Podrobné vyhledávání v článcích

Sýček obecný patří mezi nejohroženější druhy ptáků České republiky, přičemž jeho početnost nepřesahuje 120 hnízdních párů. Z toho důvodu u nás od roku 2020 probíhá – jako u prvního ptačího druhu – záchranný program, jehož cílem je zastavit dlouhodobý pokles početnosti a zabránit jeho úplnému vymizení z naší krajiny, které reálně hrozí. Realizaci „Záchranného programu pro sýčka obecného v ČR“ koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Širokou i odbornou veřejnost oprávněně zaujaly opakující se zprávy o vysoké početnosti hraboše polního (Microtus arvalis) zaznamenané v některých částech České republiky a běžně označované jako přemnožení. Místy hodně vzrušená debata o tom, zda a pokud ano, kdy, kde, jak a proč uvedeného ekonomicky a epidemiologicky závažného hlodavce hubit rodenticidem, proto pokračuje i nadále. Zmiňovaná diskuse současně znovu upozornila na možnosti využití myofágních dravců a sov nejen při ochraně polních kultur, ale i lesních porostů.

Západočeské minerální prameny patří k nejpozoruhodnějším přírodním fenoménům České republiky. Představují unikátní místa, kde se setkávají hlubinné geologické procesy s povrchovými ekosystémy. Kromě přírodních podmínek formovaly prostředí pramenů také antropické vlivy. Interakce člověka s prameny se v čase proměňovala a vedle příznivých vlivů zahrnovala i intenzivní zásahy vedoucí k degradaci a nevratnému poškození.

Přezvěření je jeden z největších problémů pro lesní hospodaření a ochranu biologické diverzity v ČR. Stavy zvěře jsou enormní a ve velké části honiteb dále rostou. Kupříkladu jelení zvěře žije ve Slavkovském lese (honitba Prameny) aktuálně 13× více, než by odpovídalo přirozené populační hustotě (Tájek et al. 2025). Charakter a míra poškození závisí na biotopu, krajinném kontextu a především na druhu zvířat škodu způsobujícím.

Dlouhé časové řady spolehlivých dat jako výsledky systematického monitoringu jsou pro efektivní ochranu přírody naprosto klíčové. Programy sledování stavu biodiverzity napříč Evropou zůstávají roztříštěné a jsou metodicky nejednotné, s řadou taxonomických i časoprostorových mezer, což ztěžuje jejich praktické využití. Častým faktem je také pozdní aplikace inovativních přístupů v praxi.

Vranka obecná (Cottus gobio) patří k typickým rybám našich kamenitých bystřin a podhorských řek. Žije skrytě při dně, a tak pozornosti většiny lidí snadno uniká. V tocích, které si zachovaly nebo znovu získaly chladnou, čistou a proudnou vodu s kamenitým dnem, přitom může vytvářet velmi početné populace.

V souvislosti s otravami karnivorních ptáků se momentálně mluvilo zejména ve vztahu k rozhodnutí Ministerstva zemědělství o umožnění plošné aplikace rodenticidu Stutox. Dříve byl nejčastěji jmenovaným viníkem otrav karbofuran. V jejich mediálním stínu však existuje další, zatím málo zmiňovaná, ale neméně nebezpečná skupina pesticidů – antikoagulační rodenticidy (AR). 

Rostoucí hrozba přírodních požárů v České republice v důsledku změny klimatu vyžaduje přehodnocení stávajících postupů pro klasifikaci požárního rizika a prevence. Místo subjektivních odhadů je vhodné zavést standardizovanou metodu pro hodnocení vegetace z hlediska její hořlavosti a potenciálního chování při požáru. Tento článek představuje certifikovanou metodiku „Objektivní klasifikace vegetace České republiky do palivových modelů, Trnka et al., 2025“. Cílem je vysvětlit její význam a přínos pro odborníky v ochraně přírody, lesnictví i krizovém řízení a seznámit čtenáře s konceptem palivových modelů, postupem jejich vytvoření a především s jejich praktickým využitím.

Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi v rámci řešení projektu s názvem „Průchodnost dopravní infrastruktury jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy (TRIPASS)“, podpořeného v letech 2021–2/2026 Technologickou Agenturou ČR v programu doprava 2020+. Na projektu se podíleli pracovníci AOPK ČR společně s kolegy ze společnosti HBH Projekt spol. s r. o. a Centra dopravního výzkumu v. v. i. Dalším řešeným tématem bylo testování dvou typů kombinovaných odpuzovačů živočichů u silnic na Vysočině. O tom si můžete přečíst v článku Jitky Uhlíkové a kol. v předchozím čísle Ochrany přírody.

An understanding of the natural world is a source of not only great curiosity, but great fulfilment. 
Sir David Attenborough v rozhovoru pro BBC (nedatováno)

Názory na vzájemný vztah mezi vědou a ochranou přírody, resp. péčí o biologickou rozmanitost mohou být značně protikladné. Podle některých není snaha zachovat zdravé přírodní a krajinné dědictví nic jiného než vědecká disciplína nebo alespoň aplikovaná věda. Naproti tomu jiní tvrdí, že ochrana přírody a krajiny představuje výlučně citovou záležitost, protože přírodu má naprostá většina lidí ráda, obzvláště živou.