Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování II
Existenci velké části ohrožených druhů nelze v podmínkách České republiky dlouhodobě zajistit pouze prostřednictvím soustavy chráněných území. Patří mezi ně také zvláště chráněné druhy velkých savců. Pro ochranu jejich biotopu je proto třeba zapojit dostupné nástroje ovlivňující využití krajiny; základním je územní plánování.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ochrana biotopů ohrožených druhů v územním plánování
Druhová ochrana v České republice je tradičně založena převážně na ochraně jedinců a na ochraně omezených výskytů v chráněných územích. Dlouhodobou existenci většiny ohrožených druhů nelze pouze s využitím soustavy chráněných území zajistit a ochrana jedinců těchto druhů na ostatním území není efektivním nástrojem k zajištění dlouhodobé existence druhů v naší krajině. Mnoho let trvají snahy o legislativní změny a posun směrem k biotopové ochraně, opakovaně se tento úkol objevuje v různých koncepcích a strategiích, naposledy v aktualizované Strategii ochrany biodiverzity (2016). Potřebná legislativní změna v druhové ochraně však bude ještě dlouhá cesta. Proto je potřebné účinně využívat i nástroje obecné ochrany přírody, nastavení pozitivně stimulujících ekonomických nástrojů (především v rámci společné zemědělské politiky) a nástroje určující využití krajiny. Základním nástrojem pro regulaci využití území je proces územního plánování.
Ochrana přírody 2/2018 — 21. 4. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Závazná stanoviska ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů
V předchozích dvou číslech časopisu se S. Havelková věnovala představení nejpodstatnějších změn, které přináší tzv. velká novela stavebního zákona spojená s novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 225/2017 Sb. účinný od 1. 1. 2018). Tento příspěvek je věnován podrobnějšímu rozboru změny povolování kácení a ukládání náhradní výsadby pro účely stavebních záměrů povolovaných (umisťovaných) v řízeních podle stavebního zákona uvedených v novém § 8 odst. 6 ZOPK. Spolu se zásadní změnou § 70 odst. 3 ZOPK omezující práva ekologických spolků jen na účast v řízeních před orgány ochrany přírody a s novými odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona zásadně omezujícími přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů pro účely řízení podle stavebního zákona je nahrazení samostatného řízení o povolení kácení před orgánem ochrany přírody „pouhým“ jeho závazným stanoviskem velmi závažné.
Ochrana přírody 1/2018 — 18. 2. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Novela stavebního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny
Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a další související zákony (dále jen novela stavebního zákona). Tento zákon kromě stavebního zákona novelizuje v souvislosti se změnami stavebního zákona ještě dalších čtyřicet čtyři zákonů, a to včetně zákona o ochraně přírody a krajiny. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s nejpodstatnějšími změnami stavebního zákona, zejména s těmi, které mají vazbu na postavení orgánu ochrany přírody jako dotčeného orgánu, a dále čtenáře seznámit se změnami zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 6/2017 — 29. 12. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech
Po opakovaných novelizacích zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon EIA) vidím jako účelné pro čtenáře shrnout, jaké z nové právní úpravy vyplývají možnosti účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem. Současně tím navazuji na úvodník z předchozího čísla časopisu.
Ochrana přírody 5/2017 — 21. 10. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
K vybraným procesním aspektům zákona o odpovědnosti za přestupky
Cílem je navázat na články publikované v předchozích číslech časopisu Ochrana přírody1 a rozebrat změny vybraných procesních institutů v souvislosti s čerstvě účinným zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky či PřestZ“) ve snaze zaměřit se na ustanovení, která jsou využívána v sankčních řízeních týkajících se porušení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 4/2017 — 26. 8. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Pěstování paulovnie pro energetické účely
Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), případně jiné druhy tohoto rodu, se stává poněkud problémovým „hitem“ poslední doby. Je stále snazší narazit na nabídky rozmnožovacího materiálu této rostliny (např. Oxytree, In Vitro 112, Shan-tong, Paulownia 9501, apod.). V okolních zemích (Maďarsko, Rumunsko) jsou již zakládány plantáže paulovnií. Nyní se i u nás objevují podnikatelské subjekty nabízející semena či sadbový materiál pro pěstování této rostliny a informace, že jde o velmi výhodný a zaručený způsob hospodaření.
Ochrana přírody 3/2017 — 27. 6. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Odpovědnost za přestupky – otázky hmotného práva
Článek navazuje na stať v č. 5/2016 tohoto časopisu (Havelková), která se v obecné rovině zabývala zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a která nastínila výchozí principy a stěžejní body této nové úpravy jak z hlediska hmotněprávního, tak i procesního. V následujících řádcích si dovolím pokračovat konkrétnějším rozborem hmotněprávních aspektů této úpravy, jež se mohou dotknout výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny a zároveň přináší určitou změnu oproti současnému stavu.
Ochrana přírody 3/2017 — 27. 6. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Zelená infrastruktura: co a proč se ztratilo v překladu?
Jednou ze zajímavostí české ochrany přírody je její nejednotný přístup k zahraničním iniciativám a nástrojům. Některé tvrdošíjně opomíjíme, jiné až přehnaně oslavujeme, a to v obou případech často bez hlubší analýzy. Kde se v těchto pomyslných extrémech nachází koncept tzv. Zelené infrastruktury?
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Novinky v CITES po 17. konferenci smluvních stran v JAR
Ve dnech 24. 9. – 4. 10. 2016 proběhla v jihoafrickém Johannesburgu již 17. konference smluvních stran CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Jednalo se o doposud největší akci svého druhu, zúčastnilo se jí přes 3500 delegátů, zastoupeno bylo 158 vlád a jako pozorovatelé byla přítomna také řada zástupců nevládních a mezivládních organizací. Program konference zahrnoval 90 bodů a dalších 62 návrhů na změny v přílohách CITES, předložených 64 smluvními stranami. Českou republiku reprezentovala delegace složená ze zástupců Ministerstva životního prostředí (Ondřej Klouček, Barbora Hirschová), Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (Jindřiška Jelínková) a České inspekce životního prostředí (Pavla Říhová), vedená velvyslancem ČR v JAR Michalem Králem. Jednalo se o vůbec první konferenci CITES, kde EU mohla vystupovat jako smluvní strana Úmluvy s 28 hlasy. V následujících řádcích představíme některé změny v přílohách CITES odsouhlasené v Johannesburgu.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf