Podrobné vyhledávání v článcích

V rámci kampaně ministerstva životního prostředí na podporu jeskyní v ČR probíhá v červnu akce „Dny jeskyní v Praze“, jejímž smyslem je seznámit širokou veřejnost s aktivitami resortu na podporu péče o nejvýznamnější tuzemské jeskynní systémy. V souvislosti s kampaní jsme Tomáši Chalupovi položili několik otázek týkajících se nejen problematiky ochrany jeskyní, ale ochrany přírody a krajiny vůbec.

Péče o životní prostředí ve Spojených státech věnuje již od přelomu 60. a 70. let 20. století zvýšenou pozornost omezování znečišťování cizorodými látkami ohrožujícími lidské zdraví. Uplatňují se zde špičkové technologie a vzhledem k objemu amerického hospodářství dokáže federální vláda i vlády jednotlivých států vyčlenit v naléhavých případech v překvapivě krátké době nemalé finanční prostředky. Přesto si v resortu životního prostředí v USA uchovává významné postavení i ochrana přírody.

Návštěva Nové Guineje je neopakovatelným zážitkem, ať už se vydáte na východ, kde leží nezávislý stát Papua – Nová Guinea (PNG), nebo na méně známý západ patřící Indonésii. Ostrov, ležící prakticky na rovníku, je značně členitý, žijí zde neobvyklá zvířata, ale návštěvníka z Evropy zaujmou i místní domorodci a jejich život. Řada z nich je totiž stále úzce svázána s divokou přírodou, která jim poskytuje potravu, ale i další potřebné zdroje.

V České republice byly v uplynulých desetiletích vybudovány stovky naučných stezek. Problémem ale je, že je mnohdy tvoří specialisté na flóru či faunu, kteří jakékoli zjednodušení odborné informace ve prospěch pochopení širokou veřejností považují za nepřípustné. Trasy naučných stezek bývají osazeny panely s dlouhými odbornými texty, které běžného návštěvníka neosloví. Jednoduše proto, že jim nerozumí.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je bezesporu druhem velmi citlivým na jakékoliv změny v jím preferovaném prostředí. A jsou-li nepříznivé, což se v případě tetřívků stává často, i relativně početné a stabilní populace velmi rychle mizí. Nepřekvapuje proto, že je v posledních desetiletích předmětem zvýšeného zájmu vědců, lesníků i ochránců přírody.

Máme-li vůbec někdy možnost pozorovat vývoj podzemních objektů, pak snad vedle ledovcových jeskyní je tento proces postřehnutelný, dokonce přímo měřitelný u jeskyní, jejichž vznik je vázán především na gravitační (svahové) pohyby skalních masivů. V této souvislosti máme na mysli jeskyně rozsedlinového typu vzniklé v nekrasových horninách.

O biologickém významu ploch dotčených těžbou nerostných surovin je v současné době mezi odbornou veřejností již poměrně značné povědomí. Zjištění, že výsypky či lomy mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů včetně těch, co z „normální“ krajiny rapidně ubývají, by v ochranářských kruzích nemělo již nikoho překvapit či dokonce pohoršit.