Podrobné vyhledávání v článcích

Na dolním toku Hamerského potoka, východně od Jindřichova Hradce, se nachází krajinářsky i přírodně velmi zajímavá lokalita – Jindřišské údolí.

Necelých tři sta kilometrů severně od Nairobi, na severozápadním úpatí působivého horského masívu Mt. Kenya (5 199 m. n. m.), se nachází významná zemědělská oblast Laikipia. Hostí několik rozsáhlých farem, v nichž se nejenže daří početným stádům hovězího dobytka, ale které se současně mohou pochlubit překvapivě vysokou druhovou bohatostí a početností východoafrické fauny. Když se zeptáte keňských ochránců přírody, kde je v jejich zemi největší šance pozorovat velmi vzácného psa hyenovitého (Lycaon pictus), odpoví bez váhání: „Kde jinde než v Laikipii?“

Jméno, které činovníci Mezinárodního olympijského výboru s náležitou pompou vyřkli v červenci 2011 v jihoafrickém Durbanu, většině sportovních fanoušků po celém světě nic neříkalo. Jihokorejský Pchjongčchang, který bude v únoru 2018 hostit v pořadí již XXIII. zimní olympijské hry, se netěší věhlasu, kterým se může pochlubit Svatý Mořic, Grenoble či Sapporo. A to není jediným letoviskem, jako kupř. Špindlerův Mlýn nebo Davos, ale okresem v provincii Kangwon asi 180 km východně od Soulu.

Pískovcová skalní města jsou specifickým a významným fenoménem krajiny České republiky. Vyskytují se i jinde ve světě, ale u nás jsou zastoupena v neobvyklém množství a ve značné bohatosti forem, tvarů a stadií vývoje. Skalní města se utvářela v oblasti České křídové pánve (pás od Drážďan po SZ Moravu), jež vznikla v důsledku zaplavení severovýchodní části Českého masivu mořem před 95 miliony let, v druhohorním období zvaném cenoman. Po ústupu moře začaly na vyvýšené skalní masivy působit intenzivní erozní síly (déšť, mráz, voda, chemické zvětrávání). Síly, které v průběhu statisíců až milionů let vytvořily ze souvislých pískovcových masívů jednotlivé věže, rokle či sloupy, způsobují i postupný zánik těchto skalních měst. V současné době k těmto erozním procesům přispívá i antropogenní činnost, konkrétně vysoký počet turistů.

V současné době probíhá stavba nové provozní budovy v areálu Punkevních jeskyní. Přestože bourací práce staré budovy byly zahájeny v první polovině loňského roku, návštěvní provoz fungoval až do 31. října v provizorních podmínkách. Byl to vstřícný krok k návštěvníkům, který se rozhodně vyplatil – návštěvnost za rok 2014 byla na Punkevních jeskyních (stejně jako na většině ostatních zpřístupněných jeskyních ČR) oproti roku 2013 výrazně vyšší.

Hodnotící zprávy podle Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (2009/147/EC, dále jen Směrnice o ptácích) jsou předmětem pravidelného reportingu Evropské komisi, který v různé podobě probíhá od roku 2008, kdy byla podána první zpráva za tříleté období let 2005–2007. Zpráva z roku 2008 byla spíše souhrnem administrativních a správních informací, které se konkrétních druhů, či snad trendu jejich početnosti ani nedotkly. Od té doby však nastaly výrazné změny struktury zpráv, které byly inspirovány hodnotícími zprávami Směrnice o stanovištích (92/43/EEC). Ty se odevzdávají v šestiletých intervalech pro každý hodnocený druh samostatně a shrnují stav i vyhlídky druhů a biotopů pomocí sjednocených kategorií a kritérií.

S účinností k 1. 1. 2015 se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) stává správním úřadem. Právní základ jejího nového postavení je zakotven v zákoně č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě (dále jen „změnový zákon“).

K důležitým úkolům uloženým Správě jeskyní České republiky (SJ ČR) jejím zřizovatelem (MŽP) patří i zajišťování a realizace opatření podle schválených plánů péče ve zpřístupněných jeskyních a v přilehlých areálech, spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, výzkumu a péči o jeskyně a při provozu zpřístupněných jeskyní.

Problematika narůstajících škod způsobených prasetem divokým je celoevropským problémem. Při bližším pohledu se skoro zdá, že alespoň ve středoevropském kontextu byly úhelným kamenem tohoto vývoje velké válečné konflikty minulosti – doba pobělohorská a následná třicetiletá válka, válka o rakousko-uherské dědictví a druhá světová válka. Mezi hlavní aspekty tohoto scénáře náleží zejména demografický vývoj a s ním spjaté změny ve využívání krajiny.