Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Ochrana tygrů a Česká republika

Kdo jede na tygru, nesmí už sestoupit. Asijské přísloví

Autor: Silvie Ucová, Pavla Říhová, Jiří Šafář, Jan Plesník

Kolik jich je a kde
V současné době tygři žijí na méně než 6  % svého historického areálu rozšíření, jenž se přitom od roku 2006 zmenšil o plných 42  % (WWF 2016, Knoka et al. 2018). Celkový počet tygrů ve volné přírodě až do roku 2016 dramaticky klesal. Nyní se celková početnost těchto velkých koček ve volné přírodě odhaduje na 5 060–5 200 jedinců, z nichž je ale jen 1 500 dospělých samic. IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody) proto nadále hodnotí tygra jako celosvětově ohroženého (EN) – Goodrich et al. (2015). Situaci navíc významně ztěžuje skutečnost, že areál rozšíření tygra je fragmentován do té míry, že v současnosti žádná populace zmiňované šelmy nečítá jeden tisíc rozmnožování schopných jedinců, nezbytných pro udržení dlouhodobě životaschopné populace (Walston et al. 2010). Odborníci navíc přičítají hlášené zvyšování početnosti tygrů ve volné přírodě zdokonaleným metodám sčítání, jako jsou fotopasti, telemetrické sledování, analýza DNA z trusu a dalších biologických stop či značení jedinců a jejich zpětný odchyt, postupům sčítání nadhodnocujícím početnost (Karanth et al. 2016, Harihar et al. 2017) a snahám vlád uvádět vyšší abundanci jako důkaz úspěšné ochrany a péče (Darimont et al. 2018). Aktuální informace o početnosti jednotlivých tradičně uznávaných tygřích subspecií přináší tabulka 1.

Činitele ohrožující tygry ve volné přírodě se nemění
Pytlačení pro nelegální obchod s vysoce ceněnými tygřími produkty, jako je kožešina, kosti, maso, tonikum a další, představuje pro tygry zdaleka největší hrozbu. Přibližně jeden milion čtverečních kilometrů neobývaného prostředí vhodného pro tygry zůstává jasným důkazem uvedené skutečnosti.

Ve 40. letech 20. století přežívalo ve volné přírodě pouze 20–30 tygrů ussurijských
(Panthera tigris altaica), proto se vyznačuje současná mnohem početnější
populace vysokým stupněm příbuznosti jedinců (efekt hrdla lahve). Foto Jiří Šafář

Tygr je zařazen v příloze I CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), resp. příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ve znění nařízení Komise (EU) 160/2017 jako druh přímo ohrožený vyhubením. Z tohoto důvodu jsou prodej této kočky i další komerční činnosti, jako je nabízení k prodeji, nákup, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk, držení nebo převážení za účelem prodeje a další, zakázány.

Nejmenším v současnosti žijícím poddruhem tygra se stal ostrovní poddruh
tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae). Foto Jiří Šafář

Ačkoli všechny země nepovolují tygří kosti využívat, k jejich nelegálnímu zpracovávání dochází zejména v Číně, Malajsii a Vietnamu. V Číně existuje celá řada farem zabývajících se intenzivním chovem tygrů, přičemž populace v zajetí čítá více než 6 000 jedinců: odtud se žádaná komodita dostává na černý trh (EIA 2017). Ve Vietnamu celkově narůstá objem obchodování s částmi těl volně žijících živočichů včetně tygrů: v současnosti má 54 milionů tamějších obyvatel přístup na internet (Indenbaum 2018a, 2018b). Protože jak v Číně, tak ve Vietnamu žije ve volné přírodě několik posledních tygrů, pokud již nejsou zcela vyhubeni, pašují se do obou zemí tygří produkty ze zahraničí (Wong 2015, Indenbaum 2018a).

Tygři jsou zabíjeni místním obyvatelstvem také ve snaze chránit vlastní život a hospodářská zvířata, i když počet konfliktů mezi lidmi a tygry výrazně poklesl (Goodrich 2010, Kartika & Koopmans 2013). Mnoho výrobků označených jako produkty z tygra jsou ve skutečnosti napodobeniny a vzniká tak šedá zóna, zvyšující již proto velkou spotřebitelskou poptávku.

Jen v letech 2000–2015 byly v celém světě konfiskovány produkty pocházející přinejmenším
z 1 755 tygrů, přičemž uvedené číslo podle všeho představuje jen zlomek skutečné úrovně nezákonného obchodu (Stoner et al. 2016).

Chov tygrů v České republice – příliš mnoho otazníků
Od roku 2013 zaznamenává Česká inspekce životního prostředí nárůst záchytů částí tygřích těl a produktů z nich: jedná se o vývozy či záchyty zboží obchodovaného v ČR. Zabaveny byly celé tygří kostry, zuby, drápy, vousy, vývary, masoxy a další. Veškeré uvedené záchyty souvisí s činností vietnamské komunity působící na území ČR.

Bližší analýza záznamů v Registru CITES (elektronická databáze dokladů CITES spravovaná MŽP) ukázala, že v ČR bylo v roce 2015 oficiálně chováno na 174 živých tygrů ― 130 v soukromých chovech (celkem 19 subjektů), přičemž největší chovatel vlastní kolem 40 jedinců, a dalších 44 v zoologických zahradách. Záznamy jednoznačně vykazovaly velký pohyb tygrů, celkem chovy v ČR prošlo v posledních letech 404 tygrů. Inspektoři postupně provedli kontroly všech tygrů. Nepřekvapilo, že byly zjištěny rozsáhlé nesrovnalosti v dokladech, zejména neohlášené úhyny, deponace, přesuny nebo změny majitelů. Docházelo k záměnám zvířat, někteří tygři zmizeli, jiní měli podle dokladů dvojí historii. Tygr, který byl podle vývozního povolení exportován v roce 2007 do Pákistánu, byl podle chovatele o dva roky později vyvezen do Rumunska: tentýž jedinec byl podle registračního listu v roce 2015 odhlášen z chovu v ČR jako uhynulý.

Snímek tygra zabitého v České republice pro ilegální obchod přinesla
řada českých i zahraničních hromadných sdělovacích prostředků. Foto Policie ČR

K možným machinacím přispívá skutečnost, že fyzický odečet mikročipů, kterými jsou tygři v chovech většinou individuálně označeni, je u nekontaktních zvířat prakticky neproveditelný bez celkové anestezie zvířete. Navíc pro kontrolu identity tygrů lze jen obtížně použít fotografie. S ohledem na nesrovnalosti v dokumentech, velký pohyb zvířat a problematičnost kontroly individuálního značení zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o tygry, k nimž byly doklady vydány, anebo zda jsou na dané doklady chováni zcela jiní jedinci.

Při zásahu zabavili policisté a celníci i tygří kožešinu
pocházející z chovu v ČR. Foto Policie ČR

Provedená šetření odhalila také velmi podivnou vysokou úmrtnost tygrů chovaných v České republice v zajetí mimo zoologické zahrady. Normální doba dožití tygrů v zajetí se při dobré péči pohybuje v rozmezí 15–20 let, zatímco tygři v privátních chovech v ČR vykazují nejvyšší mortalitu kolem pátého roku, kdy by mladá zvířata měla být v plné síle. Vysoká mortalita svědčí buď o naprosto nevhodných podmínkách chovu, obrovské genetické zátěži zvířat např. vlivem inbreedingu (příbuzenská plemenitba využívaná k cílené selekci na bílou či zlatou barvu), nebo o možnosti záměrného zabíjení tygrů pro nelegální obchod. Nakládání s mrtvými těly bohužel není v ČR legislativně řádně upraveno, což nahrává možnosti, že kadávery jsou nelegálně zpracovávány pro výrobu nejrůznějších tygřích produktů.

Členové organizované skupiny připravovali ze zabitých tygrů i tzv. masox
a další produkty. Foto Policie ČR

Podle záznamů bylo v letech 2015―2017 prodáno z/do ČR v rámci EU 71 tygrů. V letech 2006―2017 bylo z ČR do zemí mimo EU exportováno 57 tygrů. Jednalo se mj. o vývozy do Vietnamu a Thajska do zařízení, která sice bývají navenek prezentována jako ochranářská či jako zoologické zahrady, ale existují věrohodné informace o jejich napojení na nelegální obchod či důvodná podezření na nelegální činnost.

Na základě výše uvedených podezření podala ČIŽP v říjnu 2016 trestní oznámení a předala veškeré informace Celní správě jako orgánu činnému v trestním řízení. Trvalo více než rok, než se podařilo získat dostatečné množství informací ukazujících, že na území ČR skutečně operuje organizovaná skupina, která se zabývá zabíjením tygrů a výrobou a distribucí produktů z uvedených velkých koček např. vývarů, tygřího vína apod. Další rok si pak vyžádalo rozkrývání a dokumentování její činnosti. Řetězec zahrnoval jak chovatele tygrů, tak zprostředkovatele, zpracovatele/preparátora a vietnamského překupníka s navazující klientelou. Zjištěná cena tygřího masoxu dosahovala asi 1 500 Kč/g, za kůži byli zájemci ochotni zaplatit 60 000 až 100 000 Kč a cena jednoho drápu činila 2 500 Kč. Z jednoho zabitého tygra je přitom možné vyrobit až 10 kg masoxu (Říhová 2018).

Současný stav problému a jak se s ním rozumným způsobem vypořádat
Nikdy v historii nebylo na ochranu jediného druhu vynaloženo více finančních prostředků, a to jak státních, tak nevládních, nebylo zapojeno více lidí ani nebyla získána větší politická podpora, než je tomu v případě tygra (GTIS 2011).

Je zřejmé, že nelegální obchod s tygry bude rozsáhlejší, než se původně myslelo. Zásadní je zjištění, že se neodehrává pouze v Asii, ale je skrytě rozšířen i v Evropě. Přitom se neobchoduje pouze s kůžemi, drápy, zuby a kostmi, ale i s hůře rozeznatelnými typy zboží, jako jsou vývary, pasty či prášek. Podle zjištění z vyšetřování v ČR mohou tygři chovaní v zajetí představovat významný zdroj suroviny pro černý trh. Příslušníci vietnamské komunity vykupují od soukromých chovatelů tygry, přičemž opracované kosti a tygří masox se spotřebovávají jednak v EU, jednak je kurýři nelegálně přepravují letecky v zavazadlech do Vietnamu či jiných asijských zemí. Potvrzuje se, že pokud se s tygry chovanými mimo zoologické zahrady a výrobky z nich obchoduje na černém trhu, rozšiřuje se poptávka a zvyšuje počet spotřebitelů (Bale 2018, CITES 2018a).

Proto by měl být obchod s tygry, jedince odchované v lidské péči nevyjímaje, výrazně omezen a měla by být zavedena přísnější pravidla pro podmínky a účel soukromého chovu a požadavků na jejich provozovatele. V tomto duchu ostatně hovoří i aktualizovaná rezoluce, přijatá na 17. zasedání konference smluvních stran CITES v Johannesburgu na přelomu září a října 2016 (CITES 2017). Kontaktní chov, mazlení s mláďaty, záměrná nadprodukce mláďat, legální lov uměle odchovaných zvířat na farmách a jakékoli další komerční využívání velkých šelem by měly být ve všech smluvních stranách CITES zakázány, protože jsou zcela proti smyslu ochrany ohrožených druhů.

26. července 2018 oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec zákaz exportu tygrů z ČR mimo EU (MŽP 2018, CITES 2018b). Pouze zařízení typu licencovaných a důvěryhodných zoologických zahrad nebo primárně vědeckých institucí mohou být zárukou, že se exempláře tygrů nedostanou na černý trh, kde by stimulovaly další poptávku po produktech z nich získávaných. V tomto duchu vydala AOPK ČR jako vědecký orgán CITES v listopadu 2018 doporučení omezit až na výše uvedené situace vývoz živých i neživých exemplářů tygra z České republiky do zahraničí.

Použitá literatura:

Bale R. (2018): Illegal tiger trade fed by „tiger farms“, new evidence reveals. Nat. Geogr. online. https://www.nationalgeographic.com/animals/2018/07/wildlife-watch-news-captive-tiger-farms-trafficking-investigation-vietnam-laos/. - CITES (2017): Asian big cats in captivity: Report of the Secretariat. 69^th Meeting of the Standing Committee Document 33, Geneva, 27 November – 1 December 2017. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 2 pp. – CITES (2018a): Implementation of CITES decision 17.228. Review of implementation of Resolution Conf. 12.5. (Rev. COP 17) on the conservation of and trade in tigers and other Appendix I Asian big cats. Report by Kristin Nowell, CAT and IUCN SSC Cat Specialist Group, with additional support from WWF. 70^th Meeting of the CITES Standing Committee Document 51, Sochi, Russian Federation, 1-5 October 2018. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 153 pp. - CITES (2018b): Report on the implementation of measures taken to combat illegal trade in tigers (Panthera tigris) – Czech Republic. 70^th Meeting of the CITES Standing Committee Document 23 Inf., Sochi, Russian Federation, 1-5 October 2018. CITES Secretariat Geneva, Switzerland, 23 pp. - Darimont Ch.T., Paquet P.C., Treves A., Artelle K.A. & Chapron G. (2018): Political populations of large carnivores. Conserv. Biol. 32: 747-749. - EIA (2017): Cultivating demand. The growing threat of tiger farms. EIA London and Washington. D.C., 22 pp. - Goodrich J.M. (2010): Human–tiger conflict: A review and call for comprehensive plans. Integr. Zool. 5: 300-312. - Goodrich J., Lynam A., Miquelle D., Wibisono H., Kawanishi K. et al. (2015): Panthera tigris. The IUCN Red List of Threatened Species 2015: e.T15955A50659951.  IUCN Gland, Switzerland. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2015-2.RLTS.T15955A50659951.en. - GTIS (2011): Global Tiger Recovery Program 2010–2022. Global Tiger Initiative Secretariat Washington, D.C., 57 pp. - Harihar A., Chanchani P., Pariwakam M., Noon B.R. & Goodrich J. (2017): Defensible inference: Questioning global trends in tiger populations. Conserv. Lett. 10: 502–505. - Indenbaum R.A. (2018a): A rapid assessment of the tiger trade in Vietnam. TRAFFIC 30 (1): 33-36. – Indenbaum R.A. (2018b): Viet Nam Online: A rapid assessment of e-commerce wildlife trade in Viet Nam 2017. TRAFFIC Int. Cambridge, U.K., 16 pp. - Karanth K.U., Miquelle D.J., Goodrich J. & Gopalaswamy A.M. (2016): Statement of concern by tiger biologists. Wildlife Conservation Society New York. https://newsroom.wcs.org/News-Releases/articleType/ArticleView/articleId/8872/Statement-of-Concern-by-Tiger-Biologists.aspx. - kARTIKA e.c. & kOOPMANS f. (2013): Human-tiger conflict: An overview of incidents, causes and resolutions. WWF International Gland, Switzerland, 28 pp. - Knoka A.M., Sawosz E. & Chwalibog A. (2018): Reminder about tigers: current status and conservation. Int. J. Avian & Wildlife Biol. 3 (2): 91–92. - MŽP (2018): Ministr Brabec: Česká republika zavádí zákaz vývozu tygrů do zemí mimo EU. www.mzp.cz/cz/news 180726 SZ. - Říhová P. (2018): Zpráva kontrolních CITES orgánů ČR, zkompilovaná Českou inspekcí životního prostředí. ČIŽP Praha, 16 pp. - Stoner S., Krishnasamy K., Wittmann T., Delean S. & Cassey P (2016): Reduced to skin and bones re-examined: Full analysis. An analysis of tiger seizures from 13 range countries from 2000–2015. TRAFFIC Petaling Jaya, Selangor, Malaysia, 100 pp. – Ucová S. (2018): Mazlením k týrání? Sborník z 9. ročníku semináře k problematice CITES, Bohuslavice 6.-7. června 2018. AOPK ČR, 20 pp. - Walston J., Robinson J., Bennett E., Breitenmoser U., da Fonseca G. et al. (2010): Bringing the tiger back from the brink — the six percent solution. PLoS Biology 8 (9): e1000485. - Wong R.W.Y. (2015): The organization of the illegal tiger parts trade in China. Brit. J. Criminol. 156: 995-1013. - WWF (2016): Global wild tiger population increases, but still has a long way to go. WWF International Gland, Switzerland. http://www.worldwildlife.org/press-releases/global-wild-tiger-population-increases-but-still-a-longway-to-go--3. WWF (2018):