Podrobné vyhledávání v článcích

Hlubocké hráze a aleje se nacházejí v malebné jihočeské krajině v blízkosti Hluboké nad Vltavou, asi 7 km na severozápad od Českých Budějovic. Zdejší dubová stromořadí vtiskla krajině typický ráz. Oblast je nadregionálně významným nalezištěm řady ohrožených druhů brouků vázaných na staré osluněné duby, zároveň je exponovaným turistickým místem, které ročně navštíví tisíce návštěvníků. Zajištění účinné druhové ochrany tak naráží z mnoha důvodů na řadu problémů.

Dočkáme se jízdy po dálnici z Prahy do Drážďan dokončením úseku mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem? Úsek dálnice označený jako D805 není (vyjma krátkého úseku mezi Lovosicemi a Bílinkou) stále dokončen a prakticky celý prochází územím CHKO České středohoří. V současné době ještě dobíhají i poslední úkony povolovacích řízení, jejichž součástí jsou i rozhodnutí správních soudů. V celém procesu projednávání a povolování stavby se od počátku výrazně angažují nevládní organizace, především Děti Země, a nyní i Společnost ochránců přírody Litoměřice. Na hodnocení skutečných dopadů pro České středohoří je ještě čas. V tomto článku bychom tedy rádi upozornili na některé aspekty provázející celý proces před výstavbou a při výstavbě dálnice územím CHKO.

Druhá největší chráněná krajinná oblast ČR přitahuje jak obdivovatele přírodních a kulturních krás, tak turisty, sportovce, historiky a badatele. Pro každého z nich nabízí něco z nepřeberného bohatství, jež pramení z dlouhé a pestré historie přírody i lidské civilizace. Kraj Přemysla Oráče, J. W. Goetha, E. Filly, ale také českého granátu, nazývaný „Zahradou Čech“, „českou Arkádií“ a ještě na počátku druhé poloviny 19. století „Českým rájem“, se spoustou idylických kopců, luk a lesů má v sobě jedinečné kouzlo a bez nadsázky patří ke klenotům středoevropské krajiny. Současně je také krajem rychle se měnícím pod vlivem průmyslu, zemědělství či dnešní výstavby venkovských a městských sídel, komunikací a dalších objektů.

Vážení čtenáři,

před několika měsíci jsme mohli v médiích sledovat spor mezi poradním orgánem Vlády ČR, Radou pro výzkum, vývoj a inovace, a Akademií věd ČR, tak typický pro současnou dobu, totiž o rozpočet na další roky. Rada navrhla a následně schválila takový, který se vzhledem ke klesající finanční podpoře nelíbil Akademii věd. Nechci upozorňovat na reálný pokles. Zajímavý je totiž jiný aspekt celé debaty: resort životního prostředí a tím i ochrana přírody se této diskuse aktivně neúčastní.

Vysoký Sněžník je se svojí nadmořskou výškou 723 m nejvyšší pískovcovou stolovou horou v České republice. Zároveň představuje nejvyšší místo chráněné krajinné oblasti Labské pískovce i celého Českosaského Švýcarska.

Koncem dubna 2012 převzali zástupci geoparku Železné hory od zástupců ministerstva životního prostředí titul národní geopark. Síť národních geoparků ČR tak v současnosti zahrnuje čtyři území: evropský a národní geopark Český ráj, národní geopark Egeria na Karlovarsku a nově národní geoparky Geo­loci v Plzeňském kraji a Železné hory.