Podrobné vyhledávání v článcích

Český ráj je kulturní krajinou, kterou po staletí utvářela lidská činnost. Nedílnou součástí jeho podoby jsou rozmanité louky vzniklé jako sekundární bezlesí a po celé generace udržované kosením a extenzivní pastvou. Právě kontinuita tohoto hospodaření vtiskla krajině její osobitý ráz. Nad rybníkem Věžák se dodnes tyčí památník rodu Kosinů, připomínající více než tři století nepřetržitého hospodaření jedné selské rodiny na usedlosti „Na Budách“ v Krčkovicích. Nechal jej roku 1954 vztyčit poslední hospodář rodu Josef Kosina podle návrhu pana profesora Josefa Lamče, rodáka z Krčkovic. Památník vznikl pouhý rok před vyhlášením chráněné krajinné oblasti Český ráj a dnes, po více než sedmdesáti letech, symbolizuje přerod od tradice selského hospodaření k nové éře spojené s nástupem strojů, scelováním polí a ústupem mezí, sadů i pestré mozaiky kulturní krajiny.

Český ráj je z hlediska geologie mimořádně zajímavou a významnou oblastí, kde se na malé ploše koncentrují horniny různého původu a složení. Proto zde můžeme pozorovat pískovcová skalní města, torza sopek, ale dokonce i dobře rozvinutý kras. Kromě toho se tu nalézá množství zajímavých a krásných minerálů.

V letošním roce vznikla v Českém ráji nová přírodní rezervace s názvem Suťové lesy u Turnova. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) tak rozšířila síť maloplošných zvláště chráněných území o lokalitu, která na první pohled působí nenápadně, ale při bližším pohledu odhalí překvapivě pestrý a cenný přírodní svět. Rezervace se nachází poblíž Turnova na svazích údolí Jizery, přímo v chráněné krajinné oblasti Český ráj, a jejím hlavním posláním je ochrana suťových lesů. 

Výr velký a sokol stěhovavý – dva mocní predátoři, kteří jsou symbolem divokosti a odolnosti přírody Českého ráje. Jejich příběh je dramatický a plný zvratů, poznamenán lidskou činností, která je přivedla téměř na pokraj vyhynutí, aby posléze byla jejich populace cílenou ochranou stabilizována.

O krajinu mezi Turnovem, Jičínem a Mnichovým Hradištěm se zajímali naši předchůdci – přírodovědci, vlastivědci, okrašlovací a turistické spolky – již v předminulém století. Kdy se ale poprvé v souvislosti s krajinou v okolí Trosek objevil název Český ráj? Desetiletí se tvrdí, že autory názvu jsou pražští literáti
19. století s Janem Nerudou a Eliškou Krásnohorskou v čele. Že se jezdili rekreovat do lázní v Sedmihorkách a při tom zde vznikl název Český ráj. 

Sedmdesát let v ráji

Jsem starostou nevelké obce Vyskeř ležící uprostřed chráněné krajinné oblasti Český ráj, čítající asi čtyři stovky obyvatel, již jedenáct let. Žiji zde s rodinou s drobnými přestávkami na studium či práci celý život.

„Závorky nesmějí být kurzívou,“ dozvěděl jsem se jen chvíli poté, co jsem vložil do přenosného počítače disketu s rukopisem publikace Legislativa EU a ochrana přírody. Předevčírem se pod stromečkem rozbalovaly dárky a dnes jsme zamířili do Hostivaře, do společného sídla Kroužkovací stanice Národního muzea a sekretariátu České společnosti ornitologické, abychom doladili text průkopnické příručky, než půjde ke grafikovi. 

(26. 7. 1925 – 15. 8. 2020)

Vojena jsem poznal jako čtrnáctiletý na putování Českým krasem a jeskyněmi s celoživotním skautským vedoucím Wabim a slyšel prvně jeho vyprávění o přírodě krasu a pak i Wabiho vyprávění o Vojenovi jako všeobecně uznávané vědecké osobnosti. To bylo Vojenovi 29 let!