Názory a polemika

Pokud je něco na Hruboskalsku opravdu světově výjimečné, tak jsou to mimořádně atraktivní vyhlídky – Mariánská vyhlídka, U Lvíčka, Janova vyhlídka nebo i výhled z hradu Valdštejn či ze zámku Hrubá Skála. Všechny tyto vyhlídky již staletí píšou dějiny romantického turismu u nás a představují bezkonkurenčně nejnavštěvovanější místa Českého ráje. 

V článku otištěném na stránkách tohoto časopisu (OP, č. 1/2022) jsem se pokusil upozornit na slibné (a náročné) výzvy Strategie pro ochranu biologické rozmanitosti EU do roku 2030 a současně na prakticky chybějící diskusi v rámci ochrany přírody v ČR, jak tyto výzvy naplnit. Těžištěm článku byla úvaha o možnostmi naplnění přísné ochrany přírody na 10 % území České republiky. Článek přinesl argumentaci, proč by měla být i tato náročná vize mezi ochranáři diskutována, řešena a – vhodným způsobem a schůdnými cestami – naplňována

V prvním letošním čísle vyšel názor Jeňýka Hofmeistera „Jak převzít svůj díl zodpovědnosti za ochranu biologického dědictví planety? Nejlépe celý“. Považujeme za nutné reagovat na něj nejen proto, že se jedná o důležité a v ČR zatím překvapivě téměř nediskutované téma. Ale také proto, že autor vychází ze zjevně mylných informací, respektive nevychází ze skutečnosti, podložené exaktními daty.

Přes zvýšené úsilí o ochranu přírody v posledních desetiletích se nedaří zastavit celosvětový pokles druhové rozmanitosti. Nejeden pozorovatel může nabýt dojmu, že zodpovědní činitelé o problému jen mluví, ale přitom nedokážou navrhnout žádné řešení, které by mělo šanci nepříznivý trend zvrátit. Tuto představu poměrně rázně narušila nejnovější verze koncepčního dokumentu Evropské unie (dále jen EU) pro ochranu přírody. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (dále jen Strategie ochrany biodiverzity; EK 2020), představená v květnu 2020, si vytkla konkrétní a odvážné cíle, jejichž splnění by skutečně mohlo vést k očekávaným výsledkům v podobě zastavení poklesu druhové bohatosti evropského kontinentu. Podtitul tohoto koncepčního dokumentu, který zní „Navrácení přírody do našeho života“, jej výstižně charakterizuje.

Poslanec Martin Kolovratník podal do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PsP) větší množství pozměňovacích návrhů k tzv. změnovému zákonu, který je projednáván společně s návrhem nového stavebního zákona. Změnový zákon mění v návaznosti na nový stavební zákon desítky platných právních předpisů, z nichž několik přímo souvisí s ochranou životního prostředí.