Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2019 — 22. 6. 2019 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Pozemkový spolek Chaloupky – více než deset let praktické péče o přírodu

Autor: Václav Křivan

Co jsou pozemkové spolky
Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní či kulturní dědictví na základě vlastnických a smluvních vztahů (pachtů, výpůjček), souhlasů či jiných forem spolupráce s vlastníky přírodně cenných pozemků. Hnutí pozemkových spolků vychází především ze zahraničních zkušeností a tradic, především v západní a jižní Evropě, kde má dlouholetou kontinuitu. V podmínkách České republiky se začaly první snahy v této oblasti rozvíjet v 90. letech minulého století, a to mimo jiné zásluhou Českého svazu ochránců přírody, který je v současné době koordinátorem metodické i finanční podpory činnosti pozemkových spolků.

Bývalé obecní pastviny ve Štěměchách, první z vykoupených lokalit.
Péče zde probíhá již 12 let a je zaměřena na zachování unikátní populace
mravence Formica foreli a dalších druhů. Foto archiv PS Chaloupky

Pozemkový spolek Chaloupky
Provádění praktické péče na lokalitách mimořádných přírodních hodnot je dlouhodobou činností, ba přímo strategií ČSOP Kněžice. Prvopočátky ochranářských činností sahají do poloviny 80. let minulého století, kdy se začaly postupně rozvíjet aktivity jako vzdělávání dětí v ochraně přírody, organizování dobrovolnických táborů zaměřených na kosení mokřadních luk nebo příprava podkladů pro vyhlášení řady chráněných území v regionu. V 90. letech pak došlo k založení jednoho z prvních středisek ekologické výchovy u nás a většina aktivit organizace byla soustředěna na vzdělávání a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. V roce 2008 vzniklo v rámci organizace nové pracoviště, které se zaměřilo na praktickou i odbornou ochranu přírody. Za účelem chránit a pečovat o drobné většinou nechráněné mizející biotopy na Českomoravské vrchovině byl ke dni 6. 3. 2008 založen Pozemkový spolek Podhorácko (dnes Pozemkový spolek Chaloupky). Základem pozemkového spolku se staly dva pozemky v blízkosti Střediska ekologické výchovy Chaloupky u Nové Brtnice na pomezí Jihlavska a Třebíčska.

Významným impulzem pro rozvoj pozemkového spolku bylo založení Centra ochrany přírody Chaloupky ― odborného pracoviště při ČSOP Kněžice v roce 2009. Personální odborná kapacita umožnila intenzivnější vyhledávání významných přírodně cenných území i drobnějších lokalit, vlastní provádění kvalitních průzkumů, následné efektivnější jednání s vlastníky a v neposlední řadě lepší zázemí pro praktickou péči a celkové vedení pozemkového spolku. Dosud se v rámci aktivit pozemkového spolku podařilo vykoupit 5 ha přírodně cenných lokalit ve Štěměchách, Krasonicích, Radoníně a Vísce u Kněžic. Dále má pozemkový spolek cca 33 ha pronajatých pozemků, uzavřené písemné dohody o spolupráci na cca 5 ha pozemků a získané písemné souhlasy vlastníků na cca 50 ha pozemků, dohromady v 30 lokalitách na přírodně cenných nechráněných územích tří krajů. ČSOP Kněžice dále vlastní zhruba 20 ha z přírodního hlediska méně významných pozemků (dříve intenzivně obhospodařované louky a pole). Na těchto pozemcích ČSOP Kněžice provozuje svou zemědělskou činnost, která poskytuje zázemí pro praktické ochranářské činnosti ČSOP Kněžice, především Pozemkového spolku Chaloupky. ČSOP Kněžice je vlastníkem stáda ovcí, čítajícího v současné době zhruba 150 bahnic, se kterými zajišťuje pastvu na chráněných i nechráněných územích na pomezí Třebíčska, Jihlavska a na Znojemsku a Dačicku.

Propojení šetrného zemědělství, které vychází z tradičních postupů našich předků, a ochrany přírody je základní myšlenkou naší činnosti. Když jsme zhruba před deseti lety začali s budováním stáda ovcí a vůbec s myšlenkou obnovy pastvy v tomto regionu, padla volba na plemeno Cigája, které je hojně rozšířené především na Slovensku a v dalších zemích směrem na východ. Důvodem pro výběr tohoto plemene byla jeho dobrá odolnost a nenáročnost na kvalitu pastvy a, což se později ukázalo jako velká výhra, také výborná chodivost těchto ovcí, pro které není problém přesun pěšky ani na vzdálenost deseti či více kilometrů.

