Podrobné vyhledávání v článcích

Nově vyhlášená NPR Rohová v jihovýchodním cípu Pardubického kraje je přírodním klenotem Svitavska a Moravskotřebovska. Jedinečné geomorfologické a geologické podmínky a procesy umožňují na malé ploše současný výskyt druhů se zcela odlišnými nároky. Objevují se zde vedle sebe horské a nížinné druhy, zasahují sem prvky alpské, karpatské i pontické. Řada druhů tady dosahuje hranice areálu svého rozšíření. Roste zde kriticky ohrožený ploštičník evropský společně se starčkem skalním, považovaným donedávna za nezvěstný druh naší květeny. Kontinuální vývoj přirozených lesů dokládá výskyt významných indikačních druhů bezobratlých i obratlovců… Pestrý šťavnatý salát, který zde příroda mistrně namíchala, nemá v rámci ČR obdoby.

Rod Pipistrellus je na území České republiky zastoupen čtyřmi druhy. Přestože v posledních letech narůstá počet nových údajů o výskytu netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus) a netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), zůstává naším nejrozšířenějším druhem netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Posledním zástupcem rodu je pak netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii), jehož výskyt byl na území České republiky prokázán teprve nedávno (2007) a jeho nálezy jsou stále vzácné. Údaje o výskytu všech uvedených druhů však pocházejí převážně z léta a z období podzimních migrací. Nečekané překvapení tak způsobil v roce 2010 nález masového zimoviště n. hvízdavého v obtokovém kanálu vodního díla Slapy.

Vodní a mokřadní rostliny jsou velmi významnou skupinou organismů, která bývá bohužel velkou částí botaniků i dalších přírodovědců značně opomíjena. Mnoho oblastí je kvůli tomu z hlediska vodních rostlin velmi málo prozkoumáno. Vodní rostliny jsou přitom velmi důležitým bioindikátorem kvality a čistoty vody a indikátorem množství živin v ní rozpuštěných. Mnoho druhů vodních rostlin v minulosti vymizelo nebo je v současnosti na ústupu, zvláště kvůli změnám hospodaření a vodních poměrů v krajině. Na výskyt těchto rostlin se zaměřil výzkum v západní části Lužických hor.

V posledních letech se stále častěji mluví o „inteligenci stromů”. Botanici toto označení nemají příliš rádi a hájí se tím, že inteligence je vzácná i u lidí, natož u stromů. Jiní badatelé však upozorňují, že v případě stromů se jedná o schopnost vnímat okolní svět, vyhodnocovat jeho proměny a podle shromážděné rodové či individuální zkušenosti volit strategii dalšího růstu. Nejvíc senzorů mají stromy v koříncích a v pupenech, ale zatím není jasné, ve které části stromu se získané informace analyzují. Pokusy ukázaly, že stromy v infračerveném světle „vidí” okolní stromy a reagují nejenom na půdní vlhkost, ale také na řadu prospěšných i jedovatých prvků.

Biologové a ochránci přírody se denně setkávají s otázkami spojenými s ochranou dřevin a péčí o ně, s významem a funkcemi dřevin v urbanizovaném prostředí i ve volné krajině, s dřevinami jako nedílnou součástí ekosystémů i s dřevinami jako biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů. Vedle toho stromy a keře a jejich skupiny či porosty utvářejí typický malebný vzhled české krajiny.

V říjnu zemřel na rakovinu lymfatických uzlin pátý nejbohatší občan Spojených států amerických (majetek okolo 20 mld. USD), podnikatel a spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu.