Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Mezinárodní ochrana biodiverzity opět na křižovatce

Autor: Jiří Mach, Jan Plesník

Zacíleno na genetické zdroje
O výše zmíněné situaci se ovšem během konference příliš nehovořilo a převládala jiná témata. Jednání CBD se tradičně zabývají nejrůznějšími novými technologiemi, které mohou mít dopad na biologickou rozmanitost. Představují tak hlavní mezinárodní platformu, kde se po odborné debatě přijímají politická rozhodnutí, jejichž prostřednictvím je možné využití uvedených soudobých postupů rozumným způsobem usměrňovat. V Egyptě se delegáti zaměřili na syntetickou biologii v nejširším smyslu a na digitální informace o genetických zdrojích získané jejich sekvencováním.

Nepřehlédnutelná husice nilská (Alopochen aegyptiacus) byla ve starověkém Egyptě
zasvěcena univerzální bohyni Esep, známější pod řeckým jménem Isis. V Evropě,
kam byla vysazena jako ozdoba parkových jezírek, je považována za významný
invazní nepůvodní druh. Foto Jan Plesník

Účastníci konference proto podrobně projednávali editování genů, zejména mutagenní řetězovou reakci. Zmiňovaná metoda může přispět k vymýcení malárie, účinně odstraňovat z izolovaných ekosystémů invazní nepůvodní druhy nebo patogenní organismy, zlepšovat odolnost organismů vůči změnám podnebí nebo regulovat ekonomicky či epidemiologicky závažné taxony (Champer et al. 2016, Prowse et al. 2017, Moro et al. 2018, Webber et al. 2018). Na druhou stranu jedinci s pozměněným genotypem mohou mimo laboratoře vyvolat mutace u necílových druhů, zasáhnout – byť v různé míře ― do fungování ekosystémů a podpořit vymírání druhů (Oye et al. 2014, Ledford 2015, Esvelt & Gemmel 2017, Kofler et al. 2018, Simon et al. 2018).
Digitální informace o sekvencích genetického materiálu se stala ještě ožehavějším tématem, protože představuje nejen standardní výstup vědecké práce, ale běžně najde uplatnění také v lékařství, farmaceutickém, kosmetickém a chemickém průmyslu nebo zemědělství. Některé státy se obávají, že využívání genetického zdroje pouze na základě sekvenčních dat, bez nutnosti přístupu k samotnému materiálu, povede k biopirátství, tedy patentování produktů získaných zadarmo z genetických zdrojů obvykle rozvojové nebo postkomunistické země. Jiné vlády vidí v regulaci digitálních informací o pořadí nukleotidů v DNA hrozbu pro výzkum zaměřený také na ochranu biodiverzity, sloužící odhalování nepovoleného obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich, ochraně populací cílových druhů a taxonomii pro potřeby ochrany přírody (UNEP 2018b).

Jižní a střední část Sinajského poloostrova zabírá Sinajské pohoří, kde leží
i Mojžíšova hora, mnohými teology považovaná za biblickou horu Sinaj.
Foto Jiří Mach

Smluvní strany se shodly alespoň na tom, že je třeba oběma tématům nadále věnovat náležitou pozornost. Nicméně ani v Šarm aš-Šajchu k zásadním rozhodnutím nedošlo, a tak CBD v této oblasti i nadále dost dobře nestačí reagovat na pokračující překotný vývoj biotechnologií, jehož jsme již určitou dobu svědky.

Antilopa adax (Addax nasomaculatus) kdysi obývala pouště a polopouště
celé severní Afriky, ale v současnosti je ve většině původního areálu
rozšíření vyhubena. Ve starověkém Egyptě ji chovali jako domácí zvíře.
Foto Jan Plesník

Jak dál po roce 2020?
Hlavním bodem konference se ovšem podle očekávání stalo projednání nového globální ho rámce ochrany biodiverzity po roce 2020. Dosud panuje shoda pouze v tom, že jeho klíčovým aspektem musí být flexibilita jak při definování cílů, tak stanovení praktických opatření. V příštích dvou letech bude mít přípravu nezbytných podkladů na starosti specializovaná odborná skupina. Čas ale běží a ani obsah předpokládaného koncepčního východiska ochrany genetické, druhové a ekosystémové rozrůzněnosti na naší planetě, ani jeho vhodná forma doposud probírány nebyly.

