Podrobné vyhledávání v článcích

Méně známý nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) patří bezesporu mezi nejvzácnější savce světa. Připomeňme, že původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a severního Vietnamu přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu. Nechce se věřit, že svého času býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější.

Na sv. Štěpána 2018 oznámilo Japonsko rozhodnutí oficiálně odstoupit od Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství (ICRW). Zpráva oprávněně vyvolala velkou pozornost světových sdělovacích prostředků. Stává se totiž výjimečně, aby vyspělé země opouštěly závazky sjednané v rámci mezinárodních mnohostranných smluv, a obzvláště v případě Japonska se jedná o bezprecedentní záležitost. V rámci Mezinárodní velrybářské komise (IWC), která představuje rozhodovací orgán ICRW, přetrvávalo určité napětí vyvolané možným odstoupením země vycházejícího slunce již od posledního zasedání komise v brazilském Florianopolisu v září 2018, na němž se Japonsku opět nepodařilo prosadit dlouholetý záměr transformovat IWC a obnovit regulovaný komerční lov velryb (viz Ochrana přírody, 73, 5, x-xi, 2018). Přesto i tzv. ochranářské země, mezi které se řadí Česká republika i ostatní členské státy EU, rozhodnutí Japonska ukončit členství v úmluvě nemile zaskočilo.

V důsledku poválečného rozdělení Německa uniklo Labe osudu mnoha západoněmeckých řek, zejména nebylo regulováno a přehrazováno. Labe dnes na 550  km dlouhém úseku přirozeně protéká jedinečnou říční krajinou, na mnoha místech chráněnou, a to i mezinárodně. Mezi chráněná území patří národní park Saské Švýcarsko, začínající přímo na česko-německé hranici, a biosférická rezervace UNESCO Labská říční krajina, která zahrnuje 400  km toku. Labe je i součástí světového dědictví UNESCO Dessau-Wörlitzer Gartenreich (Desavsko-wörlitzská zahradní říše). Téměř na celý tok Labe se vztahuje právo Evropské unie v rámci soustavy Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodách se řadí mezi přirozené toky, které musí být udržovány v dobrém ekologickém stavu.

Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.

Univerzitní profesor Jaromír Klika patřil mezi vědce, kteří si uvědomovali potřebu ochrany přírody a přímo se jí vedle své akademické a badatelské činnosti aktivně věnovali. I když patřil k vůdčím osobnostem poválečné československé ochrany přírody, nebyl jeho přínos pro tento obor na stránkách Ochrany přírody dosud¹ zhodnocen. U příležitosti výročí 130 let od narození J. Kliky chceme tímto příspěvkem přispět k nápravě letitého dluhu.

Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.

Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.