Leoš Štefka

Po půlnoci z neděle 31. 3. na pondělí 1. 4. 2019 se Moravský kras stal z nejstarší chráněné krajinné oblasti (CHKO) na Moravě nejmladší CHKO (podle data právního předpisu). 1. 4. 2019 nabylo účinnost nařízení vlády č. 83/2019 Sb., kterým byl Moravský kras nově vyhlášen CHKO.

Šedesát let existence chráněného území vybízí k ohlédnutí a také k zamyšlení co dál. Určité právo k ohlédnutí se zpět mi snad dává to, že celých 36 let jsem s prohrami a úspěchy ochrany přírody a krajiny osobně spojen. Vyhlášení Moravského krasu chráněnou krajinnou oblastí již v roce 1956 vnímám jako uznání přírodních kvalit území, současně však i jako důrazný apel na jeho ochranu.

Moravský kras s unikátní živou i neživou přírodou, pozoruhodnou historií i památkami patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v ČR. Pět veřejnosti přístupných jeskyní ročně navštíví přes 350 000 turistů. Územím prochází hustá síť turisticky značených pěších a cyklistických tras.

Projekt Domů přírody v České republice, jehož realizátorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, si klade za cíl vybudovat ve vybraných chráněných územích moderní informační střediska. V posledních letech pracovníci agentury uskutečnili několik cest s cílem seznámit se jak s výstavbou, tak i s provozem takovýchto zařízení. V září loňského roku to byla cesta do Švédska.

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis) jsou nejpočetnějšími druhy Moravského krasu. V kolonii vrápenců ve Sloupsko-šošůvských jeskyních byla při zimování v sezoně 2008/2009 a 2009/2010 zastižena i mladá samice – albín.

Propast Macocha na zadní straně obálky,hluboká 138,7 m, je nejznámějším symbolem Moravského krasu. Na jejím dně se v 11 m hlubokém Horním jezírku poprvé na denním světle objevuje říčka Punkva. Ta vzniká na dosud neznámém místě v Amatérské jeskyni soutokem Bílé vody a Sloupského potoka.

Dekorativní rostlina koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je jedním z prvních poslů jara v nejjižnějších částech Moravského krasu. Roste zde pouze na několika málo nejteplejších stanovištích.

Mělké, teplé a čisté moře s korálovými útesy. Tento pohled se otevírá turistům pod hladinou Rudého moře v Egyptě. I takto si lze představit oblast dnešního Moravského krasu před 360 miliony lety. V devonském moři jižně od rovníku se utvářely jeho základy. Desítky milionů let klesaly na dno schránky mořských živočichů, aby se za dlouhé období přetvořily ve vápence, které známe dnes.

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.