Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2020 2. 11. 2020 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Všechna tři zvláště chráněná území z ČR obhájila Evropský diplom

Autor: Jan Plesník

Všechna tři zvláště chráněná území z ČR obhájila Evropský diplom

Mezivládní organizace Rada Evropy uděluje již od roku 1965 národním parkům, přírodním rezervacím a dalším kategoriím územní ochrany, které příkladně pečují o přírodní a krajinné dědictví nesporného celokontinentálního významu, Evropský diplom pro chráněná území (viz Ochrana přírody, 73, 2, i-iii, 2018). 

Na rozdíl od biosférických rezervací UNESCO nebo ramsarských lokalit se Evropský diplom neuděluje jednou provždy. Vlády členských zemí Rady Evropy mohou své návrhy předložit Výboru ministrů. Nominaci pečlivě posuzuje skupina specialistů, tvořená odborníky různého zaměření. Jeden z podkladů představuje také hodnocení uznávaného nezávislého experta, který nejenže připravil obsáhlou rešerši aktuálních poznatků o lokalitě, ale kandidátské místo také sám navštívil. Jestliže Výbor ministrů udělení diplomu po doporučení skupiny specialistů odsouhlasí, může se jím úspěšné chráněné území pyšnit jen pět let. Poté se stejně pozorně znovu přezkoumává oprávněnost ocenění. Pokud dosavadní držitel ocenění i nadále vyhovuje přísným kritériím, stává se opětovně nositelem Evropského diplomu, tentokrát již na deset let. Poté se celá procedura opakuje. Jak při udělení Evropského diplomu, tak při jeho obnovení se stanovují přísné podmínky, které musí správce chráněného území v každém případě splnit: obvykle je doprovází hned několik doporučení. Připomeňme, že k 1. říjnu 2020 se nositeli Evropského diplomu Rady Evropy pro chráněná území stalo 72 ploch z 29 zemí našeho kontinentu. 

Obr. 1
I když národní park Doñana proslavily zejména písečné duny, je španělské
chráněné území i celosvětově významnou mokřadní lokalitou. Foto Jan Plesník

Zasedání skupiny specialistů, které se uskutečnilo 18.–19. března 2020, proběhlo v důsledku propuknutí pandemie nemoci covid-19 formou videokonference. V jeho průběhu bylo na základě stanovisek nezávislých expertů doporučeno prodloužení Evropského diplomu 13 lokalitám. Mezi nositele Evropského diplomu se nově zařadí také regionální park Gallipoli Cognato v jižních Apeninách. Oblasti o rozloze 270 km2 se přezdívá Malé Dolomity a kromě působivé krajiny hostí 24 endemických druhů cévnatých rostlin a 36 endemických druhů volně žijících živočichů: mj. v ní hnízdí pět z deseti párů čápů černých (Ciconia nigra) vyvádějících mláďata v Itálii. Ochranu přírody v území zabezpečuje správa prostřednictvím plánu péče o krajinu a regionální park je rozdělen do tří zón s odlišnou péčí. Na území parku se konají také tradiční kulturní akce, kupř. Svatba stromů. 

Kde by měli přidat
O tom, že prodloužení Evropského diplomu rozhodně není automatické, svědčí současná situace čtyř známých evropských chráněných území. 

Přírodní rezervace Scandola, ležící na působivém poloostrově vzniklém zhroucením bývalé soply do moře, bývá považována za jeden z nejhezčích koutů Korsiky. Přestože je dostupná pouze lodí, trpí velkým množstvím návštěvníků. Místní a centrální úřady navíc s vyhlášením navazujícího mořského chráněného území, což je jedna z podmínek pro prodloužení Evropského diplomu, viditelně otálejí. 

Nizozemská přírodní rezervace Oostvaardersplassen vznikla v roce 1968 východně od Amsterdamu na vysušeném území původně určeném pro průmyslovou zónu a probíhá v ní dlouhodobý pokus o návrat velkých býložravců, konkrétně koní plemene polský konik, zpětně vyšlechtěných „praturů“ a jelenů evropských, do tamější krajiny. I když jde o na nizozemské poměry rozsáhlé území zabírající 56 km2, početnost vysazených kopytníků v oplocené, převážně mokřadní rezervaci bez přítomnosti velkých šelem se z původní stovky vypuštěných exemplářů dramaticky zvýšila. A důsledek? Jen v zimě a předjaří 2017/2018 z celkového počtu 5 200 jedinců jich hlady uhynuly více než tři tisícovky. Ve snaze nechat v „nizozemském Serengeti“ přírodním procesům volnou ruku nejsou velcí spásači přikrmováni a uhynulá zvířata zůstávají na místě, což zejména v uvedeném období vyvolalo bouřlivé protesty veřejnosti. I přes hrozící pokutu 400 eur (10 800 Kč) házeli někteří znepokojení lidé přes plot vyhublým zvířatům balíky sena. V roce 2018 správci rezervace rozhodli, že prioritou není návrat divočiny, ale péče o terén, a sáhli po regulaci zmiňovaných domácích zvířat i jelenů. Jak se dalo čekat, část občanů reagovala opět pobouřeně. Někteří odborníci tvrdí, že tamější ekosystém unese nanejvýš 1 000–1 500 zvířat, jiní jsou i nadále skálopevně přesvědčeni, že jde o přímo ukázkovou „novou“ divočinu. Lákavá představa o možném propojení Oostvaardersplassen s dalšími chráněnými územími jak v zemi tulipánů, tak v sousední SRN, biokoridory naráží v hustě osídlené kulturní krajině Nizozemska na řadu nezanedbatelných problémů a ukazuje se jako nepříliš reálná. 

Národní park Doñana se kromě Evropského diplomu pyšní i dalšími oceněními, mj. se stal lokalitou světového dědictví i biosférickou rezervací UNESCO a mokřadem mezinárodního významu, tedy ramsarskou lokalitou. Proslulé španělské chráněné území ale dlouhodobě ohrožuje nedostatek vody z podzemních zdrojů, odebírané na zavlažování okolní zemědělské krajiny, především rozsáhlých jahodových plantáží (viz Ochrana přírody, 65, 3, 32–34, 2010). Uvedený přístup nejenže znepokojuje příslušné mezinárodní instituce, ale je v rozporu s legislativou Evropské unie jak na ochranu přírody (směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků a č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), tak směrnicí č. 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcovou směrnicí o vodách). Situací se proto již zabývá Soudní dvůr EU v Lucemburku, známý i pod dřívějším názvem Evropský soudní dvůr. 

Celoevropské ocenění ochraně přírody v ČR
23. září 2020 schválil Výbor ministrů Rady Evropy doporučení navržená skupinou specialistů. Evropský diplom byl tak prodloužen všem třem zvláště chráněným územím z České republiky, jmenovitě NPR Karlštejn, CHKO Bílé Karpaty a NP Podyjí. Jejich správy (v případě NPR Karlštejn Správa CHKO Český kras) tak opětovně příkladně reprezentovaly státní ochranu přírody ČR na mezinárodním poli, za což si kromě oprávněné gratulace zaslouží i velký dík.