Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Zbrašovské aragonitové jeskyně – zkušenosti z povodní 2010
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v lázních Teplice nad Bečvou v místě, kde se řeka hlubokým kaňonem zařízla do devonského vápence. Vchod do jeskyní se nachází přímo v provozní budově a je v nadmořské výšce 266,3 m, tedy dostatečně vysoko nad povodňovými úrovněmi. Naproti tomu východ z jeskyní byl vybudován v roce 1956 z poslední zpřístupněné prostory návštěvní trasy – Mramorové síně –, a to čtyřicetimetrovou raženou horizontální štolou, ústící na lázeňskou kolonádu na nábřeží Bečvy ve výšce 247,5 m n. m. Pro návštěvní provoz řešení zdařilé a pohodlné, avšak z hlediska ohrožení povodněmi “Achillova pata“, neboť ústí tunelu leží pouhých 3,5 metru nad hladinou Bečvy za normálního stavu. Snad se plánování ražby tunelu trefilo do období bez velkých vod a naši předchůdci na ně trochu pozapomněli, pro nás to dnes znamená starost navíc.
Východová štola je jako každá jiná zpřístupněná část jeskyně vybavena řadou technických zařízení – elektrickými rozvody, svítidly a zásuvkami, telefonem, ventilátorem k odsávání oxidu uhličitého, čidly monitoringu mikroklimatu ap., jimž zaplavení vodou samozřejmě krajně nesvědčí. Štola zároveň funguje i jako přívodní “kanál“ do Mramorové síně, kde mohou přívalové povodňové vody ohrozit už i jeskynní výzdobu.
Poprvé a naprosto nepřipravené nás – ostatně jako tehdy celou Moravu – zasáhla osudná povodeň v červenci 1997. Východová vrata na kolonádě hravě vyvrátila ze zárubní, rozvlekla je po celé délce štoly, Mramorovou síň zaplavila do výšky 2,5 m nad chodníky a zanechala zde asi půl metru blátivé náplavy.
Od té doby sousedství řeky nepodceňujeme a snažíme se stále dokonaleji ◊bránit“ východový tunel. Už při rekonstrukci návštěvní trasy v roce 2005 jsme stavební prvky v těchto místech přizpůsobili riziku. Nerezová vrata se otevírají směrem ven z jeskyní, což je jednak v souladu s požadavky báňských předpisů, ale také o to snáze odolávají tlaku vody zvenčí. Zárubně vrat byly mnohonásobně a v různých směrech ukotveny. Uvnitř štoly byly ve vzdálenosti 1,3 m za vraty zabudovány natrvalo do skalních stěn průvodnice z ocelových U profilů, do nichž se vkládají na míru připravené jedlové fošny jako palisáda – především jako ochrana proti bahnu. O povodních v roce 2007 jsme před vrata přidali ještě bariéru z pytlů s pískem, která účinně rozloží tlak vody do stran a odlehčí vratům. Nicméně zatěžkávací zkouška nás teprve čekala.
Přišla v roce 2010. Hned při první povodni v pondělí 17. května bylo už v noci při sledování internetu jasné, že tentokrát budeme testováni naostro. Kolem sedmé hodiny ranní se voda začala přelévat na kolonádu, kulminovala po čtrnácté hodině průtokem 802 m3/s a dosáhla zhruba 30 cm pod horní závěs (pant) východových vrat. Ta naštěstí držela jako přibitá, a tak jsme vzpomínky na rok 1997 uložili do šuplíku katastrofických scénářů. I přes výše popsaná opatření však voda prosákla škvírami pod prahem a pod palisádou do východového tunelu, v ohybu chodby u ventilátoru dosáhla asi 50 cm. Naštěstí odtékala pěkně ukázněně po chodníčku do Mramorové síně, kde mizela v trativodech pod ◊Nevěrným kamenem“.
Druhá vlna povodní nás zasáhla jen o pár dní později, ve středu 2. června. V důsledku intenzivních srážek Bečva opět vystoupala, naštěstí jen na kolonádu, a zastavila se asi 40 cm před východovými vraty (průtok 455,8 m3/s). Všechna preventivní opatření jsme však samozřejmě nainstalovali. Třetí “námětové cvičení“ 1. září už bylo jenom rutinním sledováním stavu vody a vzhledem k maximálnímu průtoku 297 m3/s nebylo nutno činit žádná opatření a ani provoz nebyl nijak komplikován.
Po vyhodnocení všech tří povodní jsme vylepšili zátarasy u východu, fošny opatřili gumovým těsněním, aby lépe dosedaly, připravili jsme velkou fólii na jejich překrytí a nechali vyrobit gumový těsnicí klín, který se zasunuje zvenčí pod dveřní práh. Za vraty jsme využili kontrolní šachtice, kterou prochází potrubí s oplachovou vodou z jeskyní ven do Bečvy (potrubí je samozřejmě opatřeno zpětnou klapkou), a použili ji jako sběrnou jímku na vodu prosáknutou pod palisádou. Nainstalovali jsme do ní ponorné čerpadlo a průrazem ve stropě vyvedli hadice na povrch, kam necháme odtékat vyčerpanou vodu. Současně jsme zabudovali i průchodku pro přípojku k elektrocentrále, pokud nastane výpadek elektrického proudu. V předstihu je také potřeba ve východové štole vždy pro jistotu demontovat nebo zabezpečit choulostivé části elektroinstalace (svítidla, zásuvky) a odvětrávacího systému.
