Rozhovor s Pavlem Bendou, ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko
Ochrana přírody 5/2020 — 2. 11. 2020 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
Krátká zpráva o dočasném soužití dvou nových druhů pro Národní park České Švýcarsko

Přirozený příchod druhu do národního parku, zejména pak dříve vyhubeného, patří v ochraně přírody obvykle k vítaným událostem. Tak tomu je i v případě vlků, kteří na pomyslné dveře Českého Švýcarska klepali od roku 2013. Nebylo však vůbec jisté, zda se zde také trvale usadí. Přece jen se jedná o vysoce navštěvovanou oblast a ani svým reliéfem není zdejší krajina srovnatelná s Horní Lužicí (Sasko), odkud se vlci začali šířit. Trvalá přítomnost vlků na území parku však byla v roce 2017 prvně a v roce 2018 opakovaně potvrzena.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Konference TransParcNet 2016 v Českosaském Švýcarsku

Pod zkratkou TransParcNet se skrývá sdružení přeshraničních velkoplošných chráněných území (parků), které jsou certifikovány v rámci programu Federace Europarc „Transboundary Parks – Following Natureʼs Design“.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 10. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Nové výzvy

Dva státy, čtyři velkoplošná chráněná území, jediná pískovcová krajina. I tak je možné popsat přeshraniční oblast Českého a Saského Švýcarska, jejíž jádro tvoří dva národní parky obklopené dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Správy těchto území své aktivity v oblasti práce s veřejností již řadu let koordinují. Potenciál pro spolupráci tím však zdaleka není vyčerpán. S ustupujícím významem politické hranice se naopak otevírají nové možnosti pro utváření jediné a zřetelné identity regionu Českosaského Švýcarska.
Ochrana přírody 2/2013 — 21. 6. 2013 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Výsledky monitorování a jejich využití v praxi - České Švýcarsko

Jedním ze zásadních úkolů moderní ochrany přírody je hledání a nacházení rovnováhy mezi využíváním přírody a krajiny pro potřeby člověka a omezováním lidských aktivit v chráněných územích. Zaměříme-li se na oblast turistického, rekreačního a sportovního využívání takových území, lze základ pro diskusi spatřovat již v samotném vyhlášení chráněného území, kdy na straně jedné jsou uvedeny v platnost přísnější ochranné podmínky, jdoucí ruku v ruce se vznikem určité značky jakosti, která zvyšuje návštěvnickou atraktivitu téhož předmětu ochrany. Monitorování návštěvnosti a jejích dopadů na přírodní prostředí je proto logickou součástí činnosti správy chráněného území, přičemž množství návštěvníků je při sledování souvislostí mezi rekreačním využíváním území a stavem přírodního prostředí jedním z nezbytných indikátorů.
Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo