Podrobné vyhledávání v článcích

Přezvěření je jeden z největších problémů pro lesní hospodaření a ochranu biologické diverzity v ČR. Stavy zvěře jsou enormní a ve velké části honiteb dále rostou. Kupříkladu jelení zvěře žije ve Slavkovském lese (honitba Prameny) aktuálně 13× více, než by odpovídalo přirozené populační hustotě (Tájek et al. 2025). Charakter a míra poškození závisí na biotopu, krajinném kontextu a především na druhu zvířat škodu způsobujícím.

Dlouhé časové řady spolehlivých dat jako výsledky systematického monitoringu jsou pro efektivní ochranu přírody naprosto klíčové. Programy sledování stavu biodiverzity napříč Evropou zůstávají roztříštěné a jsou metodicky nejednotné, s řadou taxonomických i časoprostorových mezer, což ztěžuje jejich praktické využití. Častým faktem je také pozdní aplikace inovativních přístupů v praxi.

Vranka obecná (Cottus gobio) patří k typickým rybám našich kamenitých bystřin a podhorských řek. Žije skrytě při dně, a tak pozornosti většiny lidí snadno uniká. V tocích, které si zachovaly nebo znovu získaly chladnou, čistou a proudnou vodu s kamenitým dnem, přitom může vytvářet velmi početné populace.

V souvislosti s otravami karnivorních ptáků se momentálně mluvilo zejména ve vztahu k rozhodnutí Ministerstva zemědělství o umožnění plošné aplikace rodenticidu Stutox. Dříve byl nejčastěji jmenovaným viníkem otrav karbofuran. V jejich mediálním stínu však existuje další, zatím málo zmiňovaná, ale neméně nebezpečná skupina pesticidů – antikoagulační rodenticidy (AR). 

Rostoucí hrozba přírodních požárů v České republice v důsledku změny klimatu vyžaduje přehodnocení stávajících postupů pro klasifikaci požárního rizika a prevence. Místo subjektivních odhadů je vhodné zavést standardizovanou metodu pro hodnocení vegetace z hlediska její hořlavosti a potenciálního chování při požáru. Tento článek představuje certifikovanou metodiku „Objektivní klasifikace vegetace České republiky do palivových modelů, Trnka et al., 2025“. Cílem je vysvětlit její význam a přínos pro odborníky v ochraně přírody, lesnictví i krizovém řízení a seznámit čtenáře s konceptem palivových modelů, postupem jejich vytvoření a především s jejich praktickým využitím.

Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi v rámci řešení projektu s názvem „Průchodnost dopravní infrastruktury jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy (TRIPASS)“, podpořeného v letech 2021–2/2026 Technologickou Agenturou ČR v programu doprava 2020+. Na projektu se podíleli pracovníci AOPK ČR společně s kolegy ze společnosti HBH Projekt spol. s r. o. a Centra dopravního výzkumu v. v. i. Dalším řešeným tématem bylo testování dvou typů kombinovaných odpuzovačů živočichů u silnic na Vysočině. O tom si můžete přečíst v článku Jitky Uhlíkové a kol. v předchozím čísle Ochrany přírody.

An understanding of the natural world is a source of not only great curiosity, but great fulfilment. 
Sir David Attenborough v rozhovoru pro BBC (nedatováno)

Názory na vzájemný vztah mezi vědou a ochranou přírody, resp. péčí o biologickou rozmanitost mohou být značně protikladné. Podle některých není snaha zachovat zdravé přírodní a krajinné dědictví nic jiného než vědecká disciplína nebo alespoň aplikovaná věda. Naproti tomu jiní tvrdí, že ochrana přírody a krajiny představuje výlučně citovou záležitost, protože přírodu má naprostá většina lidí ráda, obzvláště živou. 

Beskydské štěrkonosné řeky bývaly ztělesněním nespoutané přírodní dynamiky – jejich široká, mnohoramenná koryta plná štěrku se neustále proměňovala. Dnes jsou Ostravice, Morávka a Olza sevřeny přehradami, jezy a opevněnými břehy. Regulace přerušily transport sedimentu, řeky se zahlubují a již historické náplavy zarůstají lesem. S nimi mizí i unikátní biotopy a specializované druhy v čele s židoviníkem německým a třtinou pobřežní. Dlouhodobý monitoring třtiny pobřežní ukazuje dramatický ústup jejích populací zejména na Ostravici a Morávce, zatímco relativně stabilnější zůstává Olza bez přehrady v horním toku. Obnova je dosud možná, vyžaduje však nic menšího než návrat říční dynamiky, omezení regulací a aktivní práci se sedimentem, třeba v rámci managementu povodňování. Jinak beskydské štěrkonosné řeky definitivně ztratíme.

I když sladkovodní ekosystémy zabírají na Zemi mnohem menší plochu než souš a moře, hrají z hlediska globální biodiverzity, kvality života lidí a hospodářského rozvoje naprosto nezastupitelnou roli.  Přesto až dosud nebyla vypracována rozsáhlejší studie, jež by co nejobjektivněji hodnotila aktuální stupeň ohrožení skupin organismů žijících primárně ve sladkovodním prostředí vymřením (vyhubením nebo vyhynutím).

Kolize vozidel s volně žijícími živočichy představují závažný problém jak pro ochranu fauny, tak pro bezpečnost provozu. V rámci projektu TRIPASS – „Průchodnost dopravní infrastruktury pro faunu jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy“ byla v kraji Vysočina zjišťována účinnost dvou kombinovaných odpuzovačů živočichů. Cílem testování bylo ověřit, zda tato zařízení mohou účinně snížit počet střetů zejména větších savců s vozidly a přispět tak k ochraně těchto druhů v kulturní krajině.