Ochrana přírody 4/2026 — 27. 8. 2026 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Vranka obecná mezi kameny a pádly
Vranka obecná (Cottus gobio) patří k typickým rybám našich kamenitých bystřin a podhorských řek. Žije skrytě při dně, a tak pozornosti většiny lidí snadno uniká. V tocích, které si zachovaly nebo znovu získaly chladnou, čistou a proudnou vodu s kamenitým dnem, přitom může vytvářet velmi početné populace.
Právě to potvrdilo i sledování Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR na Jizeře v Českém ráji. Ukázalo, že i v úseku intenzivně využívaném k rekreačnímu splouvání zůstává populace vranky početná a stabilní. Předpokládaný negativní vliv vodáckého provozu na populaci vranky se ve sledovaném období neprokázal. Studie však současně popsala situace, při nichž může při nízkých průtocích docházet k lokálnímu narušování jejich prostředí.
Obr. 2: Mapa sledovaného úseku řeky Jizery, kde byl hodnocen vliv vodáckého provozu na populaci vranky obecné. Zeleně je vyznačena kontrolní lokalita u obce Splzov, červeně lokalita s výrazným vodáckým tlakem. Oranžově jsou označena další zjištěná místa, kde často dochází k brodění a přetahování lodí. Zároveň jde o mělké proudné úseky, které vranka obecná preferuje. Zdroj mapy autoři článku
Skrytý život mezi kameny
Vranka obecná je drobná bentická reofilní ryba, vázaná na chladné, čisté a dobře okysličené vody. Nejčastěji se vyskytuje v mělkých proudných úsecích s kamenitým nebo štěrkovitým dnem, kde využívá úkryty pod a mezi kameny. Ty jí slouží jako ochrana před predátory, útočiště v proudu i místo k rozmnožování. Přestože jde o druh na první pohled nenápadný, jedná se o významný bioindikátor stavu toku, protože tam, kde vranka prosperuje, bývá zachován i cenný říční habitat.
Zároveň jde o druh zranitelný. V minulosti vranka z mnoha toků ustoupila kvůli znečištění, degradaci dna, narovnávání koryt i fragmentaci říční sítě. Pro její dlouhodobé přežívání je důležitá nejen kvalita vody, ale i kontinuita toku a dostatek úkrytů. Vranka navíc obvykle nepatří k rybám, které by podnikaly dlouhé migrace, a většina jedinců se drží na relativně malém prostoru. O to citlivěji může reagovat na narušení konkrétního místa, kde žije.
Kolik je vranek v Česku?
Populace vranky obecné procházely ve druhé polovině 20. století v Evropě výrazným poklesem početnosti a velikosti areálu rozšíření, což vedlo k jejímu zařazení do příloh směrnice o stanovištích. Vranka je tak v ČR předmětem systematického monitoringu a následně také hodnocení stavu jejích populací z hlediska ochrany v pravidelných šestiletých cyklech. V předchozích hodnotících zprávách (2007, 2013, 2019) byly populace vranky vždy hodnoceny ve středním, méně příznivém stavu. Pro poslední hodnoticí období mezi lety 2019–2024 vznikl i zajímavý požadavek odhadnout celkovou početnost vranek pro celou Českou republiku. Odhad vznikl na základě kombinace početnosti jedinců zjištěné při monitoringu (> 1500 lokalit) a délky toků s potvrzeným výskytem vranek (~ 11 300 km). Celkový počet vranek je tak u nás odhadován přibližně na minimálně 2 700 000 jedinců. V poslední hodnotící zprávě (2025) je tak vranka, i na základě zlepšení znalostí o stavu jejích populací, hodnocena již v příznivém stavu.
Jizera v Českém ráji: cenný úsek i oblíbená vodácká trasa
Sledovaný úsek Jizery leží v CHKO Český ráj a zároveň v evropsky významné lokalitě Průlom Jizery u Rakous. Jde o přírodě blízký, málo fragmentovaný říční úsek s vysokou ekologickou hodnotou. Zároveň je však v letní sezoně intenzivně rekreačně využíván, především vodáky. Právě kombinace přírodně cenného prostředí a silného sezonního turistického provozu dělá z tohoto místa zajímavý případ.
Výzkum po dvě sezony porovnával dvě lokality: referenční úsek u Splzova bez výraznějšího vodáckého tlaku a sledovaný úsek u Rakous, kde je vodácký provoz vysoký. Vranky byly nejprve odchyceny při elektrolovu, označeny drobným čipem s jedinečným kódem (tzv. PIT tagem) a poté znovu vypuštěny. Jejich další pohyb bylo možné sledovat pomocí ruční mobilní antény i pevně instalovaných antén umístěných na dně řeky ve sledovaných úsecích, které dokážou zaznamenat přítomnost takto označených ryb. Současně byl vyhodnocován počet lodí, typ plavidel i to, kolik lidí ve sledovaném úseku vystoupilo z lodí a brodilo se korytem.
Co ukázalo sledování vranek
Dobrou zprávou je, že v obou lokalitách byly zjištěny početné populace vranky obecné. Podle odhadů založených na značení a opakovaných detekcích šlo o populace v řádu tisíců dospělých jedinců. Samotná studie upozorňuje, že tyto výpočty nejsou cíleným přesným populačním odhadem, přesto je zřejmé, že nejde o zbytkové nebo okrajové výskyty. Ve sledovaných úsecích patřila vranka k dominantním druhům jak početností, tak biomasou.
Velikostní struktura populací v Rakousích a ve Splzově se zásadně nelišila. Ani podíl vranky v úlovcích během sezony neukázal jednoznačný pokles v lokalitě zatížené vodáky. Jinými slovy: dostupná data neprokázala, že by zvýšený rekreační tlak vedl ve sledovaném období k průkaznému úbytku vranky oproti kontrolní lokalitě. Výsledky proto neposkytují podklad pro tvrzení, že současná intenzita splouvání způsobuje populační pokles vranky, zároveň však samy o sobě nevylučují dílčí nebo dlouhodobé dopady, které nebyly předmětem či rozsahem studie zachytitelné. Přirozené chování vranek a jejich ukrývání mezi kameny navíc znesnadňuje jejich detailní výzkum; ani tato studie proto neumožnila přímo vyhodnotit úmrtnost jednotlivých ryb po intenzivním brodění řekou.
Zajímavé bylo i sledování pohybu značených ryb. V některých obdobích vykazovaly vranky ze sledované lokality větší pohybovou aktivitu než ryby z kontroly, celkově však výsledky neumožňují vyvozovat jednoznačný závěr, že by vodácký provoz výrazně měnil jejich prostorové chování. Zároveň se potvrdilo, že se většina jedinců drží v proudnějších úsecích s kamenitým dnem, tedy právě v těch místech, kde při nízké vodě dochází ke tření lodí o dno a k častému brodění lidí.
Nízká voda, mělčiny a brodění
V zadání studie byl popsán předpoklad rizika spojeného nejen se samotným počtem lodí, ale především s chováním posádek při nízkých průtocích. V Rakousích projížděly ve sledovaném období stovky lodí denně. Ve všední dny to bylo průměrně 157 lodí a o víkendech 374 lodí. V roce 2025 projelo za sedm týdnů sledovaným úsekem během monitoringu, který probíhal od 16. června do 10. července a poté od 25. července do 17. srpna, téměř 27 tisíc vodáků; 1851 z nich přitom z lodí vystoupilo. Studie zároveň potvrdila, že s rostoucím průtokem a související výškou hladiny výrazně klesá počet lidí, kteří musí vystoupit a přetahovat lodě. K největšímu kontaktu s kamenitým dnem tedy dochází při nízké vodě, kdy lidé místy procházejí desítky metrů korytem.
