Podrobné vyhledávání v článcích

Čáp černý se těší již od 90. let 20. století značné pozornosti výzkumníků a dobrovolných ochránců přírody a pozorovatelů ptáků. První konference se konala v roce 1993 v Lotyšsku, kde se zúčastnili zástupci napříč Evropou a také z mnoha míst bývalého Sovětského svazu. Zde byla založena tradice setkávání a dohodnuta mezinárodní koordinace značení pomocí odečítacích plastových kroužků.

Národní síť záchranných stanic je unikátní projekt, zajišťující díky vzájemné spolupráci řady subjektů účinnou pomoc zraněným či jinak handicapovaným volně žijícím zvířatům kdekoliv v České republice. Své první krůčky učinila právě před 20 lety. Což připomněla slavnostní konference, uskutečněná 1. listopadu v prostorách Senátu. Za oficiální vznik Národní sítě je považována odborná konference Druhová ochrana živočichů České republiky, která se uskutečnila v Kuníně u Nového Jičína 28.-30. října 1998.

Snahy o posílení populace volně žijících vzácných a často zvláště chráněných druhů ptáků formou jejich repatriace jsou často diskutované a nemusí vždy vést z řady důvodů k žádoucímu výsledku. K mizejícím vzácným druhům naší avifauny, kterým je věnována v poslední době pozornost, patří jistě i sýček obecný (Athene noctua). Sýček obecný patřil v České republice ještě cca před 50 roky k nejčetnějším druhům našich sov, v otevřených oblastech v nižších polohách s dostatkem potravy byl sovou nejpočetnější.

Jak Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), tak mezivládní organizace Životní prostředí OSN (UNE) a uznávaná Nizozemská agentura pro hodnocení životního prostředí (PBL), věnující se také globálním problémům lidstva nedávno označily nešetrné zemědělství za hlavní příčinu úbytku biologické rozmanitosti na Zemi. Výroba potravin se totiž stala na naší planetě hlavní hnací silou ztráty přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a některé její postupy druhům, biotopům ani přírodním procesům zrovna neprospívají. Ani Evropa není v tomto směru žádnou výjimkou. Nabízí se proto naprosto legitimní otázka, zda finančně subvencované zemědělství podporující přírodu, krajinu a obecněji i životní prostředí skutečně plní svou deklarovanou funkci, nebo představuje alibi pro celkově necitlivou zemědělskou produkci.

Jedná se celkem o 52,7 hektaru v přírodních rezervacích Pleš a Starý Hirštejn. Smlouvu o vyhlášení obou bezzásahových území podepsali 8. listopadu 2018 generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Oba ředitelé se zároveň dohodli, že se příště vymezí pro bezzásahovost větší ucelená plocha.

Sasko bylo v roce 2000 první německou spolkovou zemí, kde se objevil vlk, a na dalších šest let zůstalo jediným místem jeho výskytu v SRN. Dnes zmiňované šelmy žijí již v sedmi spolkových zemích. Sasko však nadále zůstává místem, kde se soužití s „potenciálně konfliktní šelmou“, jak ji v němčině nazývají, daří zdánlivě nejlépe. I proto vznikl projekt OWAD – Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině, jehož prvním milníkem je právě přenos zkušeností ze Saska do Čech (owad.fzp.czu.cz). Co jsme se za prvních devět měsíců tříletého projektu dozvěděli, představujeme v následujících řádcích.

Problematice výzkumu a ochraně ohrožených druhů velkých šelem jako je rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý je v současné době věnována velká pozornost nejen v rámci České republiky, ale i v dalších státech Evropy. Výzkum je zaměřen především na monitoring populací těchto skrytě žijících druhů. Aplikovaná ochrana druhů spočívá nejen v ochraně jejich míst trvalého výskytu, ale i míst, která využívají k dálkovým přesunům mezi nimi – tzv. migračního biotopu.

Poslední článek k danému tématu v Ochraně přírody (6/2012) nesl název Nálezová databáze ochrany přírody a služby veřejnosti. Popisoval veřejné karty druhů, síťové mapy rozšíření a otevřené číselníky. Tento text je vlastně jeho pokračováním, otevření databáze veřejnosti totiž v současnosti dosahuje svého maxima. Od vydání předchozího textu v roce 2012 se otevření databáze posunulo na další úroveň. Od října roku 2017 byla otevřena vlastní nálezová data u neohrožených a nechráněných druhů. Nyní nastává dlouho očekávané maximální otevření, neveřejné zůstanou pouze citlivé údaje.