Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2022 — 25. 8. 2022 — Kulér: Názory a polemika — Tištěná verze článku v pdf
Malé zamyšlení na téma Národního parku Křivoklátsko
Je opravdu cca 11 600 ha lesa v centrální části Křivoklátska z hlediska produkčního tak důležitých, že se stalo velkým problémem změnit zde způsob péče a ponechat větší prostor přírodním procesům?
Česká republika vlastní 1 405 712 ha lesů, což je 53,76 % všech lesů. Z této výměry zaujímají pouhá 3 % lesy na území NP.
Hospodářské lesy zaujímají dnes 74,2 % všech lesů v ČR! Tedy plochy k cílené produkci dřevní hmoty má stát dostatek.
Navrhovaná výměra NP Křivoklátsko cca 11 600 ha tvoří 0,82 % z celkové výměry lesů v majetku státu, což považuji za naprosto marginální záležitost.
Vezmu-li v úvahu další skutečnost, že v návrhu území z již zmiňovaných 11 600 ha zaujímají plochu 964,6 ha maloplošná chráněná území, kde se až na malé výjimky (změna druhové skladby) téměř nezasahuje, plocha, na které se v rámci lesnických standardů hospodaří, se opět zmenší, a to na cca 10,635 ha.
Průměrný roční zisk současných hospodařících subjektů na ploše navrhovaného NP pohybuje kolem 16 mil. Kč. Dále je potřeba vzít v úvahu újmy, které jsou vypláceny hospodařícím subjektům za omezení či ztížení lesnického hospodaření.
Nemám a nemohu ani mít přesná data, ale ze znalosti území si dovolím odhadnout, že z celkové plochy navrhovaného území NP Křivoklátsko je již dnes z hlediska kategorizace lesů kolem 50 % lesů vylišeno jako lesy zvláštního určení. Jedná se zejména o lesy v rezervacích, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti a lesy v ochranných pásmech vodárenských zdrojů I. stupně.
Pokud se týká výkonu práva myslivosti, je dnes v navrhovaném území vykonávána zejména komerčně. Nájemci za pronájmy platí cca 5,2 mil. Kč/rok. (Počítány pouze honitby vlastní LČR.)
Další tři honitby jsou v režimu honiteb režijních a výkon práva myslivosti zde provádějí zaměstnanci, lovečtí komerční i nekomerční hosté atd.
Možná, že pokud by se na jednu stranu misek vah daly příjmy z nájmů za honitby a stranu druhou náklady na nutnou ochranu lesa, řádně a poctivě se evidovaly a vyčíslily škody zvěří na lesních i na nelesních ekosystémech v režijních honitbách a v pronajatých honitbách bez ohledu na to, kdo je nájemce, jak má dlouhé prsty atd., byla by konečná bilance nakonec i v červených číslech. Opravdu si stát jako suverénní vlastník nemůže dovolit ponechat dalších 0,82 % lesů ve svém majetku v režimu, kde nebude primární dřevoprodukční funkce lesa, která bude upozaděna na úkor citlivé péče o lesní ekosystémy se zájmy ochrany přírody a ostatních mimoprodukčních funkcí lesů?
Osobně myslím, že může.
Opravdu si stát, jako suverénní vlastník může dovolit enormní náklady na ochranu lesů proti škodám zvěří jen proto, že není vůle k razantnímu snížení nenormovaných druhů zvěře na území navrhovaného NP a snížení početních stavů normovaných druhů spárkaté zvěře na zákonný stav?
Osobně myslím, že nemůže. ■