Podrobné vyhledávání v článcích

Na hřebenech Hrubého Jeseníku se už řadu let odehrává nerovný boj s rozsáhlými porosty uměle vysázené borovice kleče. Zvuky motorových pil střídá pohled výzkumníků. V nejvyšších polohách se zde během dlouhého vývoje  po skončení poslední doby ledové vyvinulo jedinečné alpínské bezlesí. Díky specifickému vývoji jesenické horské přírody se sem nedostala borovice kleč, která je jinak mezi hranicí lesa a alpínským bezlesím charakteristická ve většině středoevropských hor. Přirozenou absencí borovice kleče jsou tak Jeseníky, společně s Králickým Sněžníkem, unikátní v rámci celé střední Evropy.

V naší největší krasové oblasti – Moravském krasu – je evidováno 1132 jeskyní, včetně dvou nejdelších jeskynních systémů. Přesto je zde ještě mnoho bílých míst; dosud neobjevených jeskyní, propastí nebo částí jeskyní již známých. Takové místo se nachází i pod předělem mezi Pustým a Suchým žlebem. Generace badatelů tuší, že se tu nachází volné prostory mezi propastí Macochou a Kateřinskou jeskyní. Klíčem k objevům by mohl být i dosud nepřekonaný zával na konci Kateřinské jeskyně „Dantovo peklo“.

Mimořádně hodnotné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou v České republice chráněny nástrojem zvláštní ochrany přírody v kategorii památných stromů/památného stromu. I když zákon nedefinuje konkrétní hodnoty, kterými památný strom musí vynikat, v praxi se lze často setkat s mylným přesvědčením, že památný strom je vázaný výhradně na vysoký věk a nadstandardní vzrůst dřeviny. I když tyto atributy hrají prim, zdaleka nepředstavují jediné hodnoty, pro které se památné stromy vyhlašují.

Za těch mnoho let mého členství ve správní radě Nadace Partnerství, jsem se naučil pojem životní prostředí vnímat jinak, šířeji, než je zvykem v Čechách. Jako místo, kde žiji, pracuji, vychovávám děti a bavím se. V oblasti péče o životní prostředí nadace rozvíjí programy věnované ochraně přírody a podpoře lidí, komunit a odborníků, podnikatelů, milovníků přírody (i života) v jejich snaze najít společnou řeč. A tak jsem byl u zrodu „stromového programu Nadace Partnerství“, přesněji Ankety Strom roku, která je právě o místu, kde žijeme a učíme děti lásce k přírodě, k vodě, živočichům a stromům, k historii „mého domova“.

Ecology
Bowman W. D., Hacker S. D. & Cain M. L.
4. vydání. Sinauer Associates, Inc. Publishers Sunderland, MA 2017. 594 str. + cvii.
ISBN 978-1-6053-5618-1. Internetové knihkupectví Amazon nabízí vázanou publikaci od 115 USD.

Jiřího, který začátkem srpna oslavil šedesátiny, znám více než čtvrt století. Pracoval jsem tehdy jako vedoucí Správy CHKO Jizerské hory a Jiří byl vedoucím technologem Lesního závodu Frýdlant.

Ten muž dokonale klame vzhledem: Rozhodně byste mu nehádali šedesát. A asi byste ani nečekali, že tenhle urostlý chlap na otázku herce Miroslava Vladyky v pořadu Klenoty naší krajiny odpoví se zasněným pohledem do proudu Divoké Orlice, že „kytičky“ jsou jeho vášeň. Jeho profesní dráha se dotkla i stavebních řemesel či lesnictví, ale k rostlinám se od počátku spirálovitě blížila.

Šedesáté narozeniny už dávno nejsou koncem profesního života, kdy opotřebovaný organismus dychtí po starobním důchodu s vidinou péče o vnoučata nebo krmení holubů v parku. Přesto je to významné výročí a stojí za to si je připomínat nejen ohlédnutím zpět, ale také pohledem do budoucna. To připomenutí je na nás ostatních, protože ti, kterých se jubileum dotýká, lidé svěží a aktivní, si je zpravidla ani nestihnou uvědomit. Dobrým příkladem takového jubilanta je Ing. arch. Jana Mejzrová, dobrá duše Správy CHKO Jizerské hory.