Podrobné vyhledávání v článcích

25 let existence CHKO Litovelské Pomoraví je důvodem k zamyšlení nad tím, co se v posledních letech podařilo a jaké jsou cíle či úkoly pro nejbližší období. Rozhodně nemůžeme pominout otevření Domu přírody Litovelského Pomoraví v roce 2014. Tato událost svou náročností zásadně ovlivňovala činnost Správy v předchozích letech. Z reakcí veřejnosti, odborné i laické se zdá, že výsledná podoba se zdařila. Z velkých úkolů blízké budoucnosti jistě nelze opomenout ochranu a péči o řeku Moravu. Další etapa výkupu lesa v centrální části CHKO s cílem zajistit prostor pro nové vyhlášení národní přírodní rezervace pak přinese společně s využitím zdrojů OPŽP významný posun v praktické ochraně a péči o tento klenot mezi řekami.

Mohou obývat jezera s vysokým obsahem solí, jsou schopni přežít v horkých pramenech a některým se dokonce výborně daří v asfaltových a ropných jezírkách vzniklých po těžbě ropy. O kom že to je řeč? Všechny druhy obdařené těmito superschopnostmi najdeme v jedné čeledi – břežnicovití (Ephydridae), patřící do řádu dvoukřídlých (Diptera).

Hluboká údolí, skalní soutěsky i členité okraje pískovcových plošin brázdící krajinu NP před námi stále ukrývají množství dosud nezdokumentovaných podzemních prostor. Celá řada abri, skalních převisů, rozsedlinových, puklinových, vrstevních i suťových jeskyní je známá jen těm největším znalcům zdejší přírody. Především díky nim se podařilo několik dalších jeskyní zaevidovat.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

za našimi okny pomalu začal podzim a zdá se, že vše je tak, jak má být – alespoň co se týká ročních období.

Povodí řeky Falémé, východní Senegal, vesnička Djakhaling, 20. října 1995 – expedice Českého rozhlasu naplnila hlavní cíl projektu Africká odysea, krok za krokem sledovala cestu čápa černého z hnízdiště v Brdech v České republice až do zimoviště v západní Africe. Poprvé tak byla s využitím satelitní telemetrie sledována ptačí migrace a zároveň bylo dokumentováno chování, místa zastávek a mnoho dalších aspektů průběhu tahu ptáků, protože expedice doprovázela čápici Kristýnu po zemi v automobilech a na mnoha místech cesty ji zastihla při krmení, odpočinku i při delších pauzách v migraci.

Zkušený průvodce pomalým pohybem naznačuje řidiči, aby co nejtišeji zastavil. V místech, kde řídká senegalská savana lemovaná působivými baobaby přechází v křovinatý buš, zaznamenal šramot. Stíny v hustém podrostu náhle ožívají a kolem otevřeného nákladního automobilu kráčí před zraky nadšených turistů s překvapivou elegancí stádečko jednoho z nejvzácnějších savců na této planetě – vskutku majestátních antilop Derbyho (Taurotragus derbianus). Nemalou zásluhu na tom, že se antilopí obr neocitl na stále se rozšiřujícím černém seznamu vymizelých druhů a poddruhů, mají odborníci z České republiky.

Austrálii si většina čtenářů spojuje s vyprahlou polopouští oživovanou jen občasnými stádečky klokanů, prosluněnými plážemi z bílého písku či velkoměsty, na první pohled se vším všudy přenesenými z USA. V dalších řádcích se podíváme do části Australského svazu, která se uvedené představě poněkud vymyká. Přesto si Tasmánie, ostrov u jižního pobřeží pátého kontinentu, naši pozornost bezesporu zaslouží. V následujících řádcích se o tom pokusíme čtenáře přesvědčit.

Již více než rok pomáhá profesionálním i amatérským pozorovatelům mobilní aplikace BioLog zaznamenávat přímo v terénu výskyt živočichů, rostlin i hub. Za dobu své existence si našla řadu příznivců, kteří aplikaci vyzkoušeli a svými pozorováními přispěli k poznání o rozšíření druhů na našem území. Tento efektivní způsob sběru dat, který reaguje na trend využívání mobilních technologií, se tak stává běžnou pomůckou při mapování v terénu. Od spuštění se pomocí aplikace podařilo získat více než 22 tisíc záznamů.