Obr. 3: V řadě úseků oblíbené vodácké trasy začínající v Malé Skále narážejí vodáci na mělká místa, kde často zastavují, vystupují z lodí a brodí řekou. Právě zde se mohou dostávat do přímého kontaktu s početnou populací vranky obecné v Jizeře. Foto Luboš Kočvara
Právě mělčí kamenité lavice představují vhodný habitat pro vranku. Při průchodu lidí a kontaktu lodí se dnem zde může teoreticky docházet k mechanickému poškození jednotlivých ryb, posunu kamenů, narušování úkrytů nebo ovlivnění bentické fauny, která tvoří významnou složku potravy vranky. Studie však neprokázala, že by se tento potenciální mechanismus za současných podmínek promítal do měřitelného zhoršení stavu místní populace.
Na trase od Malé Skály k Zrcadlové koze bylo vytipováno deset mělkých míst, kde se při nízkých průtocích překrývá vhodný biotop vranky se zvýšeným kontaktem vodáků se dnem. Nejde tedy pouze o jedinou izolovanou lavici. Tato místa představují vhodný prostor pro cílené sledování, nikoli sama o sobě důkaz negativního populačního dopadu.
Co z výsledků vyplývá pro ochranu vranky a jejího biotopu?
Ochrana přírody se někdy dostává do situace, kdy je znám věrohodný mechanismus možného působení, ale jeho dopad na populaci se v praxi nepotvrdí. Právě tak lze interpretovat i výsledky z Jizery. Ve sledovaném úseku žije početná populace vranky a dostupná data neukázala její zhoršení v souvislosti s vodáckým provozem. Současně bylo doloženo, že při nízkých průtocích dochází k častějšímu brodění a přetahování lodí v místech, která vranky využívají.
Z toho vyplývá potřeba rozlišovat mezi doloženým výsledkem a preventivní úvahou. Doloženým výsledkem je, že během dvou sezon nebyl zjištěn průkazný negativní vliv na početnost, velikostní strukturu ani sledované pohybové charakteristiky populace. Preventivní úvahou zůstává možnost lokálního narušování dna při mimořádně nízkých průtocích.
Taková interpretace nepodporuje plošné omezování vodáctví, ale ani kategorický závěr, že rekreační provoz nemůže mít žádný vliv. Opatření by měla odpovídat síle dostupných důkazů a být průběžně přehodnocována podle výsledků dalšího sledování.
Výsledky studie proto v současnosti neposkytují důvod k zavádění konkrétních omezení vodáckého využívání zkoumaného úseku. Smysl však má přiměřená prevence, zejména informování návštěvníků o citlivosti kamenitého dna a doporučení omezit zbytečné brodění a přesouvání kamenů při nízké vodě. Vhodné je také periodické sledování populace a případně cílený monitoring vytipovaných mělkých míst, který umožní zachytit případné změny v delším časovém horizontu.
Průlom Jizery u Rakous je cenný právě tím, že si přes silné rekreační využití zachovává přírodě blízký charakter a početnou populaci vranky. Dosavadní výsledky ukazují, že ochrana populace vranky obecné a vodácké využívání zde nejsou v prokázaném zásadním konfliktu. Udržení tohoto stavu může podpořit průběžné sledování, citlivé chování návštěvníků a případná budoucí opatření založená na nových datech, pokud by se stav populace nebo podmínky v toku změnily.
Poděkování
Za spolupráci a podporu autoři děkují AOPK ČR a Správě CHKO Český ráj, zejména Václavu Lukovi a Jiřímu Klápštěmu, za vstřícnost a spolupráci také Českému rybářskému svazu, MO Malá Skála, zejména Karlu Maříkovi. Velké poděkování patří Haně Kleinové a Jaroslavu Kočvarovi ze Splzova za zázemí a ochotnou podporu během terénních prací. ■
- - - -
Úvodní foto: Vranka obecná je drobná ryba chladných, čistých toků. Obývá především proudné úseky s členitým štěrkovým až kamenitým dnem. Foto Michaela Holubová
- - - -