Bůh řeky Nilu Sobek byl zobrazován buď jako krokodýl, nebo muž s krokodýlí
hlavou a uhynulí plazi se mohli dočkat vysoké pocty – být mumifikováni.
Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) byl ale v Egyptě vyhuben již během
19. století. Foto Jan Plesník

V rámci CBD lze uvažovat o třech variantách zmiňovaného strategického východiska. První z nich, nová právně závazná příloha úmluvy vyžaduje zdlouhavou a složitou změnu samotného textu konvence, navíc s nejistým výsledkem, což není příliš reálné.

Přímorožce arabského (Oryx leucoryx), ceněného arabskými i evropskými
lovci, se podařilo zachránit chovem v lidské péči, odkud je s různým úspěchem
vysazován do volné přírody. Sinajský poloostrov představoval západní hranici
jeho rozšíření. Foto Jan Plesník

Další možnost vychází z předpokladu, že strategický rámec péče o biologickou rozmanitost na Zemi bude mít podobu samostatného, opět právně závazného protokolu k úmluvě. Připomeňme, že CBD byla v květnu 1992 v keňském Nairobi uzavřena jako rámcová úmluva, kterou měly konkretizovat právě jednotlivé protokoly. V současnosti existují dva, konkrétně Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000) a Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání (2010), a oba se rodily bolestivým a dlouholetým vyjednáváním. Další protokoly, cílené na ochranu lesní biodiverzity, invazní nepůvodní druhy a chráněná území a ekologické sítě, byly mezinárodním společenstvím rázně odmítnuty v samém zárodku. K tomu připočtěme, že protokol musejí vlády nezávislých států po jeho formálním přijetí konferencí ratifikovat, což netrvá ani měsíce, ani roky, ale mnohem více. Není žádným tajemstvím, že závazky vyplývající jak z Cartagenského, tak Nagojského protokolu na sebe doposud nepřevzaly všechny smluvní strany CBD. Uvedený model, ačkoliv se ukazuje jako nejvhodnější, se proto v tuto chvíli také jeví málo pravděpodobným.

Také ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus) patřil jako symbol boha písma
a moudrosti Thovta mezi živočichy uctívané starými Egypťany. Foto Jan Plesník

Jako nejreálnější, byť nejslabší po právní stránce, se zdá být přijetí strategického rámce CBD po roce 2020 rozhodnutím konference smluvních stran založeném na shodě všech smluvních stran. Stejným způsobem byly odsouhlaseny i oba předchozí globální rámce (cíle do roku 2010 a stávající Strategický plán Úmluvy o biologické rozmanitosti do roku 2020). Rozhodnutí konference mívají spíše povahu doporučení, kterými se mají vlády a další zainteresované strany řídit. Jejich nespornou výhodou proto zůstává skutečnost, že si jednotlivé státy mohou samy ušít na míru vhodná opatření, jak dosáhnout dohodnutých globálních cílů ve svých politických, hospodářských a společenských podmínkách. Můžeme proto očekávat, že v příštích dvou letech bude právě tato možnost v CBD jako jediná podrobně debatována, a to zejména v důsledku již zmiňované neschopnosti aktérů nalézt pro přijetí silnějšího politického a právního závazku nezbytnou podporu.

Osvěta nadále nutná
Dlouhodobým problémem péče o biologickou rozmanitost zůstává skutečnost, že jak nejširší veřejnost, tak řídící pracovníci a politici stále nedoceňují význam biodiverzity včetně široké škály dopadů, které její ztráta způsobuje nejen přírodě, ale i lidské civilizaci. Porovnání pozornosti věnované na mezinárodní úrovni změnám podnebí a biologické rozmanitosti vyznívá z pohledu biodiverzity naprosto tristně. Problém tkví i v tom, že problematiku biodiverzity není snadné naprosto srozumitelně vysvětlit. Uvedený všeobjímající pojem nelze na rozdíl od klimatu postihnout několika málo veličinami a shoda nepanuje ani v tom, zda by měla být větší pozornost věnována ochraně ekosystémů, druhů, nebo obojího. Určitou naději v tomto směru představuje činnost Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), v jejímž rámci odborníci z celého světa včetně České republiky připravují co nejobjektivnější hodnocení biodiverzity na Zemi, které bude uveřejněno v květnu 2019 v Paříži.