V roce 2018 provedl pozemkový spolek ochranářské zásahy na 21 nechráněných územích a zajišťoval péči o 14,8 ha v devíti maloplošných chráněných území v kraji Vysočina a Jihočeském kraji.

Den otevřených dveří. Foto archiv PS Chaloupky

Vyhledávání lokalit a jednání s vlastníky
Jak již bylo uvedeno výše, většinu lokalit, které jsou v současné době obhospodařovány v rámci činnosti pozemkového spolku, tvoří drobné louky či pastviny, většinou mimo chráněná území. Tyto lokality byly postupně objevovány při mapování a průzkumech v regionu. Jedná se zejména o zbytky obecních pastvin, drobné mokřady nebo obtížně přístupné louky, které ztratily hospodářský význam, hostí však podstatnou část diverzity nelesních společenstev v krajině. Z hlediska vlastnických vztahů se často jedná o pozemky obcí či měst nebo soukromých vlastníků.

Po zmapování lokality následuje jednání s vlastníkem pozemku. Cílem je vysvětlení významu místa pro přírodu, ale mnohdy také získání cenných informací o historii místa a způsobech hospodaření. V případě obcí většinou naše aktivity nacházejí pochopení, u soukromých vlastníků bývá cesta složitější a ne vždy se napoprvé podaří získat vlastníka na naši stranu. Dobře se osvědčuje oslovení místních obyvatel formou vycházek do přírody přímo na lokality, kdy je dostatek času a prostoru ukázat lidem řadu zajímavostí a také s nimi mluvit o našich cílech a o tom, co je třeba na lokalitách dělat. Pak většinou dojdeme rychle ke shodě. Největší úspěšnost při jednání o nových lokalitách je právě v místech, kde naši organizaci a její práci lidé znají, naopak tam, kde lidé nemají povědomí o naší činnosti či o nestátní ochraně přírody všeobecně, bývá výsledek často velmi špatný a jsou lokality, kde se péči nepodaří domluvit vůbec.

Zdroje financování praktické péče o lokality
Finanční zdroje na zajištění péče na lokalitách jsou velmi různorodé. Jak se ukázalo, bylo rozhodnutí vytvořit zázemí v podobě farmy, která funguje v režimu zemědělských dotací, velmi šťastné. Některé rozsáhlejší lokality se podařilo zařadit mezi zemědělsky obhospodařované pozemky a s využitím několika titulů AEO je tak jejich financování zajištěno dlouhodobě. Právě stabilita a dlouhodobější formy financování péče o lokality jsou přitom jedním z velkých problémů fungování nestátní ochrany přírody.

K dalším významným zdrojům patří samozřejmě Program péče o krajinu, Operační program životní prostředí a v nemalé míře také prostředky krajů či obcí. Naopak dlouhodobě se nedaří získávat významnější finanční prostředky od dárců, případně jiných soukromých zdrojů.

Odborná činnost aneb víme, co chráníme
Od počátku naší činnosti klademe velký důraz na co nejpodrobnější mapování lokalit z mnoha různých hledisek. Základem je poznání fauny bezobratlých a samozřejmě také flóry a vegetace. Důraz je kladen na stanovení priorit v péči o lokality. Na některých našich lokalitách přežívají slabé populace hořečku českého. Zde je nastavena péče tak, aby co nejvíce vyhovovala nárokům tohoto kriticky ohroženého druhu. Suché pastviny a xerotermní stanoviště jsou zase obhospodařovány s ohledem na zachování diverzity různých skupin bezobratlých. Dá se říci, že každá lokalita vyžaduje poněkud odlišný přístup a odlišné postupy v péči.

Důležitou součástí naší práce je také sledování stavu lokalit a snaha o podrobný monitoring stavu populací nejvýznamnějších druhů. Pro některé lokality jsou zpracovány ochranářské plány, v případě chráněných území se samozřejmě vychází z platných plánů péče, na jejichž přípravě se také podílíme. Průběžně se provádí evidence všech zásahů a důkladná fotodokumentace.