Péče o přírodu a krajinu

Přibližně 12 079 km², tedy 15,3 % území České republiky zaujímají velkoplošná zvláště chráněná území. Od roku 1954, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení Chráněné krajinné oblasti Český ráj, byly vyhlášeny čtyři národní parky a 25 chráněných krajinných oblastí.

Užovka stromová (Zamenis longissimus) je naším nejvzácnějším hadem. Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněna i v rámci evropské legislativy; to je i jeden z důvodů, proč byl pro ni v roce 2008 Ministerstvem životního prostředí (MŽP) přijat celorepublikový záchranný program. Tímto článkem bychom vám chtěli podrobněji představit užovku stromovou, přiblížit zmíněný záchranný program (dále jen ZP) a podat informace o jeho dosavadní realizaci.

Národní park (NP) České Švýcarsko je územím s vysokou lesnatostí (96 %) a minimem sídelních útvarů. Většina lesních porostů na území NP byla v minulosti založena jako lesy hospodářské za účelem zisku dřevní hmoty. Způsob a intenzita současného lesnického managementu je reakcí na aktuální stav lesa, který je do značné míry výsledkem zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch vzniklých v 1. polovině 20. století a následného hospodaření.

Jde to vůbec dohromady – vzorový příklad „tvrdého“ turistického průmyslu a snaha o zachování přírodních hodnot a krajinného rázu? Odpovíte-li si, že nejde, máte (téměř) absolutní pravdu. A dvojnásobnou, jedná-li se o zvláště chráněné území!

Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy v platném znění (dále jen zákon 115), byl přijat v dubnu roku 2000. Má za cíl mírnit konflikt mezi zájmy ochrany přírody a vlastníky domestikovaných zvířat, rybníků, zemědělských či lesnických pozemků apod. Zákon umožňuje za splnění zákonných podmínek uhradit škodu, kterou způsobil na majetku vybraný zvláště chráněný živočich podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Problematika rybožravých predátorů je v posledních letech často skloňovaným tématem. Z médií se pravidelně dozvídáme o ztrátách, které na rybích obsádkách působí kormorán velký, volavka popelavá, nebo vydra říční.

Vsoučasné době byl spuštěn nový národní dotační program Obnova přirozených funkcí krajiny (POPFK). Tento program je nástupcem Programu revitalizace říčních systémů a jeho spuštění je posledním krokem k naplnění optimalizace národních dotačních programů v ochraně přírody, která byla představena v článku Budoucnost dotačních programů (Ochrana přírody 2/2009, str. 7-10). POPFK doplňuje především evropský Operační program Životní prostředí 2007–2013 a národní Program péče o krajinu.

Na renaturaci technicky upravených koryt se podílí hlavně zanášení a zarůstání, rozpad technického opevnění a vymílání břehů. Zejména v úsecích ve volné krajině mohou tyto změny do značné míry zlepšovat ekologické a často i vodohospodářské vlastnosti toků. Toto konstatování nelze absolutizovat, každý případ je třeba hodnotit s ohledem na místní podmínky. Celkově však jsou renaturace v rámci povodí významným pozitivním jevem. Pracují zadarmo a jejich přínosy ke zlepšování stavu vodních toků jsou podstatně rozsáhlejší než přínosy záměrně prováděných revitalizačních staveb.

Střední les. Kouzelné spojení dvou zcela neutrálních slov, vyslovované zaklínadlo při péči o lesní ekosystémy v chráněných územích. Často skloňované zejména při péči o doubravy, kde je třeba nahradit přirozenou disturbanční dynamiku trvalou intervencí umožňující nejen přežití druhů vázaných na prosvětlená stanoviště, ale i udržení samotného dubu v zastoupení, jehož historicky i prehistoricky dosahoval. V souladu s cíli ochrany přírody se dále modifikuje způsob a intenzita této intervence.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou zásadním koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Jejich tvorba je zakotvena v § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: („Plán péče… je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany… slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.“)