Faraonova nařízení chránila dalšího kultovního živočicha – supa mrchožravého
(Neophron percnopterus). Foto Jan Plesník

Každé rozcestí potřebuje správné ukazatele
V roce 2020 se mezinárodní ochrana biodiverzity v metropoli nejlidnatější země světa octne – a nebude to poprvé – na křižovatce, kdy na jedné straně bude k dispozici ne příliš pozitivní vyhodnocení stávajícího Strategického plánu podpořené aktuálními vědecky robustními a na důkazech založenými analýzami stavu, změn a vývojových trendů celosvětové biodiverzity, na druhé straně pak větší či menší ochota jednotlivých států skutečně se stávající nepříznivou situací něco dělat. Při oficiálním zakončení egyptské konference zaznělo časem prověřené africké přísloví: Pokud chceš jít rychle, jdi sám, pokud chceš dojít daleko, jděte společně. Současná mezinárodní ochrana biodiverzity ovšem vyžaduje tak trochu obojí, tedy rychlou a společnou akci.

Použitá literatura:
CBD (2010): Strategic Plan for Biodiversity 2011-2020 and the Aichi Targets. Convention on Biological Diversity Montreal, 4 pp. - ESVELT K.M. & GEMMELL N.J. (2017): Conservation demands safe gene drive. PLoS Biol. 15 (11): e2003850. - CHAMPER J., BUCHMAN A. & AKBARI O.S. (2016): Cheating evolution: engineering gene drives to manipulate the fate of wild populations. Nat. Rev. Genet. 17: 146-159. - KOFLER N., COLLINS J.P., KUZMA J., MARRIS E., ESVELT K., NELSON P.M. et al. (2018): Editing nature: Local roots of global governance. Science 362: 527-529. - LEDFORD H. (2015): Caution urged over DNA editing in wild. Method for rapidly altering gene pools could harm ecosystems. Nature 524: 16. – LEDFORD H. (2016): Riding the CRISPR wave. Biologists are embracing the power of gene-editing tools to explore genomes. Nature 531: 157-159. - MACE G.M., BARRETT M., BURGESS N.D., CORNELL S.E., FREEMAN R., GROOTEN M. & PURVIS A. (2018): Aiming higher to bend the curve of biodiversity loss. Nature Sustain. 1: 448-451. - MORO D., BYRNE M. KENNEDY M., CAMPBELL S. & TIZARD M. (2018): Identifying knowledge gaps for gene drive research to control invasive animal species: The next CRISPR step. Glob. Ecol. Conserv. 13: e00363. - OYE K.A., ESVELT K., APPLETON E., CATTERUCCIA F., CHURCH G. et al. (2014): Regulating gene drives. Regulatory gaps must be filled before gene drives could be used in the wild. Science 345: 626-628. - PETR J. (2015): CRISPR – průlom v přírodních vědách. Vesmír 94: 288-290. - PLESNÍK J. (2011): V Nagoji se Kodaň nekonala. Ochrana přírody 66 (1): 29-31. – PLESNÍK J. (2017): V Cancúnu se jednalo o globální biologické rozmanitosti. Ochrana přírody 72 (1): 28-31. - PROWSE T.A.A., CASSEY P., ROSS J.V., FITZNER C., WITTMANN T.A. & THOMAS P. (2017): Dodging silver bullets: good CRISPR gene-drive design is critical for eradicating exotic vertebrates. Proc. R. Soc. B 284: 20170799. – SIMON S., OTTO M. & ENGELHARD M. (2018): Synthetic gene drive: between continuity and novelty. EMBO Rep. 19: e45760. - TITTENSOR D.P., WALPOLE M., HILL S.L.L., BOYCE D.G., BRITTEN G.L., BURGESS N.D. et al. (2014). A mid-term analysis of progress toward international biodiversity targets. Science 346: 241–244. – UNEP (2018a): Updated scientific assessment of progress towards selected Aichi Biodiversity Targets and options to accelerate progress. Secretariat of the Convention on Biological Diversity Montreal, 48 pp. - UNEP (2018b): Fact-finding and scoping study on digital sequence information on genetic resources in the context of the Convention on Biological Diversity and the Nagoya Protocol. Secretariat of the Convention on Biological Diversity Montreal, 78 pp. - WEBBER B.L., RAGHUC S. & EDWARDS O. R. (2015): Is CRISPR-based gene drive a biocontrol silver bullet or global conservation threat? Proc. Natl. Acad. Sci. USA 112: 10565-10567.