novel coronavirus (COVID-19) based on current evidence. Int. J. Antimicrob. Agents 55: 105848. - Wang H., Shao J., Luo X., Chuai Z., Xu S., Geng M. & Gao Z. (2020b): Wildlife consumption ban is insufficient. Science 367: 1435. - White R.J. & Razgour O. (2020): Emerging zoonotic diseases originating in mammals: A systematic review of effects of anthropogenic land-use change. Mammal Rev. 50: 336-352. - WHO (2020a): WHO Director-General's opening remarks at the media briefing on COVID-19, 11 March 2020. World Health Organisation Geneva, Switzerland. https://www.who.int/dg/speeches/detail/who-director-general-s-opening-remarks-at-the-media-briefing-on-covid-19---11-march-2020. - WHO (2020b): WHO Coronavirus Disease (COVID-19) Dashboard. World Health Organisation Geneva, Switzerland. https://covid19.who.int/?gclid=EAIaIQobChMI2aHSxazS7AIVFbLVCh06twB-EAAYASABEgI60vD_BwE - Wilkinson D.A., Marshall J.C., French N.P. & Hayman D.T. (2018): Habitat fragmentation, biodiversity loss and the risk of novel infectious disease emergence. J. R. Soc. Interface 15: 20180403. - WJC (2020): Rapid assessment of the impact of COVID-19 on wildlife trafficking. Wildlife Justice Commission The Hague, the Netherlands, 11 pp. – Wolfe N.D., Daszak P., Kilpatrick A.M. & Bure D.S. (2005): Bushmeat hunting, deforestation, and prediction of zoonotic disease emergence. Emerg. Infect. Dis. 11: 1822-1827. - Wong M.C., Cregeen S.J.J., Ajami N.J. & Petrosino J.F. (2020): Evidence of recombination in coronaviruses implicating pangolin origins of nCoV-2019. bioRxiv 2020. https://doi.org/10.1101/2020.02.07.939207. - Woo P.C.Y., Lau S.K.P. & Yuen K.-Y. (2006): Infectious diseases emerging from Chinese wet-markets: Zoonotic origins of severe respiratory viral infections. Curr. Opin. Infect. Dis. 19: 401-407. - Woolhouse M.E.J. & Gowtage-Sequeria S. (2005): Host range and emerging and emerging pathogens. Emerg. Infect. Dis. 11: 1842-1847. – WTTC (2019): The economic impact of global wildlife tourism. August 2019. World Travel and Tourism Council London, 17 pp. - Wu X., Lu Y., Zhou S., Chen L. & Xu B. (2016). Impact of climate change on human infectious diseases: Empirical evidence and human adaptation. Environ. Int. 86: 14–23. - WWF (2020a): The loss of nature and the rise of pandemics. Protecting human and planetary health. WWF International Gland, Switzerland, 21 pp. - WWF (2020b): COVID-19: Urgent call to protect people and nature. WWF International Gland, Switzerland, 21 pp. - Xia X. (2020): Extreme genomic CpG deficiency in SARS-CoV-2 and evasion of host antiviral defense. Mol. Biol. Evol. 37: 2699–2705. - Xiao K., Zhai J., Feng Y., Zhou N., Zhang X., Zou J.-J., Li N., Guo Y. et al. (2020). Isolation and characterization of 2019-nCoV-like coronavirus from Malayan pangolins. bioRxiv 2020. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.02.17.951335v1. - Zambrano-Monserrate M.A., Ruano M.A. & Sanchez-Alcalde L. (2020): Indirect effects of COVID-19 on the environment. Sci. Total Environ. 728: 138813. - ZELLMER A.J., WOOD E.M. , SURASINGHE T., PUTMAN B.J., PAULY G.B., MAGLE S.B., LEWIS J.S. et al. (2020): What can we learn from wildlife sightings during the COVID-19 global shutdown? Ecosphere 11: e03215. - Zhang C., Zheng W., Huang W., Huang X., Bell E.W., Zhou X. & Zhang Y. (2020): Protein structure and sequence reanalysis of 2019-nCoV genome refutes snakes as its intermediate host and the unique similarity between its spike protein insertions and HIV-1. J. Proteome Res. 19: 1351−1360. - Zhou P., Yang X., Wang X., Hu B., Zhang W., Si H., Zhu Y., Li B., Huang C., Chen H. et al. (2020a): A pneumonia outbreak associated with a new coronavirus of probable bat origin. Nature 579: 270–273. – Zhou H., Chen X., Hu T., Li J., Song H., Liu Y., Wang P., Liu D., Yang J. et al. (2020b): A novel bat coronavirus closely related to SARSCoV-2 contains natural insertions at the S1/S2 cleavage site of the spike protein. Curr. Biol. 30: 2196–2203. - Zhu N., Zhang D., Wang W., Li X., Yang B., Song J., Zhao X., Huang B., Shi W. et al. (2020): A novel coronavirus from patients with pneumonia in China, 2019. N. Engl. J. Med. 382:727-733. - Zowalaty M.E.E., Young S.G. & Järhult J.D. (2020): Environmental impact of the COVID-19 pandemic – a lesson for the future. Infect. Ecol. Epidemiology 10 (1): 1768023.