Kromě technických opatření jsme také trochu ◊prognózovali“ a ◊modelovali“, jak se dnes moderně říká. Prostě jsme podle selského rozumu sepsali na papír dosavadní zkušenosti, aby nezapadly spolu s pamětí přímých účastníků a naši nástupci nemuseli objevovat objevené. Všechna moudrost je totiž už v pohádkách, a dokonce i rada: ◊Každá voda nakonec steče dolů!“ Vycházíme tedy z toho, že co spadne v povodí Bečvy “nad námi“, musí zanedlouho zákonitě protéci okolo nás.
Je třeba vzít do úvahy oba horní toky Bečvy, Rožnovskou i Vsetínskou. Abychom získali dostatečnou časovou rezervu, nebereme jako směrodatný průtok v limnigrafické stanici Teplice nad Bečvou ani na ní vyhlášené stupně povodňové aktivity, to už je z našeho hlediska ◊pozdě“. Určující jsou průtoky ve stanicích Rožnovská Bečva – Valašské Meziříčí a Vsetínská Bečva – Jarcová. Pokud součet průtoků na obou stanicích přesáhne 300 m3/s, je potřeba uvést zaměstnance do pohotovosti. Dosáhne-li
400 m3/s, dojde s určitostí k zaplavení kolonády v Teplicích nad Bečvou, neboť potřebných dalších cca 50 m3/s “zajistí“ méně významné přítoky níže po toku. Potrvá to tři a půl až čtyři hodiny, než dorazí vlna od tohoto okamžiku do Teplic nad Bečvou, a my získáme dostatek času, abychom i mimo pracovní dobu stačili dojet do jeskyní a provedli popsaná technická opatření. Údaje o průtocích jsou průběžně k dispozici na internetových stránkách “Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ“ (http://hydro.chmi.cz/hpps/).
Dokud paměť slouží, zaznamenali jsme také, jakým průtokům a nadmořským výškám zhruba odpovídaly dosažené úrovně hladin (viz tabulka).
Následně je třeba také v jeskynních prostorách sledovat stoupání spodních krasových vod, ke kterému dochází se zpožděním jednoho až tří dnů, podle výšky povodňové hladiny a vzdálenosti dané prostory od okraje masivu a řeky. Především v prostorách Béčko, Veselá – jižní cíp, Gallašův dóm – Puklina, Jurikův dóm – Tunel a Jeskyně smrti je třeba s předstihem demontovat nebo zabezpečit svítidla a zásuvky. Jelikož se současně jedná o prostory s “plynovými jezery“ CO2,nesmíme také zapomenout včas odpojit nasávací koncovky čidel CO2, aby nedošlo k zaplavení měřicích jednotek. Všechna tato technická opatření jsme vtělili do mapové dokumentace a doplnili jako přílohu k havarijnímu plánu.
Na závěr snad jen konstatování, že proti vodě se nelze nikdy úplně ubránit, jen výrazně omezit její účinky tam, kde škodí. V případě zpřístupněných jeskyní se jedná především o technické prvky zabudované na návštěvní trase. Vliv stoupajících spodních vod na výzdobu či jeskynní výplně je naopak přirozeným jevem, který jeskyně už ve svém “životě“ mnohokrát zažila. To se jen podle našich technokratických měřítek zdá, že je té vody nějak moc…
Pohled z výstupní štoly na zajištěná východová vrata, pod nimiž prosákla přívalová voda z Bečvy, 17. května. 2010.
Východová vrata s bariérou z pytlů s pískem po ústupu povodně, 18. května 2010.
Obě fotografie Slavomír Černý
Průtok (m3/s) | Jak se projevuje v terénu | Dosažená nadmořská výška (cca; m n. m.) |
± 440 | Voda se začíná přelévat na lázeňskou kolonádu, nejprve po komunikaci směrem od jižního okraje a vzápětí přelivovými otvory v zábradlí. | 247,5 |
± 455 | Hladina dosahuje 40 cm před východová vrata. | 247,7 |
± 470 | Hladina dosahuje po dveřní práh. | 247,8 |
± 600 | Hladina dosahuje cca 30 cm pod dveřní kliku. | 248,6 |
± 650 | Hladina dosahuje cca 10 cm pod dveřní kliku. | 248,8 |
± 700 | Dveřní klika je pod hladinou. | 248,9 |
± 800 | Hladina dosahuje cca 30 cm pod horní dveřní pant (2010). | 249,4 |
± 1100 | Horní zárubeň vrat je pod hladinou. Odpovídá výšce 2,5 m vody v Mramorové síni (1997). | 250,9 |