Petr Svoboda

Tak jak v ČR postupuje globální změna klimatu, pokračuje náš zákonodárce v protichůdném legislativním trendu, který pod sloganem urychlení výstavby dále oslabuje klíčové nástroje v právní ochraně přírody. Nejnovějším legislativním příspěvkem v tomto směru je zákon č. 403/2020 Sb., kterým se novelizuje zákon o urychlení výstavby infrastruktury (pod novým názvem „liniový zákon“, dále též jen „LinZ“) a další související zákony, mj. stavební zákon (č. 183/2006 Sb., dále též jen „StavZ“), zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., dále též jen „ZOchrPř“) a správní řád (dále též jen „SprŘ). Tato novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 13. 10. 2020 a má nabýt účinnosti od 1. 1. 2021. Pojďme se podívat na dvě nejvýznamnější změny, které přinesla pro právní ochranu přírody v ČR.

V zákonodárství ČR postupuje trend omezování práva spolků na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody či životního prostředí. Účelem tohoto trendu je urychlení výstavby. Jeho rysy jsou nepromyšlenost a ovládnutí legislativního procesu podnikatelskými svazy. Zmíněný trend má čtyři fáze. Dvě již máme za sebou a dvě se chystají. Na konci tohoto procesu se rýsuje model, v němž budou mít spolky právo účastnit se správních řízení již jen o úzké množině těch největších záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to jen za velmi přísných podmínek. Článek poukazuje na to nejdůležitější, k čemu již došlo i co se chystá a co bez nadsázky představuje demontáž demokratického rozhodování veřejné správy ve věcech životního prostředí po roce 1989.